Ruzyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o území hlavního města Prahy. O letišti pojednává článek Letiště Václava Havla Praha.
Ruzyně
část obce a katastrální území hl. města Prahy
Pohled na sídliště Na Dědině a část Ruzyně od retenční nádrže Jiviny

Pohled na sídliště Na Dědině a část Ruzyně od retenční nádrže Jiviny

kód katastrálního území:
připojení k Praze: 1960
městská část: Praha 6
správní obvod (pověřený úřad): Praha 6
městský obvod: Praha 6
počet územně tech. jednotek:
základní sídelní jednotky:
katastrální výměra: 15,00 km²
obyvatel: 7 996 (16. 10. 2006)
hustota zalidnění: 533 obyv./km²

poštovní směrovací číslo: 161 00
Letiště Ruzyně, stavba nového terminálu

Ruzyně je katastrální území a čtvrť hlavního města Prahy, součást městské části, městského obvodu a správního obvodu Praha 6. Před připojením k Praze roku 1960 byla samostatnou obcí. Rozlohou 15 km² je po Horních Počernicích druhou největší pražskou čtvrtí.

Původ názvu[editovat | editovat zdroj]

K roku 993 zaznamenán tvar „Ruzen“, 1262 - „Ruzin“, 1785 - „Russině“. Původně "Ruzenj" = "Ruznův dvůr„ od osobního jména “Ruzen„ s významem “zarmoucený".

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ruzyně (Ruzyň, Ruzíň, Ruzeň, Rusín) náležela ve středověku břevnovskému klášteru a ve zprávě z roku 1406 je zmiňována tamější tvrz a dvůr s trojím poplužím. V husitských dobách byla zabavena Pražany, kteří ji roku 1429 postoupili purkrabským statkům a v purkrabském majetku zůstala nepřetržitě do konce 18. století. V 19. století měl zdejší velkostatek výměru 400 ha. V r.1900 byla Ruzyně s 1142 obyvateli (z toho 4 Němci) a cukrovarem vsí smíchovského okresu. V polovině třicátých let 20. století začala výstavba letiště, které bylo zprovozněno v dubnu 1937.

Do roku 1960 byla Ruzyně samostatnou obcí. K Praze byla Ruzyně s téměř 5700 obyvateli připojena 1. července 1960 současně s Čimicemi a současně se změnou šestnáctiobvodového členění Prahy na desetiobvodové. Ruzyně se tehdy stala součástí nového obvodu Praha 6 a v roce 1990 součástí městské části Praha 6.

Na území Ruzyně se nachází Bílá hora , kde se 8. listopadu roku 1620 odehrála část Bitvy na Bílé hoře.

Území a významné objekty[editovat | editovat zdroj]

V ruzyňském katastru se nachází velké mezinárodní Letiště Václava Havla Praha, dříve s názvem Mezinárodní letiště Praha-Ruzyně, díky němuž vešla Ruzyně do celostátního povědomí už před druhou světovou válkou.

Severně od centra Ruzyně prochází železniční trať 120 z Dejvic směrem na Kladno, vybudovaná společností Buštěhradské dráhy příbližně ve stopě bývalé lánské koněspřežky, nejstarší železnice na území dnešní Prahy. Na území Ruzyně má stanici Praha-Ruzyně.

Kubrův statek na Starém náměstí v Ruzyni náleží k nejstarším ruzyňským hospodářským usedlostem, je památkově chráněn od roku 1964.

U centra staré Ruzyně se nachází velký objekt vazební věznice. Významnou stavbou jsou i ruzyňská kasárna, kde byli internováni studenti zatčení gestapem a jednotkami SS v Praze v noci ze 16. na 17. listopadu 1939. Následně zde došlo i k popravě devíti představitelů studentských organizací.[1] Ke kasárenskému komplexu příléhá i vojenské gymnázium Jana Žižky. Západně od kasáren se nachází areál Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v němž sídlí knihovna Výzkumného ústavu zemědělské techniky.

V klínu Drnovské a Evropské ulice se nachází vilková čtvrť zvaná Dědina či Na Dědině. Jižně od ní bylo v 80. letech 20. století vystavěno nevelké panelové sídliště Na Dědině. Centrem sídliště je obchodní dům Delta, vedle něj stojí moderní základní škola. Mezi starou Ruzyní a sídlištěm Na Dědině se vedle kasáren rozkládá rozsáhlý skladový areál, užívaný zejména potravinářskými společnostmi a velkými obchodními domy, do nějž vede několik železničních vleček. V lokalitě Dlouhá míle při jihovýchodním okraji letiště se nacházejí převážně stavby související s letištěm, do této lokality je plánováno i vybudování velkého přestupního uzlu městské dopravy a postaveno zde bylo i obchodní centrum Šestka. Na severu Ruzyně, při hranici Nebušic a Přední Kopaniny v místech plánovaného větvení severní části Pražského okruhu od silnice R7, se nachází osada Na Padesátníku.

K území patří též Přední Jiviny a Zadní Jiviny severně od Karlovarské silnice na jihu Ruzyně a retenční nádrž Jiviny, v níž se do Litovického potoka vlévá Řepský potok. Západně od nádrže se nachází skladový areál, který dříve patřil Uhelným skladům.

Věznice Ruzyně[editovat | editovat zdroj]

Staré Ruzyni vévodí objekt Ruzyňské věznice – nepřehlédnutelný je vodojem (z doby, kdy byl objekt využíván jako cukrovar), který je nesprávně zaměňován za strážní věž. Věznice vznikla v roce 1935 přestavbou bývalého cukrovaru.[2] V roce 1950 byla ve věznici dostavěna hlavní šestipodlažní budova, jíž byl dokončen komplex objektů kolem vězeňského dvora.

Ruzyňská věznice je známa, mimo jiné, i tím, že zde v dobách komunistické totality byly vězněny některé významné české osobnosti, např. Václav Havel a mnozí další disidenti a odpůrci dřívějšího režimu.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Kromě mezinárodního letiště prochází starou Ruzyní také železniční trať číslo 120 (takzvaná Buštěhradská dráha), vedoucí z Masarykova nádraží přes Dejvice, Hostivice a Kladno do Rakovníka. Železniční stanice Praha-Ruzyně se nachází mezi starým centrem Ruzyně a sídlištěm Na Dědině.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Ruzyně ve Wikimedia Commons

  1. http://www.valka.cz/newdesign/v900/clanek_11824.html
  2. Vazební věznice Praha-Ruzyně [online]. Vězeňská služba České republiky, [cit. 2007-11-25]. Dostupné online.