Malešice
| Malešice část obce a katastrální území hl. města Prahy |
|
|---|---|
Nové multifunkční domy (bytový komplex Počernická) u sídliště Malešice |
|
| kód katastrálního území: | |
| připojení k Praze: | 1922 |
| městská část: | Praha 10, nepatrná část Praha 9 |
| správní obvod (pověřený úřad): | Praha 10, nepatrná část Praha 9 |
| městský obvod: | Praha 10, nepatrná část Praha 9 |
| počet územně tech. jednotek: | |
| základní sídelní jednotky: | |
| katastrální výměra: | 3,81 km² |
| obyvatel: | 10 740 (16. 10. 2006) |
| hustota zalidnění: | 2 819 obyv./km² |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 5′ 6″ s. š., 14° 30′ 40″ v. d. |
| poštovní směrovací číslo: | 108 00 |
Malešice jsou městská čtvrť a katastrální území ve východní části města Prahy. Z převážné části jsou součástí městského obvodu a městské části Praha 10, pouze zahrady na západním úbočí vrchu Tábora v areálu zahradnické školy a v okolí patří do městské části Praha 9.
Na území Malešic se rozkládá největší park Prahy 10 – Malešický park.
Obsah |
Historie [editovat]
Malešice jsou poprvé připomínány v roce 1309. Ves byla v roce 1525 prodána spojeným městům pražským, po r.1528 připadla Novému Městu, v roce 1547 však byly zabaveny Ferdinandem I. Císař Rudolf II. prodal Malešice v roce 1584 Novému Městu, které je však roku 1633 zastavilo a v roce 1635 prodalo. V roce 1727 koupila Malešice pražská univerzita. Roku 1900 byly Malešice s 824 obyvateli vsí žižkovského okresu.
V roce 1922, kdy se Malešice staly součástí Prahy XI., měly cca 1400 obyvatel. V r. 1949 bylo k. ú. Malešice začleněno do správního obvodu Praha 10 (s Hostivaří, Strašnicemi, Zahradním Městem a částí Záběhlic). V roce 1960 byla převážná část k. ú. Malešice začleněna do nového obvodu Praha 10. V roce 1990 se tato území stala součástí městských částí Praha 10 a Praha 9.
Pamětihodnosti [editovat]
Vrch Tábor [editovat]
Tábor (260 m n. m.) je nejvyšším místem zdejšího okolí a tvoří s vrchem Smetankou (255 m n. m.) dvojvrší. V roce 1757 se právě v těchto místech odehrál nejkrutější a rozhodující boj Bitvy u Štěrbohol. Rakouští vojáci císařovny Marie Terezie tu byli poraženi pruskými vojsky Fridricha II..
Jiráskova vila [editovat]
Tato vila nacházející se na západním úbočí vrchu Tábor vznikla z bývalé boudy pro hlídače vinice a skladu zemědělského nářadí.[zdroj?] Přestavbami a rozšiřováním se postupně stal v 19. století domek obydlím. Tehdejší majitel Antonín Kopecký měl v úmyslu domek přestavět na velký dům.[zdroj?]
Jeho záměr však dokončil v roce 1889 až další vlastník objektu, Rudolf Engbert, a přebudoval jej v reprezentativní sídlo s terasou v ose zahradního průčelí, k níž vedlo po stranách dvouramenné schodiště. Na začátku 20.století koupil už tehdy honosnou vilu se všemi pozemky komorní rada Jirásko, majitel největšího pražského obchodu uhlím a vysočanské továrny na nábytek, zámku Bílé Poličany, statků s polnostmi a lihovaru. Zdejší obyvatelé proto vilu nazývají jeho jménem.
Roku 1920 pověřil založením parku Františka Thomayera, význačného zahradního architekta, zakladatele parku na Karlově náměstí i řady dalších parků v Praze, ve Vídni a v Paříži. Park byl osázen vzácnými dřevinami, z nichž část přežila až do dnešních dnů. Celková koncepce parku však v dynamicky modelovaném terénu, svažujícím se do údolí, s množstvím průhledů a malebných romantických scenérií, zůstala zachována stejně jako i tropické skleníky. V roce 1946 byla vila vyvlastněna a o rok později přešla do vlastnictví Hlavního města Prahy. V roce 1954 byla přidělena společně s hrdlořezskou školou Zahradnickému podniku hl. m. Prahy pro podnikové učiliště. Nyní je součástí Botanické zahrady Malešice.
Název vily [editovat]
Jiráskova vila je někdy zaměňována se zchátralým Malešickým zámečkem.[1] Ten stojí v městské zástavbě Malešic (u Malešického náměstí) a je oproti vile zařazen mezi české kulturní památky.
Původ názvu [editovat]
K roku 1309 doloženo slovní spojení „in Malisicz“, 1365 - „in Maleschitz“. Původně "Mališice" = "ves lidí Mališových" od osobního jména "Mališ" nebo "Mališa".
Další fotografie [editovat]
-
Ulice U Tvrze v původní zástavbě Malešic
-
Ulice U Tvrze
-
Hotel Baroko
-
Bývalý výzkumný ústav u Počernické ulice
Reference [editovat]
- ↑ Malešický zámek (zámek) [online]. Seznam.cz, 2006-05-16, [cit. 2012-09-29]. (Wikimapy.) Dostupné online.
