Malešice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o části Prahy. O části obce Dříteň pojednává článek Malešice (Dříteň).
Malešice
část obce a katastrální území hl. města Prahy
Nové multifunkční domy (bytový komplex Počernická) u sídliště Malešice

Nové multifunkční domy (bytový komplex Počernická) u sídliště Malešice

kód katastrálního území:
připojení k Praze: 1922
městská část: Praha 10, nepatrná část Praha 9
správní obvod (pověřený úřad): Praha 10, nepatrná část Praha 9
městský obvod: Praha 10, nepatrná část Praha 9
počet územně tech. jednotek:
základní sídelní jednotky:
katastrální výměra: 3,81 km²
obyvatel: 10 740 (16. 10. 2006)
hustota zalidnění: 2 819 obyv./km²

poštovní směrovací číslo: 108 00

Malešice jsou městská čtvrť a katastrální území ve východní části města Prahy. Z převážné části jsou součástí městského obvodu a městské části Praha 10, pouze zahrady na západním úbočí vrchu Tábora v areálu zahradnické školy a v okolí patří do městské části Praha 9.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Malešice jsou poprvé připomínány v roce 1309. Ves byla v roce 1525 prodána spojeným městům pražským, po r.1528 připadla Novému Městu, v roce 1547 však byly zabaveny Ferdinandem I. Císař Rudolf II. prodal Malešice v roce 1584 Novému Městu, které je však roku 1633 zastavilo a v roce 1635 prodalo. V roce 1727 koupila Malešice jako zemědělskou obec pražská univerzita. [1] Roku 1900 byly Malešice s 824 obyvateli vsí žižkovského okresu.

V roce 1922, kdy se Malešice staly součástí Prahy XI., měly cca 1400 obyvatel. V r. 1949 bylo k. ú. Malešice začleněno do správního obvodu Praha 10 (s Hostivaří, Strašnicemi, Zahradním Městem a částí Záběhlic). V roce 1960 byla převážná část k. ú. Malešice začleněna do nového obvodu Praha 10. V roce 1990 se tato území stala součástí městských částí Praha 10 a Praha 9.

K roku 1309 doloženo slovní spojení „in Malisicz“, 1365 - „in Maleschitz“. Původně "Mališice" = "ves lidí Mališových" od osobního jména "Mališ" nebo "Mališa".

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Vrch Tábor[editovat | editovat zdroj]

Tábor (260 m n. m.) je nejvyšším místem zdejšího okolí a tvoří s vrchem Smetankou (255 m n. m.) dvojvrší. V roce 1757 se právě v těchto místech odehrál nejkrutější a rozhodující boj Bitvy u Štěrbohol. Rakouští vojáci císařovny Marie Terezie tu byli poraženi pruskými vojsky Fridricha II..

Jiráskova vila[editovat | editovat zdroj]

Jiráskova vila

Tato vila nacházející se na západním úbočí vrchu Tábor vznikla z bývalé boudy pro hlídače vinice a skladu zemědělského nářadí.[zdroj?] Přestavbami a rozšiřováním se postupně stal v 19. století domek obydlím. Tehdejší majitel Antonín Kopecký měl v úmyslu domek přestavět na velký dům.[zdroj?]

Jeho záměr však dokončil v roce 1889 až další vlastník objektu, Rudolf Engbert, a přebudoval jej v reprezentativní sídlo s terasou v ose zahradního průčelí, k níž vedlo po stranách dvouramenné schodiště. Na začátku 20.století koupil už tehdy honosnou vilu se všemi pozemky komorní rada Jirásko, majitel největšího pražského obchodu uhlím a vysočanské továrny na nábytek, zámku Bílé Poličany, statků s polnostmi a lihovaru. Zdejší obyvatelé proto vilu nazývají jeho jménem.

Roku 1920 pověřil založením parku Františka Thomayera, význačného zahradního architekta, zakladatele parku na Karlově náměstí i řady dalších parků v Praze, ve Vídni a v Paříži. Park byl osázen vzácnými dřevinami, z nichž část přežila až do dnešních dnů. Celková koncepce parku však v dynamicky modelovaném terénu, svažujícím se do údolí, s množstvím průhledů a malebných romantických scenérií, zůstala zachována stejně jako i tropické skleníky. V roce 1946 byla vila vyvlastněna a o rok později přešla do vlastnictví Hlavního města Prahy. V roce 1954 byla přidělena společně s hrdlořezskou školou Zahradnickému podniku hl. m. Prahy pro podnikové učiliště. Nyní je součástí Botanické zahrady Malešice.

Malešický zámeček[editovat | editovat zdroj]

Jiráskova vila je někdy zaměňována se zchátralým Malešickým zámečkem.[2] Ten stojí v městské zástavbě Malešic (u Malešického náměstí) a je oproti vile zařazen mezi české kulturní památky.

Malešický park[editovat | editovat zdroj]

Na území Malešic se rozkládá největší park městské části Praha 10 – Malešický park.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Malešice ve Wikimedia Commons

  1. LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. Praha : Mladá fronta, 1982. 1. vydání. ISBN neuvedeno. S. 328.  
  2. Malešický zámek (zámek) [online]. Seznam.cz, 2006-05-16, [cit. 2012-09-29]. (Wikimapy.) Dostupné online.