Újezd nad Lesy
|
městská část Praha 21 |
|
|---|---|
 |
|
| základní data | |
| kraj a obec: | hlavní město Praha |
| městský obvod: | Praha 9 |
| správní obvod (pověřený úřad): | Praha 21 |
| datum připojení k Praze: | 1974 |
| katastrální výměra: | 10,14 km² |
| obyvatel: | 8739 (2006) |
| hustota zalidnění: | 853 obyv./ km² |
| počet základních sídelních jednotek: | 5 |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 4′ s. š., 14° 39′ v. d. |
| poštovní směrovací číslo: | 190 16 |
| adresa úřadu městské části: | Úřad městské části Praha 21 Staroklánovická 260 Praha-Újezd nad Lesy |
| starosta / starostka: | Pavel Roušar |
 |
|
Újezd nad Lesy je katastrální území u východní hranice hlavního města Prahy, které je zároveň územím městské části Praha 21. Městská část vznikla 24. listopadu 1990 a až do 31. prosince 2001 měla oficiální název Praha-Újezd nad Lesy.
Obsah |
Správní obvod Praha 21[editovat]
Městská část vykonává rozšířenou přenesenou působnost státní správy též pro městské části Praha-Klánovice, Praha-Koloděje a Praha-Běchovice.
Historie[editovat]
Nejstarší dějiny[editovat]
Obec Oujezd je poprvé zmiňována ve 14. století, kdy patřila do majetku zderazského kláštera. Ještě ve stejném století jej koupil držitel nedalekých Koloděj, člen pražského měšťanského rodu Rotlevů. Na začátku 15. století přešel do vlastnictví Doroty a Alžběty z Waldsteinu. Po bitvě na Bílé hoře koupil celý kraj od Kostelce nad Černými Lesy až po Oujezd kníže Karel Lichtenstein.
Dočasný zánik po třicetileté válce a pomalá obnova[editovat]
Obec Oujezd byla v závěru třicetileté války (1645) vypálena švédskými vojsky. Po této tragické události zůstal celý kraj 140 let neobydlen. Až roku 1783 se zde usadilo deset německých rodin. I tak zůstala osada velmi malá a proto byla admistrativně připojena ke Kolodějům.
Roku 1806 zde byl srovnán se zemí kostel sv. Bartoloměje a materiál z něj byl použit na stavbu kostela Povýšení sv. Kříže v Kolodějích.[1] Do Koloděj při tom byl z Újezda převezen obraz sv. Bartoloměje a tři zvony. Jeden z nich, pocházející z roku 1486, je v kolodějském kostele dosud.[2]
Oživení na začátku 20. století[editovat]
Začátkem 20. století se Újezd rozrůstá, v roce 1914 už má 80 domů. Impulzem ke stěhování obyvatel do lesa Vidrholec (tehdy psáno Fidrholec) byla zejména výstavba železniční trati z Prahy, na které byl zahájen provoz v roce 1881. Nedaleké nádraží původně neslo název Jirna, po osamostatnění sousední obce Jirny-Klánovice.
Období první československé republiky[editovat]
Samostatná obec Újezd vzniká 14. srpna 1921. Ve stejném roce se od něj odpojují Koloděje, naopak se k němu připojuje osada Blatov (se třemi rybníky – Chobotem, Slavětínem a Nohavičkou).
Ve 20. a 30. letech 20. století zesiluje příliv nových obyvatel. Podél státní silnice z Prahy do Kolína roste množství rodinných domů, probíhá výstavba kanalizace, chodníků, koupaliště nebo hasičské zbrojnice. Do roku 1938 byla postavena Masarykova škola, obecní dům, knihovna, pošta a četnická stanice. Je zde bohatý společenský a kulturní život včetně dvou divadelních souborů.
Léta po druhé světové válce[editovat]
V roce 1953 byla k Újezdu připojena obec Nová Sibřina. V průběhu let se často měnila příslušnost Újezdu k okresům – postupně patřil pod Žižkov, Říčany, Prahu-sever a Prahu-východ.
Přičlenění k Praze a další vývoj[editovat]
1. července 1974 byl Újezd společně s Běchovicemi, Klánovicemi a Koloději přičleněn k hlavnímu městu a stal se součástí obvodu Praha 9. V osmdesátých letech bylo vystavěno na konci obce směrem ke Kolínu panelové sídliště a tak se velmi významně změnil počet obyvatel. Význam Újezdu nad Lesy postupně rostl s úpravami územního členění Prahy v letech 1990, 1994 a 2001. 1. července 2001 byl vytvořen samostatný správní obvod Praha 21, který vykonává přenesenou působnost státní správy pro Klánovice, Běchovice a Koloděje. 1. ledna 2002 došlo k přejmenování městské části Praha-Újezd nad Lesy na současný název Praha 21.
Současnost[editovat]
Jako většina městských částí na periferii Prahy je ovlivněna mohutnou a často neregulovanou výstavbou rodinných domů. Na posledních volných plochách v centru obce byly vystavěny diskontní prodejny a nové byty.
Další vadou na kráse Újezda byla hluboká jáma, která téměř 10 let zůstávala v centru obce (na křižovatce ulic Starokolínská a Staroújezdská) po demolici budovy tělocvičny Sokola s restaurací. Místními obyvateli byla zvaná „Karel“. V posledních letech zde vyrostla polyfunkční budova s restaurací a kavárnou, sídlí zde také knihovna.
Další fotografie[editovat]
-
Vila v Ratbořské ulici
-
Starokolínská ulice je hlavní silnicí v Újezdě
-
Vilová zástavba typická pro Újezd
Reference[editovat]
- ↑ [1] Prameny objasňující vztah kostelů v Újezdě n. L. a Kolodějích, cit. dle Kapitoly z dějin Koloděj. Koloděje : El Consult, 2000, s. 118. ISBN 80-902076-2-6
- ↑ Oficiální stránky Farnosti Koloděje
