Alois I. z Lichtenštejna
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alois I. (14. květen 1759, Vídeň - 24. březen 1805, Vídeň) byl lichtenštejnským knížetem od roku 1781 až do své smrti. Byl nejstarším synem knížete Franze Josefa I.
Byl povolán k vojsku, ale odešel kvůli chatrnému zdraví. Jeho největším zájmem bylo lesnictví a zahradnictví, měl okolo svých sídel mnoho stromů rostoucích v zámoří - z estetických i ekonomických důvodů. Také upravil lednický park ornamentními stavbami. Alois podporoval těžbu na svých panstvích na Moravě, aby tak získal peníze. Kvůli tomu byly postaveny železárny v Olomouci.
Alois také rozšířil Lichtenštejnskou knihovnu, nechal postavit nový palác ve Vídni, najímal sezónní divadelní skupinu a stálou hudební skupinu.
Během jeho vlády byla v Lichtenštejnsku provedena poslední poprava, když Barbara Erni přišla v Eschenu o hlavu kvůli kráděži.
| Předchůdce: František Josef I. |
Lichtenštejnský kníže 1781 – 1805 |
Nástupce: Jan I. |
| Související články obsahuje Portál Novověk |
V tomto článku je použit překlad textu z článku Alois I, Prince of Liechtenstein na anglické Wikipedii.

