Košíře
| Košíře část obce a katastrální území hl. města Prahy |
|
|---|---|
Pohled na kostel sv. Jana Nepomuckého a okolní košířské budovy |
|
| kód katastrálního území: | 72876 |
| připojení k Praze: | 1922 |
| městská část: | Praha 5 |
| správní obvod (pověřený úřad): | Praha 5 |
| městský obvod: | Praha 5 |
| počet územně tech. jednotek: | |
| základní sídelní jednotky: | 2 |
| katastrální výměra: | 3,23 km² |
| obyvatel: | 14 516 (16. 10. 2006) |
| hustota zalidnění: | 4 494 obyv./km² |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 3′ 59″ s. š., 14° 22′ 11″ v. d. |
Košíře jsou čtvrť a katastrální území v Praze, nacházejí se v údolí Motolského potoka na jeho pravém břehu. Na severu a na východě sousedí se Smíchovem, na západě s Motolem, na jihu s Jinonicemi a Radlicemi. Jsou součástí městské části i městského obvodu Praha 5. V letech 1896–1921 měly status města.
Obsah |
Historie[editovat]
Košíře bývaly až do druhé poloviny 19. století vesnicí. Potom, s rozvojem průmyslu, nastal i jejich rozvoj. Díky novým průmyslovým podnikům na Smíchově byly nutné ubytovací kapacity; do Košíř se stěhovali dělníci. V roce 1896 byly Košíře povýšeny na město. V roce 1922 se staly součástí Velké Prahy. Protože zástavba na území celých Košíř byla již téměř dokončená před 2. světovou válkou, nedošlo zde k výstavbě většího sídlištního celku; vyskytuje se zde pouze pár osamělých panelových domů. V padesátých až sedmdesátých letech minulého (20.) století byly jižní stráně údolí prokopány a podkopány rozsáhlým systémem tajných krytů pro tehdejší "panstvo" až do Prokopského údolí a vchody označeny zkratkou neexistujícího výzkumného ústavu VÚCHEMZ.
Charakter čtvrti[editovat]
V údolí se nacházejí několikapatrové činžovní domy z meziválečného období, i některé z 50. let, nad Košířským náměstím se nachází jedna z dominant Košíř, funkcionalistický kostel sv. Jana Nepomuckého, který byl dokončen v roce 1942 (druhou dominantou jsou bývalé Závody průmyslové automatizace na vrchu Vidoule). Na svazích jsou vily, v některých se nacházejí i zahraniční velvyslanectví. Na okraji Košíř vedou dvě tepny silniční dopravy - ulice Plzeňská (která tvoří rozhraní mezi Smíchovem a Košíři) a Vrchlického. S katastrem obce těsně sousedí historický Malostranský hřbitov, na němž jsou pochováni někteří národní buditelé (Karel Jaromír Erben,Václav Jan Tomášek).
Doprava[editovat]
Veřejná[editovat]
Veřejná doprava je zajištěna hlavně tramvajemi na trati Sídliště Řepy – Anděl a navazujícími autobusovými linkami. Na dnešní Plzeňské ulici je jedna z nejstarších elektrických tramvajových tratí na území dnešní Prahy. Roku 1896 košířský starosta Matěj Hlaváček zprovoznil soukromou elektrickou dráhu Smíchov–Košíře. Na okraji čtvrti se nachází i železniční trať 122, která má na území Košíř zastávky Praha-Cibulka a Praha-Stodůlky.
Automobilová[editovat]
Pro silniční dopravu je nejdůležitější směr z Motola do centra, po Plzeňské ulici tudy vede hlavní směr z centra Prahy do Plzně. V současné době je možné jet na Plzeň i po jižním obchvatu Prahy.
Film a umění[editovat]
V místě dnešního parku Pod Kavalírkou po první světové válce založil filmový režisér, scénárista a podnikatel, košířský rodák Karel Lamač, filmový ateliér Kavalírka, druhé stálé plně vybavené profesionální filmové studio na území Československa. Točily se zde němé filmy, dodnes uváděné ve filmové historii. Činnost ateliéru a jeho filmy byly velmi úspěšné a vážně konkurovaly filmům tehdejší společnosti AB. Provoz košířského ateliéru ale ukončil v roce 1929 požár a již nebyl obnoven.
V dnešní ulici Musílkově - dříve Na Košířské Václavce - byl Schmitzerův hostinec, kde prožil dětství a mládí známý divadelní, ale zejména filmový herec Jiří Sovák (Schmitzer). Svoji hereckou kariéru začínal jako divadelní ochotník v divadelním sále tehdejšího společenského centra Košíř Mlynářka, dnes již bohužel neexistujícího, které bylo na Plzeňské ulici u vyústění ulice Holečkovy.
Ve vile Turbová poblíže křižovatky ulic Vrchlického / Jinonická měl v létech 1938 - 1958 pronajatý byt a ateliér Jiří Trnka, kde vytvořil výpravu a natočil většinu záběrů ke svým nejznámějším loutkovým filmům. Zahrada na pozemku v Jinonické ulici (číslo parcely 833/2) sloužila jako inspirace k jeho knize Zahrada.
V roce 1999 se v části Na Cibulkách natáčely Pelíšky.
V Košířích působil také spisovatel Jaroslav Hašek, který zde pracoval v redakci časopisu Svět zvířat a vedl Kynologický ústav. Obě tato zaměstnání se výrazně promítla také v Haškově literární tvorbě.
V části na Cibulkách v ulici U Tenisu prožil dětství a mládí zpěvák a herec Karel Štědrý. Se čtvrtí Košíře je spjat také František Peterka (herec), který zápasil v těžkoatletickém klubu Hellas Košíře. Mezi současné významné obyvatele se sluší zařadit operní pěvkyni Věru Soukupovou, houslistu a primária Smetanova kvarteta Jiřího Nováka, či herce Borise Hybnera a Ondřeje Trojana, divadelního a filmového herce Ivana Trojana, Jiřího Macháčka, Oldřicha Navrátila, prognostika a bývalého politika Valtra Komárka.
Sousedící městské části[editovat]
Literatura[editovat]
- HOLUB, Jan Bohumil. Odkryté poklady : Paměti děje- a místnopisné vikariátního obvodu Libockého. Praha : vl.n., 1893. Dostupné online. - kapitola Košíře, s. 215-222.
- ŠUBERT, František Adolf. Čechy. Ilustrace Karel Liebscher. Svazek 3. Praha : Otto, [po r. 1880]. Dostupné online. Kapitola Košíře, s. 447-448.
- Roman Peterka(redaktor),Pražská Pětka,měsíčník městské části Praha 5, BŘEZEN 2010,strana 22, Rozhovor: "Martin Komárek-Ještě jsem nedospěl".
- František Peterka(herec),13.komnata, Ivysílání-archiv-|url=http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1186000189-13-komnata/207562210800034/
