Břevnov
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Břevnov část obce a katastrální území hl. města Prahy |
|
|---|---|
 |
|
| kód katastrálního území: | 729582 |
| připojení k Praze: | 1922 |
| městská část: | Praha 6, nepatrná část Praha 5 |
| správní obvod (pověřený úřad): | Praha 6, nepatrná část Praha 5 |
| městský obvod: | Praha 6, nepatrná část Praha 5 |
| počet územně tech. jednotek: | 2 |
| základní sídelní jednotky: | 15 |
| katastrální výměra: | 5,25 km² |
| obyvatel: | 24 482 (16. 10. 2006) |
| hustota zalidnění: | 4 663 obyv./km² |
| zeměpisná šířka: | 50˚04'28″ – 50˚05'32″ N |
| zeměpisná délka: | 14˚19'25″ – 14˚23'51″ E |
| poštovní směrovací číslo: | 162 00, 169 00 |
Břevnov je městská čtvrť a katastrální území Prahy, náležející téměř celé k městské části Praha 6, ale nepatrnou částí (krátký úsek ulice Spiritka u stejnojmenné usedlosti) zasahuje i do městské části Praha 5. Tato pražská katastrální území dnes sousedí s Břevnovem: Liboc, Veleslavín, Střešovice, Hradčany, Smíchov, Motol, Řepy, Ruzyně.
Na území Břevnova pramení potok Brusnice. Část Břevnova je právě tímto potokem zformována a Brusnici děkuje Břevnov za svůj poměrně členitý reliéf. Nejnižší nadmořská výška Břevnova je v místě kde Brusnice opouští území Břevnova, je to zhruba 108 m. Naopak nejvyšším místem Břevnova je Malý Břevnov s nadmořskou výškou přibližně 383 m. V současné době je v Břevnově evidováno 148 ulic. 47,2% obyvatel je mužů, 52.8% žen. 89.5% obyvatel je starší 15ti let.
Obsah |
[editovat] Historie
Břevnov je prvně zmiňován již v 10. století. Nejvýznamnější historickou budovou a centrem vzdělanosti je břevnovský klášter. 27. dubna roku 1907 pak byl Františkem Josefem I. povýšen na město, podle legendy omylem. Samostaným městem zůstal do roku 1922 a v témže roce se stal součástí hlavního města. Spolu s Libocí a Střešovicemi tvořil tehdejší Prahu XVIII.
[editovat] Novodobá historie
Během druhé poloviny 20. století utrpěl Břevnov několik urbanistických a architektonických šoků. Jedním z nich byla výstavba ulice Pionýrů (dnes Patočkovy) v 50. letech, která jednak rozdělila Břevnov na dvě prakticky oddělené části a jednak došlo díky výstavbě této dopravní tepny ke zbourání vnější obvodové zdi kláštera a několika dalších staveb v areálu kláštera. Takto zmizela původní vstupní brána do areálu, pivovar, ovčín a rovněž byl výrazně zmenšen Pivovarský rybník. Patočkova ulice je dnes jednou z hlavních příjezdových cest do Prahy a v tomto směru zcela nahradila původní historickou trasu, která zhruba kopíruje Bělohorskou ulici.
Během 70. let došlo k výstavbě obytného panelového sídliště v těsné blízkosti kláštera, na místě původní obce Břevnov. Z původní zástavby zbylo jen několik domů v blízkosti areálu kláštera a kaplička na místě někdejší návsi. Protože na výstavbě sídliště se podíleli vězňové a mnohé z nově postavených bytů byly určeny pro rodiny pracovníků ministerstva obrany, bylo často hanlivě přezdíváno jako sídliště „Obušek“.
[editovat] Zajímavé stavby
Kromě břevnovského kláštera nalezneme na území Břevnova i další pozoruhodné stavby nebo komplexy staveb. V severozápadním výběžku Břevnova se nachází budova Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR postavená v letech 1960-1964 podle projektu Karla Pragera. Legendou tohoto ústavu se stal jeho bývalý ředitel Otto Wichterle, jemuž je věnován pomník před budovou.
Za povšimnutí stojí větší množství bývalých hospodářských usedlostí, z nichž už dnes žádná neslouží svému původnímu účelu nebo se z nich dochovalo pouze torzo. Mezi nejznámější patří Ladronka. Dnes je tento nově rekonstruovaný objekt částečně přístupný veřejnosti. Dalšími jsou například Kajetánka, Šleiferka, Spiritka, Petynka, Hybšmanka, Tejnka nebo Liborka.
Díky historickým souvislostem vešel ve známost hostinec U Kaštanu, kde byla roku 1878 založena Českoslovanská sociálně demokratická strana. Dnes je díky rozšířené Bělohorské třídě budova hostince asi o třetinu zmenšena a kromě pohostinství je v ní kulturní centrum Kaštan provozované Unijazzem.
Osobitou stavbou je Hotel Pyramida na Dlabačově, původně Dům rekreace ROH, postavený v letech 1980-1985 podle projektu Nedy a Miloslava Cajthamlových.
Z ptačí perspektivy a na mapách jsou jistě nepřehlédnutelné Strahovské stadiony, za zmínku stojí Stadion Evžena Rošického a zejména Velký strahovský stadion. V blízkosti Břevnovského kláštera se nachází plochodrážní stadion Markéta, na kterém se pořádají i mezinárodní Motocyklový závod.
Mezi největší komplexy na katastrálním území Břevnova patří Ústřední vojenská nemocnice, známá také jako „Střešovická nemocnice“. Její stavba byla započata v roce 1936 a probíhala s přestávkami prakticky během celého 20. století.
Atmosféru Břevnova minulých století si z velké části uchoval Břevnovský hřbitov v sousedství kláštera. Pohřbeni jsou zde mimo jiné Karel Kryl, Jan Patočka a Jan Anastáz Opasek.
Územím Břevnova prochází směrem od východu na západ poutní cesta z pražské Lorety do kláštera v Hájku. Cesta byla lemována jednadvaceti kapličkami z let 1720-1726. Dodnes se dochovalo dvanáct z těchto kaplí, pět z nich stojí na území Břevnova. V posledních dvou dekádách jsou dochované kaple postupně opravovány.
V roce 2004 byla u autobusové zastávky Břevnovská postavena kovová lávka pro pěší přes Patočkovu ulici podle návrhu architekta Marka Housky.
[editovat] Doprava
Na území Břevnova se nenachází žádná ze zastávek pražského metra. Nejbližšími stanicemi metra tak jsou Hradčanská a Dejvická na trase A. Po plánovaném prodloužení trasy A by se na území Břevnova měla nacházet stanice Petřiny. V Břevnově jezdí tramvajové linky 1, 2, 15, 18, 22, 23, 25, 56 a 57. Hlavní trasy tramvají vedou ulicemi Na Petřinách (konečná zastávka Petřiny, linky 1, 2, 18 a 56) a Bělohorská (konečné zastávky Malovanka, Vypich a Bílá Hora, linky 15, 22, 23, 25 a 57). Hlavními ulicemi jsou Patočkova, Bělohorská a Na Petřinách.
[editovat] Osobnosti spojené s Břevnovem
- Jan Anastáz Opasek, (1913-1999), prozatím poslední arciopat břevnovského kláštera
- Jan Patočka, (1907-1977), filosof
- Otto Rothmayer, (1892-1966), architekt, žák Josipa Plečnika
- Jaroslav Seifert, (1901-1986), básník
[editovat] Externí odkazy
- Sdružení Tejnka, bojující za záchranu starého Břevnova
- Břevnovský klášter
- Kulturní dům Kaštan - scéna Unijazzu
- Ústav makromolekulární chemie AV ČR
- Spolek břevnovských živnostníků
