Břevnov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Břevnov
část obce a katastrální území hl. města Prahy
Brevnov-Zaverka.jpg
kód katastrálního území: 729582
připojení k Praze: 1922
městská část: Praha 6, nepatrná část Praha 5
správní obvod (pověřený úřad): Praha 6, nepatrná část Praha 5
městský obvod: Praha 6, nepatrná část Praha 5
počet územně tech. jednotek: 2
základní sídelní jednotky: 15
katastrální výměra: 5,25 km²
obyvatel: 24 482 (16. 10. 2006)
hustota zalidnění: 4 663 obyv./km²

poštovní směrovací číslo: 169 00, 162 00, 160 12, 160 17

Břevnov (německy Breunau) je městská čtvrť a katastrální území Prahy, náležející téměř celé k městské části Praha 6, ale nepatrnou částí (krátký úsek ulice Spiritka u stejnojmenné usedlosti) zasahuje i do městské části Praha 5. Tato pražská katastrální území dnes sousedí s Břevnovem: Liboc, Veleslavín, Střešovice, Hradčany, Smíchov, Motol, Řepy, Ruzyně.

Na území Břevnova pramení potok Brusnice. Část Břevnova je právě tímto potokem zformována a Brusnici vděčí Břevnov za svůj poměrně členitý reliéf. Nejnižší nadmořská výška Břevnova je v místě, kde Brusnice opouští území Břevnova. Naopak nejvyšším místem Břevnova je Malý Břevnov s nadmořskou výškou přibližně 383 m. V současné době je v Břevnově evidováno 148 ulic. 47,2% obyvatel je mužů, 52.8% žen. 89.5% obyvatel je starší 15 let.

Břevnov jsem znal od svého nejranějšího mládí. Chodívali jsme tudy od Pohořelce ke klášteru a pak vzhůru Zeyerovou alejí do Hvězdy. Na fialky a konvalinky. Konvalinky už tam nerostou. Cestou nikdy jsme nezapomněli se zastavit před starým hostincem Na Marjánce. Na průčelí této proslulé tančírny byl primitivně výmluvný obraz bitvy na Bílé hoře. Taneční dny na Marjánce byly slavné.
—  Jaroslav Seifert [1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Břevnov je prvně zmiňován již v 10. století. Nejvýznamnější historickou budovou a centrem vzdělanosti je Břevnovský klášter. 27. dubna roku 1907 pak byl Františkem Josefem I. povýšen na město, podle legendy omylem. Samostatným městem zůstal do konce roku 1921, poté se stal součástí hlavního města. Spolu s Libocí a Střešovicemi tvořil tehdejší Prahu XVIII.

Novodobá historie[editovat | editovat zdroj]

Během druhé poloviny 20. století utrpěl Břevnov několik urbanistických a architektonických šoků. Jedním z nich byla výstavba ulice Pionýrů (dnes Patočkovy) v 50. letech, která jednak rozdělila Břevnov na dvě prakticky oddělené části a jednak došlo díky výstavbě této dopravní tepny ke zbourání vnější obvodové zdi kláštera a několika dalších staveb v areálu kláštera. Takto zmizela původní vstupní brána do areálu, pivovar, ovčín a rovněž byl výrazně zmenšen Pivovarský rybník. Patočkova ulice je dnes jednou z hlavních příjezdových cest do Prahy a v tomto směru zcela nahradila původní historickou trasu, která zhruba kopíruje Bělohorskou ulici.

Během 70. let došlo k výstavbě obytného panelového sídliště v těsné blízkosti kláštera, na místě původní obce Břevnov. Z původní zástavby zbylo jen několik domů v blízkosti areálu kláštera a kaplička na místě někdejší návsi. Protože na výstavbě sídliště se podíleli vězňové a mnohé z nově postavených bytů byly určeny pro rodiny pracovníků ministerstva vnitra, bylo často hanlivě přezdíváno jako sídliště „Obušek“, častěji „Na pendreku“.

Zajímavé stavby[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Břevnově.
Výklenková kaple v ulici Gymnastická, v pozadí hotel Pyramida

Kromě břevnovského kláštera nalezneme na území Břevnova i další pozoruhodné stavby nebo komplexy staveb. V severozápadním výběžku Břevnova se nachází budova Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR postavená v letech 19601964 podle projektu Karla Pragera. Legendou tohoto ústavu se stal jeho bývalý ředitel Otto Wichterle, jemuž je věnován pomník před budovou.

Za povšimnutí stojí větší množství bývalých hospodářských usedlostí, z nichž už dnes žádná neslouží svému původnímu účelu nebo se z nich dochovalo pouze torzo. Mezi nejznámější patří Ladronka. Dnes je tento nově rekonstruovaný objekt částečně přístupný veřejnosti. Dalšími jsou například Kajetánka, Šleiferka, Spiritka, Petynka, Hybšmanka, Kneislovka, Tejnka nebo Liborka.

Díky historickým souvislostem vešel ve známost hostinec U Kaštanu, kde byla roku 1878 založena Českoslovanská sociálně demokratická strana. Dnes je díky rozšířené Bělohorské třídě budova hostince asi o třetinu zmenšena a kromě pohostinství je v ní kulturní centrum Kaštan provozované Unijazzem.

Osobitou stavbou je Hotel Pyramida na Dlabačově, původně Dům rekreace ROH, postavený v letech 19801985 podle projektu Nedy a Miloslava Cajthamlových.

Z ptačí perspektivy a na mapách jsou jistě nepřehlédnutelné Strahovské stadiony, za zmínku stojí Stadion Evžena Rošického a zejména Velký strahovský stadion. V blízkosti Břevnovského kláštera se nachází plochodrážní stadion Markéta, na kterém se pořádají i mezinárodní motocyklové závody. Mezi největší komplexy na katastrálním území Břevnova patří Ústřední vojenská nemocnice, známá také jako „Střešovická nemocnice“. Její stavba byla započata v roce 1936 a probíhala s přestávkami prakticky během celého 20. století. Atmosféru Břevnova minulých století si z velké části uchoval Břevnovský hřbitov v sousedství kláštera. Pohřbeni jsou zde mimo jiné Karel Kryl, Jan Patočka a Jan Anastáz Opasek.

Územím Břevnova prochází směrem od východu na západ poutní cesta z pražské Lorety do kláštera v Hájku. Cesta byla lemována dvaceti kapličkami z let 1720-1726. Dodnes se dochovalo dvanáct z těchto kaplí, pět z nich stojí na území Břevnova. V posledních dvou dekádách jsou dochované kaple postupně opravovány.

V roce 2004 byla u autobusové zastávky Břevnovská postavena kovová lávka pro pěší přes Patočkovu ulici podle návrhu architekta Marka Housky.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Na území Břevnova se nenachází žádná ze zastávek pražského metra. Nejbližšími stanicemi metra tak jsou Hradčanská a Dejvická na trase A. Po plánovaném prodloužení trasy A by se na území Břevnova měla nacházet stanice Petřiny. V Břevnově jezdí tramvajové linky 1, 2, 18, 22, 25, 56 a 57. Hlavní trasy tramvají vedou ulicemi Na Petřinách (konečná zastávka Petřiny, linky 1, 2, 18 a 56) a Bělohorská (konečné zastávky Vypich a Bílá Hora, linky 22, 25 a 57). Hlavními ulicemi jsou Patočkova, Bělohorská a Na Petřinách.

Osobnosti spojené s Břevnovem[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Praha, Československý spisovatel, 1982, str. 465

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 Kategorie Břevnov ve Wikimedia Commons