Velká Chuchle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Praha-Velká Chuchle
Úřad městské části

Úřad městské části

Praha-Velká Chuchle – znak
znak
Praha-Velká Chuchle – vlajka
vlajka
městská část hlavního města Prahy
městský obvod: Praha 5
správní obvod (pověřený úřad): Praha 16
katastrální výměra: 6,03 km²
obyvatel: 2 215 (31.12.2012)
hustota zalidnění: 325,7 obyv./km²
celých katastrálních území: 2
částí katastrálních území: 0
celkem územně tech. jednotek: 2
počet zákl. sídelních jednotek: 11

PSČ: 159 00
adresa úřadu MČ: U skály 262/2
Praha 5 159 00
info@chuchle.cz
starosta / starostka: Mgr. Martin Melichar
Oficiální web: www.chuchle.cz/
Velká Chuchle
část obce a katastrální území hl. města Prahy
kód katastrálního území: 729213
připojení k Praze: 1968
městská část: Praha-Velká Chuchle
správní obvod (pověřený úřad): Praha 16
městský obvod: Praha 5
počet územně tech. jednotek: 1
základní sídelní jednotky: 8
katastrální výměra: 4,60 km²
obyvatel: 1 808 (12. února 2007)
hustota zalidnění: 397 obyv./km²

poštovní směrovací číslo: 159 00

Velká Chuchle (německy Groß Kuchel) je městská čtvrť a katastrální území hlavního města Prahy o rozloze 460,3 ha rozkládající se na jihozápadě Prahy na levém břehu Vltavy, tvořící od 24. listopadu 1990 větší jižní část městské části Praha-Velká Chuchle. Je zde evidováno 41 ulic a 500 adres. Obcí protéká menší přítok Vltavy, potok Vrutice.

Praha-Velká Chuchle je od 24. listopadu 1990 městská část o rozloze 602,62 ha, zahrnující celá katastrální území Velká Chuchle a Malá Chuchle, která tvořila původní obec Velká Chuchle. Malá Chuchle byla z Velké Chuchle odtržena při připojení k Praze roku 1922, Velká Chuchle byla připojena k Praze až roku 1968 a od té doby Malá Chuchle opět spadala pod Místní národní výbor ve Velké Chuchli.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Barokní kostel Sv. Jana Nepomuckého s věží nad Velkou Chuchlí.
  • Pomník padlým na náměstí Chuchelských Bojovníků pochází z roku 1959 (na místě obelisku z první Československé republiky), památník nedaleko hřbitova a kostela Sv. Jana Nepomuckého byl vybudován po roce 1945. Na pomníku jsou uvedena jména padlých z květnového povstání českého lidu, kteří jsou tam i pochováni, s výjimkou dostihového trenéra Karla Šmejdy (dvojnásobný vítěz Československého derby 1927 a 1944, trenér jediné vítězky Velké pardubické Laty Brandejsové; jeho život v květnu 1945 ukončila kulka německého ostřelovače, když vyváděl koně z hořících stájí), jenž je pohřben v rodinném hrobě na blízkém hřbitově u kostela.
  • Na náměstí je též klasicistní zvonička z 80. let 19. století. Nedaleko ve Starochuchelské ulici je dům (čp.38) s obrazem Nanebevzetí Panny Marie nad vstupním portálem.
  • Historicko-technická památka Chuchelská vápenka stojí v údolí potoka Vrutice vpravo od silnice ze Slivence. Památka je nově oplocena a je v dobrém stavu. Obsahuje dvě dvojité šachtové pece, postavené po roce 1880 podle tehdy nového patentu profesora České techniky v Praze Jiřího Pacolda, umožňující kvalitní zpracování i běžného netříděného vápence, který byl lámán v protějším vápencovém lomu pod Homolkou (připomíná to poslední zastavení naučné stezky proti vápence, před Velkou Chuchlí, přímo na hraně úpatí lomu). Lom byl v provozu ještě v období celé První československé republiky, stejně jako tato vápenka.
  • Hned naproti historické vápence se čtyřmi "komíny" , se přes silnici nalézá přírodní rezervace Homolka podle tvaru špičky blízkého kopce. Pod kopcem Homolka s výrazným kuželovým vrcholem je na straně Velké Chuchle ve zbytcích starého lomu naleziště trilobitů.
  • pozdně barokní statky čp. 1 a čp. 4 na Náměstí chuchelských bojovníků.

Sokol, školství a tělovýchova[editovat | editovat zdroj]

Sokol (spolek) byl ve Velké Chuchli založen v roce 1907, pořádá dodnes cvičení a pěkné akce pro všechny věkové kategorie a jeho budova (Sokolovna) stojí ve Starochuchelské ulici, stejně jako Základní škola Charlotty Masarykové v moderní budově z roku 1933. V roce 2012 byla otevřena na západní straně školy přístavba nové školní budovy propojené chodbou s hlavní budovou. Nad školou v protějším svahu se nachází v ulici K Vápence (č. 23) cvičiště a tělocvična obnovené prvorepublikové Dělnické tělocvičné jednoty Velká Chuchle. Nedaleko se nalézá nová, architektonicky dobře působící, vícepodlažní kruhová budova mateřské školy s osobním výtahem (Na Cihelně čp. 456). Školka má vlastní dětské hřiště a provozuje též sousední poměrně rozsáhlé pěkné veřejné dětské hřiště. U Vltavy má své hřiště Sportovní klub Čechoslovan Velká Chuchle. V městské části dále působí Taneční studio Fantazy DC, místní organizace Českého zahrádkářského svazu a Českého rybářského svazu. V Klubovém domě je pobočka Městské knihovny Praha.

Dostihové závodiště[editovat | editovat zdroj]

Dostihy se v Chuchli běhají od 28. září 1906. V době první republiky rád navštěvoval dostihové závodiště i prezident T.G. Masaryk , který založil oblíbený dostih k výročí rebubliky "Cenu Prezidenta Republiky".

Závodiště ve Velké Chuchli bylo v roce 2002 při povodni zcela zaplaveno a voda dosahovala v Dostihové ulici až po křižovatku se železniční tratí. Vlaková doprava však zde nebyla přerušena, pouze omezena. Domy v Dostihové ulici, podél potoka Vrutice, měly zaplavené přízemí, zcela zaplaveno bylo zdravotní středisko.

Opětovně bylo závodiště zcela zatopeno v neděli 2. června 2013 a po zvýšení odtoku z Orlíka o dva dny později došlo ke zvýšení hladiny téměř o 2 m. Vlaky stanicí Velká Chuchle pouze projížděly, veřejná doprava autobusy byla celý týden přerušena. Obec byla přístupná pouze přes Slivenec.

Většina domů v Dostihové ulici, nechráněných protipovodňovou stěnou, měla v roce 2013 pouze zaplavené zahrady, avšak vypnutý plyn a elektřinu a ulice byla policejně uzavřena. Domy protipovodňovou stěnou chráněné, měly zatopené sklepy spodní vodou.

V roce 1911 (13. května) přistál se svým letounem na Chuchelském závodišti inženýr Jan Kašpar, při svém dálkovém letu Pardubice - Praha (Velká Chuchle).

Vzdálenost 121 km překonal za 92 minut ve výšce okolo 800 m. Letadlo Bleriot XI, kterým tento let uskutečnil, daroval Jan Kašpar v roce 1913 tehdejšímu Technickému muzeu Království českého, kde (dnes Národní technické muzeum v Praze) je vystaveno dodnes. Tento Kašparův dálkový let, uskutečněný prakticky bez navigačních přístrojů, je považován všeobecně za symbolický začátek českého letectví.

Dalším jeho slavným letem se stal první dálkový přelet s cestujícím v Českých zemích na trase Mělník – Velká Chuchle s přistáním opět na dostihovém závodišti, kterou zdolal za 41 minut a 55 sekund. Jeho pasažérem byl redaktor listu Národní politika Jaroslav Kalva.

Dne 5. listopadu 2011 přistál na Chuchelském dostihovém závodišti pilot Mára, který zopakoval slavný dálkový let inženýra Jana Kašpara po sto letech z Pardubic do Prahy na nově postavené replice letounu Bleriot XI. Uletěl při tom 128 km, neboť se mírně odchýlil z Kašparovy trasy jižním směrem. Jeho předchozí dva pokusy od 13. května 2011 se nepodařily, nejen pro zhoršené počasí, ale i pro slabší motor repliky letadla, který musel být pro třetí pokus vyměněn za silnější. I tak se pilot musel v Pardubicích vracet, aby upustil přebytečné zásoby paliva. Replika Blériotu XI. byla příliš těžká, než aby mohla dosáhnout předepsané výšky. Přistání v Chuchli zaznamenala Česká televize, včetně rozhovoru s pilotem bezprostředně po dosednutí, přímo na Chuchelském závodišti. Inverzní počasí nebylo pro tento den a let ideální, televizní záběr i rozhovor s pilotem však potvrdil, že let i přistání s původní navigací a vybavením letounu byly bez problémů. Konstruktérem letounu, s nímž Petr Mára v Chuchli bezpečně přistál byl Václav Vondrášek. Oba patří mezi "aviatiky", konstruktéry a výrobce ultralehkých letadel. Zkušební pilot Mára (nar. 1952) provedl pamětní přelet z Pardubic do Chuchle již v roce 1991 v rámci tehdejší 1. aviatické poutě "Masaryk Cross Country" se svým historickým ultralightem "Demoiselle", což byla replika francouzské konstrukce letounu z roku 1909 a pilotovo první historické letadlo vlastní výroby.

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Praze#Velká Chuchle.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

ŠUBERT, František Adolf. Čechy. Ilustrace Karel Liebscher. Svazek 3. Praha : Otto, [po r. 1880]. Dostupné online. Kapitola Velká Chuchel, s. 425-427.