Trilobiti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox

Trilobiti
Stratigrafický výskyt: Prvohory, asi před 530-251 miliony let
Trilobit Koneprusia brutoni
Trilobit Koneprusia brutoni
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Podkmen: Trilobitomorpha
Třída: Trilobita
Walch, 1771
třídy a řády
  • Trilobiti (Trilobita)
    • Agnostida
    • Redlichiida
    • Corynexochida
    • Ptychopariida
    • Phacopida
    • Lichida
    • Naraoiida
    • Asaphida
    • Proetida

Trilobiti (název podle těla tvořeného třemi laloky – prostředním a dvěma bočními) jsou třída vyhynulých členovců patřící do vyhynulého podkmene Trilobitomorpha – jsou jednou z jejich vývojových větví. Objevili se ve starších prvohorách (kambriu), asi před 550-530 milióny lety. Vyhynuli na konci prvohor během katastrofy na rozhraní permu a triasu (před 251 miliony let). Jednalo se o výlučně mořské živočichy, jejichž článkované tělo bylo pokryto mineralizovaným exoskeletem. Exoskelet trilobiti v průběhu růstu svlékali a odhazovali.

Trilobiti patří mezi typické prvohorní živočichy – největšího rozkvětu dosáhli ve svrchním kambriu a ordoviku, další vrchol nastal v devonu. V permu přežívala už jen jediná čeleď Phillipsiidae, při velkém vymírání na konci permu trilobiti nadobro zmizeli. Dosahovali velikosti od 1 milimetru až po 90 centimetrů.

Celkově bylo až dodnes popsáno více než 17 000 druhů trilobitů.

Vzhled a způsob života[editovat | editovat zdroj]

Trilobiti byli bentičtí živočichové (žijící při dně); pozdější druhy byly i hlubinné, další (především silurské druhy) se vznášely v chomáčích řas a mořských rostlin. Po dně se pohybovali kráčením spíše než plaváním. Jejich tělo bylo tvořeno hlavou (cephalon) a třemi podélnými laloky (axilárním a 2 plurálními po stranách) dělenými na tělo (thorax) a zadeček (pygidium). Měli mnoho nespecializovaných dvouvětevných nohou se žábrami. Mohli se stáčet do klubíčka a chránit se tak při napadení. Jedněmi z jejich úhlavních nepřátel byli hlavonožci, dále ryby, anomalocarisové atd.

Nálezy[editovat | editovat zdroj]

Zachoval se po nich bohatý paleontologický materiál. Velká naleziště trilobitů jsou také v Čechách, nejvíce v oblasti zvané Barrandien (oblast mezi Prahou a Plzní), jehož centrální částí je Český kras. V České republice je nejběžnějším trilobitem Ellipsocephalus hoffi (Jince). Výzkumem českých trilobitů proslul v 19. století zejména francouzský inženýr a přírodovědec Joachim Barrande. Poměrně vzácný je nález celého krunýře, protože jednotlivé články byly u sebe drženy šlachami, které se rozpadly a krunýř se rozdělil na několik částí. Aby k tomu nedošlo, musel být krunýř přikryt velmi brzy nánosem písku nebo bahna.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Trilobiti neměli kusadla, potravu si cpali do úst jakýmsi víčkem na spodní straně horního okraje hlavy (rostrum). Někteří se živili detritem (drobným materiálem v kalu u dna), jiní byli draví a napadali jiné trilobity (řád Redlichiida). Ke kousání používali ostré kyčle na svých předních nohách (u dravých druhů).

Kde v ČR hledat[editovat | editovat zdroj]

Trilobity lze nalézt na téměř celém území Barrandienu. Jak je již jmenováno v předchozích částech, hodně trilobitů, zejména druh Ellipsocephalus hoffi, lze nalézt v Jincích. Oblast však velkou částí zasahuje do vojenského prostoru Brdy a je chráněna pod několikatisícovou pokutou. Další chráněnou lokalitou je Mořina. Jednou z dobrých nechráněných lokalit je lom Mušlovka v Dalejském údolí v Praze. Zde se dají nalézt trilobiti v hojném počtu, ale především loděnkovití hlavonožci.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Trilobita ve Wikimedia Commons