Trilobiti
|
Trilobiti |
||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Trilobit Koneprusia brutoni
|
||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||
|
||||||||
| třídy a řády | ||||||||
|
Trilobiti - podle těla tvořeného třemi laloky - cephalon (hlava), thorax (hruď) a pygidium (zadeček), jsou třída vyhynulých členovců patřící do vyhynulého podkmene Trilobitomorpha – jsou jednou z jejich vývojových větví. Objevili se ve starších prvohorách (kambriu), asi před 550-530 milióny lety. Vyhynuli na konci prvohor během katastrofy na rozhraní permu a triasu (před 251 miliony let). Jednalo se o výlučně mořské živočichy, jejichž článkované tělo bylo pokryto mineralizovaným exoskeletem. Exoskelet trilobiti v průběhu růstu svlékali a odhazovali.
Trilobiti patří mezi typické prvohorní živočichy – největšího rozkvětu dosáhli ve svrchním kambriu a ordoviku, další vrchol nastal v devonu. V permu přežívala už jen jediná čeleď Phillipsiidae, při velkém vymírání na konci permu trilobiti nadobro zmizeli. Dosahovali velikosti od 1 milimetru až po 90 centimetrů.
Celkově bylo až dodnes popsáno více než 17 000 druhů trilobitů.
Obsah |
Způsob života [editovat]
Trilobiti byli bentičtí živočichové (žijící při dně); pozdější druhy byly i hlubinné, další (především silurské druhy) se vznášely v chomáčích řas a mořských rostlin. Po dně se pohybovali kráčením spíše než plaváním. Jejich tělo bylo tvořeno hlavou (cephalon) a třemi podélnými laloky (axilárním a 2 plurálními po stranách) dělenými na tělo (thorax) a zadeček (pygidium). Měli mnoho nespecializovaných dvouvětevných nohou se žábrami. Mohli se stáčet do klubíčka a chránit se tak při napadení. Jedněmi z jejich úhlavních nepřátel byli hlavonožci, dále ryby, anomalocarisové atd.
Nálezy [editovat]
Zachoval se po nich bohatý paleontologický materiál. Velká naleziště trilobitů jsou také v Čechách, nejvíce v oblasti zvané Barrandien (oblast mezi Prahou a Plzní), jehož centrální částí je Český kras. V České republice je nejběžnějším trilobitem Ellipsocephalus hoffi (Jince). Výzkumem českých trilobitů proslul v 19. století zejména francouzský inženýr a přírodovědec Joachim Barrande. Poměrně vzácný je nález celého krunýře, protože jednotlivé články byly u sebe drženy šlachami, které se rozpadly a krunýř se rozdělil na několik částí. Aby k tomu nedošlo, musel být krunýř přikryt velmi brzy nánosem písku nebo bahna.
Potrava [editovat]
Trilobiti neměli kusadla, potravu si cpali do úst jakýmsi víčkem na spodní straně horního okraje hlavy (rostrum). Někteří se živili detritem (drobným materiálem v kalu u dna), jiní byli draví a napadali jiné trilobity (řád Redlichiida). Ke kousání používali ostré kyčle na svých předních nohách (u dravých druhů).
Kde v ČR hledat [editovat]
Trilobity lze nalézt na téměř celém území Barrandienu. Jak je již jmenováno v předchozích částech, hodně trilobitů, zejména druh Ellipsocephalus hoffi, lze nalézt v Jincích. Oblast však velkou částí zasahuje do vojenského prostoru Brdy a je chráněna pod několikatisícovou pokutou. Další chráněnou lokalitou je Mořina. Jednou z dobrých nechráněných lokalit je lom Mušlovka v Dalejském údolí v Praze. Zde se dají nalézt trilobiti v hojném počtu, ale především loděnkovití hlavonožci.
Externí odkazy [editovat]
- Web Trilobites.info(anglicky)
- Web trilobit.wz.cz(česky)
- Web trilobiti.estranky.cz(česky)
- Web Kmen Trilobitomorpha - katedra biologie(česky)
- Web fílovy kameny(česky)
- Web Barrandien(česky)
- Web kub Conocoryphe - sbírka trilobitů na webu(česky)