Braník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o pražské čtvrti. Další významy jsou uvedeny v článku Braník (rozcestník).
Braník
část obce a katastrální území hl. města Prahy
Branik brewery 1081m.jpg
kód katastrálního území: 727873
připojení k Praze: 1922
městská část: Praha 4
správní obvod (pověřený úřad): Praha 4
městský obvod: Praha 4
počet územně tech. jednotek:
základní sídelní jednotky:
katastrální výměra: 4,40 km²
obyvatel: 18 750 (16. 10. 2006)
hustota zalidnění: 4 261 obyv./km²

poštovní směrovací číslo: 147 00

Braník (neoficiálně a v některých historických obdobích nazývaný též Bráník) je městská čtvrť a katastrální území Prahy, které je součástí městské části Prahy 4. Čtvrť se nachází v jižní části města na pravém břehu řeky Vltavy. Spadá do ní i větší část sídliště Novodvorská.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poprvé se Braník připomíná roku 1088 (Branice).[1] Braník vlastnily ve 14. století české královny a některé pražské kostely. Clo z plaveného dříví, vybírané v Braníku, náleželo (podle privilegia Karla IV. z roku 1366) kanovníkům Pražského hradu. Od husitských dob byl Braník v majetku Starého Města až do konfiskace v roce 1547. V roce 1559 se část majetku opět dostala do majetku staroměstských a ti tuto část Braníka připojili v roce 1662 ke svému nově zakoupenému libeňskému panství. Část Braníka věnoval Ferdinand II. v roce 1620 dominikánům od sv. Jiljí, což připomíná korouhev se psem (Canes domini) s pochodní v tlamě na věži původního dominikánského pivovaru v Branické ulici. Pozoruhodný je též pískovcový relief ukřižovaného Ježíše v průčelí věže. V roce 1900 byl Braník (Bráník) s 3178 obyvateli, s novým pivovarem, vápenkou, kostelem Sv. Prokopa a zelinářskými zahradami vsí okresu Královské Vinohrady. Při připojení Braníka (jako součásti Prahy XV) k Praze v roce 1922 zde žilo přes 3600 obyvatel ve 274 domech. V roce 1949 bylo k.ú. Braník přičleněno k tehdejší Praze 15 (s Podolím, Hodkovičkami a částí Krče). Braník, přesněji dům č.p. 777 na dnešním Branickém náměstí (pozdější Vojenská správa a nyní Archiv bezpečnostních složek), byl sídlem ONV Praha 15. V r. 1960 se Braník stal součástí nového obvodu Praha 4 a v roce 1990 součástí městské části Praha 4.

V Braníku působilo dlouhou dobu na různých místech (převážně v Branické ulici) Divadlo "Járy Cimrmana", než se trvale přestěhovalo do "Žižkovského divadla T.G. Masaryka".

Původ názvu čtvrti[editovat | editovat zdroj]

Etymologie: braník = „opevněný vrch určený k obraně“, k roku 1416 doloženo spojení „in monte Branik“, případně „brána“[2]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Dominikánský dvůr z konce 17. století

Na území Braníka jako převážně vilové čtvrti se nachází několik architektonicky významných vil a usedlostí. Kromě nich se zde nacházejí tyto důležitější památky (úplný seznam památek v Braníku je zde):

Dominikánský dvůr[editovat | editovat zdroj]

Areál bývalého Dominikánského dvora pochází z 3. čtvrtiny 17. století. Z původních 4 křídel se do současnosti dochovaly tři včetně zvonice z roku 1761.

Památka je v současné době ve špatném technickém stavu. Je částečně využívána městskou částí Praha 4, která ji vlastní.

Kostel sv. Prokopa[editovat | editovat zdroj]

Neorománský jednolodní kostelík z let 19001904. Má nové zvony z počátku 21. století, Sv. Anežka a Sv. Vojtěch, jako náhradu za zrekvírované během 2. světové války. Sv. Jan Nepomucký, nacházející se před kostelem sv. Prokopa; na podstavci je postava světce v dlouhé klerice, přidržující levou rukou krucifix, kolem hlavy má svatozář. Pískovcovou sochu z poloviny 18. století vytvořil umělec z okruhu Františka Ignáce Platzera.

Branický pivovar[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Pivovar Braník.

Neorenesanční objekt z roku 1898 s raně secesními prvky a s erby (Sv. Václav, patron cechu sládků, se dvěma anděly) podle návrhu Mikoláše Alše. Od roku 2006 se zde už pivo nevaří.

Sgrafita Mikoláše Alše má též branický zámeček Na Křížku (dnes Vlnitá 33). Na obrazové scéně je tam též nápis "opraveno l.p. 1905" a "Budiž vítán dobrý hosti, zlého každý rád se zprostí".

Branické ledárny[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Branické ledárny.

Branické ledárny jsou zajímavou a architektonicky ceněnou pozdně secesní stavbou z roku 1911, jež vznikla podle návrhu architekta Karla Kovařovice. Stavba sloužila coby úložiště respektive sklad ledu, který pocházel ze zamrzlé Vltavy a sloužil pro chlazení piva v hospodách a pohostinstvích po celé Praze i jejím okolí.

Okolní čtvrtě[editovat | editovat zdroj]

Braník sousedí na západě (přes Vltavu) s Malou Chuchlí a Hlubočepy, na severu s Podolím, na východě s Krčí a na jihu s Lhotkou, Kamýkem a Hodkovičkami.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PROFOUS A., Místní jména v Čechách - jejich vznik, původní význam a vývoj, Díl. I, Praha, 1947, s. 144
  2. [1] - Kultúra slova, Svazek 39, Vydavatelʹstvo Slovenskej akadémia vied., 2005

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]