Branické ledárny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Branické ledárny

Branické ledárny jsou pozdně secesním průmyslovým areálem v pražské čtvrti Braník, při pravém břehu řeky Vltavy. Areál v minulosti sloužil jako velký sklad přírodního ledu. Součástí objektu byly také stáje pro koně a dům správce objektu. Autorem Branických ledáren je architekt Josef Kovařovič, stavbu provedla firma Nekvasil. Od roku 1964 jsou Branické ledárny chráněnou stavební památkou, jsou významné technicky i architektonicky a jsou významným objektem českého průmyslového dědictví. Ledárny jsou několik desetiletí veřejnosti nepřístupné a postupně chátrají.

V letech 1933–1959 byla ve smyčce „Ledárny“ ukončena tramvajová trať od Braníka.

[editovat] Práce ledařů

V minulosti se k chlazení piva používal přírodní led. Ten se v Praze běžně těžil přímo ze zamrzlé řeky Vltavy a uskladňoval v zemních krechtech. Tuto činnost vykonávali tzv. ledaři, což byli dělníci, kteří byli velmi často v letním období zároveň i voraři. Později pražští hospodští a restauratéři založili obchodní společnost Akciové ledárny, která v letech 1909 až 1911 vybudovala areál Branických ledáren. Led zde byl uskladněn po celý rok, pomocí těžkých nákladních povozů tažených koňmi pak byl během roku rozvážen do jednotlivých hospod po celé Praze a v jejím okolí. Původní provoz ledáren byl ukončen v roce 1954 v souvislosti s výstavbou Vltavské vodní kaskády, jež fakticky způsobila, že řeka Vltava v dnešní zimě téměř vůbec nezamrzá, a to ani za těch největších mrazů.