Jižní spojka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jižní spojka je kapacitní mimoúrovňová pražská rychlostní místní komunikace, která spojuje Barrandovský most s významnými pražskými komunikacemi na jih od centra (odtud její název). Začíná u Vltavy na východním předmostí Barrandovského mostu a končí na mimoúrovňové křižovatce s Průmyslovým polookruhem u Štěrbohol (zde se napojuje na Pražský okruh). V minulosti byla označována jako silnice I/29.
Je hlavní tranzitní komunikací v Praze a prakticky jedinou trasou, kudy mohou Prahou projet kamiony ze západní části města (především od dálnice D5 na Plzeň) do východní (hlavně dálnice D1 na Brno a D11 na Hradec Králové). Jižní spojka však plní i velmi důležitou úlohu ve vnitroměstské komunikaci při spojení západní a východní části Prahy.
Obsah |
[editovat] Charakteristika
Jižní spojka byla od začátku budována jako 6proudová komunikace dálničního typu. Má celkovou konstrukční šířku 26,5 m a je dlouhá 9,5 km[1]. Je na ní 7 mimoúrovňových křižovatek.
S průměrným počtem 120 tisíc vozidel za 24 hodin jde o nejvytíženější silnici v České republice (o trochu vytíženější je už jen vlastní Barrandovský most).
[editovat] Křižovatky a napojené komunikace
Jižní spojka se kříží s následujícími komunikacemi (od východu):
- Modřanská – na východním předmostí Barrandovského mostu
- Sulická (z centra) a V Podzámčí (do centra) – křižovatka u Krčského nádraží
- Vídeňská (z centra) a Michelská (do centra)
- 5. května – křížení na Spořilově s Chodovskou radiálou navazující na dálnici D1 (z centra) a se Severojižní magistrálou (do centra); oficiální označení je MUK Spořilov
- součástí tohoto křížení je i napojeni ulice Hlavní na Spořilově
- Spořilovská (z centra) a Chodovská (do centra) – napojení na Spořilovskou spojku
- V Korytech – napojení západní části Zahradního Města
- Průběžná (z centra) a Švehlova (do centra) – u východní části Zahradního Města
- Černokostelecká a Průmyslová – komplikovaná křižovatka u Štěrbohol mj. s Průmyslovým polookruhem
Všechny křižovatky Jižní spojky s ostatními komunikacemi jsou mimoúrovňové.
[editovat] Výstavba
Koridor dnešní Jižní spojky byl uvažován již v r. 1939 za protektorátu pro výstavbu tzv. tangentního řešení dálnice Plzeň – Náchod (resp. Norimberk – Vratislav). Autorem tohoto řešení byl ing. Hoffmann, který vedl na Generálním inspektorátu německých silnic referát pro cizí tratě dálnic.[2] K výstavbě nakonec kvůli válce nedošlo, ale stavební uzávěra zůstala v platnosti.[3]
Výstavba Jižní spojky probíhala průběžně od začátku 80. let 20. století. Jako první[4] byla v roce 1985 zprovozněna část mezi Barrandovským mostem a Chodovskou radiálou (dálnicí D1). Později se dostavěly části kolem Spořilova a Zahradního Města až jako poslední byl v prosinci 1997 otevřen závěsný lanový most přes kolejiště trati 221 z Prahy do Benešova.
[editovat] Odkazy
| Související články obsahuje Portál Praha |
[editovat] Související články
[editovat] Reference
- ↑ Web České dálnice
- ↑ Václav Lídl, Tomáš Janda: Stavby, kterým doba nepřála. 2. vydání, 2006, s. 25, 26, 36. Dostupné online.
- ↑ Web Dalnice.com
- ↑ Web Dalnice.com

