Dálnice D5

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dálnice D5
Trasa
Základní údaje
Celková délka: 151 km
Křižovatky
AB-Kreuz-blau.svg 0 Praha-Třebonice R1
AB-AS-blau.svg 5 Rudná 101
AB-AS-blau.svg 10 Loděnice 605
AB-AS-blau.svg 14 Beroun-východ 605
AB-AS-blau.svg 18 Beroun-centrum 605
AB-AS-blau.svg 22 Beroun-západ
AB-AS-blau.svg 28 Bavoryně 605
AB-AS-blau.svg 34 Žebrák 117
AB-AS-blau.svg 41 Cerhovice 605
AB-AS-blau.svg 50 Mýto
AB-AS-blau.svg 62 Rokycany 183
AB-AS-blau.svg 67 Ejpovice 26
AB-AS-blau.svg 73 Plzeň-centrum
AB-AS-blau.svg 76 Plzeň-Starý Plzenec
AB-AS-blau.svg 80 Plzeň-jih 27
AB-AS-blau.svg 89 Plzeň-západ 26
AB-AS-blau.svg 93 Nýřany 180
AB-AS-blau.svg 100 Heřmanova Huť 203
AB-AS-blau.svg 107 Stříbro
AB-AS-blau.svg 119 Benešovice 605
AB-AS-blau.svg 128 Bor 21 200
AB-AS-blau.svg 136 Mlýnec 198
AB-AS-blau.svg 144 Kateřina 605
BAB-Grenze.svg Státní hranice
Německo Německo

Hraniční přechod Rozvadov - Waidhaus
A6

Dálnice D5 (tzv. Plzeňská dálnice) spojuje Prahu s hranicí s Německem. Trasa dálnice je Praha – PlzeňRozvadovstátní hranice ČR/SRN.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dálniční most přes Berounku v Berouně. Tato část dálnice D5 byla zprovozněna v říjnu 1985

Rozhodnutí o stavbě padlo už v roce 1963, usnesení vlády bylo několikrát aktualizováno. Stavba byla zahájena stavbou mostu v Berouně v roce 1976. Dokončení stavby bylo plánováno v roce 2000. Ze začátku probíhala stavba velice pomalu, první otevřený úsek bylo 9 km dálnice z Prahy-Zličína do Loděnice v roce 1982, poté stavba postupovala tempem cca 2-3 km ročně. V roce 1989 byl zprovozněn úsek do Bavoryně (vesnice cca 1 km západně od Zdic) a délka zprovozněného úseku dálnice tak dosáhla 29 km. Termín dokončení celé dálnice byl posunut na rok 2010. Po roce 1989 se stala dálnice D5 prioritní stavbou, která měla zajistit zlepšení dopravního spojení se západní Evropou. Rychlost stavby se zněkolikanásobila. Již v roce 1995 byl otevřen celý úsek až k Ejpovicím, odkud vede čtyřpruhová komunikace na východní okraj Plzně. Usnesením vlády ze dne 24. května 1995 č. 304 bylo schváleno propojení české dálnice D5 a německé dálnice A6 na společných státních hranicích výstavbou hraničního mostu. Toto propojení se stalo realitou v roce 1997, kdy byl dokončen celý úsek z Plzně až do pohraničního městečka Waidhaus v Německu.

Dálnice z Prahy směrem na Norimberk je také nazývána jako královská cesta Via Carolina.

Současný stav[editovat | editovat zdroj]

Jediným nezprovozněným úsekem dálnice byla dlouhou dobu část obchvatu města Plzně. Ten se stal velice problematickým úsekem dálnice. Jeho projednávání trvalo 15 let a jedná se tak o nejsložitější kauzu porevoluční historie správních řízení. Během projednávání došlo k čtyřem změnám na pozici ministra životního prostředí (a tím i změnám v pohledu na výstavbu), silnou roli zde sehrály i lobbystické skupiny (tzv. zelená a betonová lobby).

Původně bylo rozhodnuto roku 1988 o severním obchvatu Plzně. Z důvodu odporu chatařů v oblasti západně od Plzně a vodohospodářů (dálnice měla přetínat vodní nádrž Hracholusky) se začala zvažovat jižní varianta. Zde už od počátku proti sobě stály dvě varianty, tzv. varianta S a varianta K. Vláda ČR z podnětu města Plzně schválila 20. prosince 1991 upravenou variantu K (tzv. KU) jakožto prioritní variantu výstavby. V následujícím správním řízení vyhodnotil posudek EIA variantu KU jako příznivou, a to v optimalizované úpravě jako tzv. KU0. Vláda, která se mezitím vyměnila, použila ovšem jiný posudek a schválila v roce 1994 upravenou variantu S, tzv. SUK. Okresní úřad Plzeň-jih pak vyhověl námitkám občanských sdružení a posunul vedení dálnice jižně od vrchu Valík, aby nedošlo tak k výraznému zásahu do lesního komplexu a snížil se vliv stavby na krajinný ráz - tzv. varianta SUK1. Ministr životního prostředí František Benda ovšem toto rozhodnutí okresního úřadu označil za rozporné vůči nařízení vlády z roku 1994, a tak vydal souhlas se zásahem do významného krajinného prvku Valík v původně navržené trase SUK. Poté následoval koloběh neúspěšných odvolání různých účastníků řízení (obce, občané, občanská sdružení), během nějž byla trasa upravena o tunel v nejhlubší části zářezu.

Tunel Valík, těsně před dokončením (srpen 2006)

Teprve v roce 1998 ruší ministr životního prostředí (tentokrát Martin Bursík) souhlas se zásahem do krajinného prvku, neboť na tuto variantu nebyla provedena EIA a byl tak porušen zákon. Spor se tak vrátil do samotného počátku. Po dalších 4 letech jednání, během nichž byla stavba obchvatu rozdělena na tři dílčí stavby, západní a východní nekonfliktní část byla schválena, byla zde zahájena stavba a střední nadále procházela dalšími řízeními, byla dálnice schválena opět ve variantě SUK2. Tunel pod vrchem Valík je dlouhý 380 m a výška průjezdního profilu je 5,35 m.

Otevření první části obchvatu 15.12.2003 bylo velkolepou oslavou za účasti hejtmana a primátora. Hejtman Plzeňského kraje označil dálnici D5 za nejdůležitější stavbu v kraji po roce 1989. Oslava i následně média prezentovala obchvat nesprávně jako dokončený (nikoliv jen zčásti dokončený), a tak v prvních měsících došlo v nedokončených úsecích k několika velmi vážným dopravním nehodám.

Dálnice D5 je součástí IV. Panevropského koridoru ve větvi A (Berlín/Norimberk - Praha - Bratislava - Budapešť - Constanta/Thesaloniki/Istanbul) a také mezinárodní silnice E50 Brest (Francie) - Paříž - Norimberk - Praha - Košice - Doněck - Machačkala.

Celá dálnice (z Prahy až po německou dálnici A93) byla zprovozněna 6. října 2006. Návazná dálnice A6 (od křižovatky s A93 směrem na Norimberk a Paříž) pak 10. září 2008.

Dílčí stavby[editovat | editovat zdroj]

Stavba Délka (km) Úsek Stavba V provozu
0502 13,400 Praha - Vráž 06/1977 12/1983
0503 15,300 Vráž - Bavoryně 03/1982 10/1985
0504 - Most v Berouně (přes řeky Berounku a Litavku) 10/1976 10/1985
0505 21,538 Bavoryně - Mýto 10/1992 10/1995
0507 5,975 Mýto - Svojkovice 10/1991 10/1993
0508 8,198 Svojkovice - Klabava 10/1990 10/1993
0509 3,710 Klabava - Ejpovice 12/1993 10/1995
0510 20,437 Ejpovice - Sulkov 1997 10/2006
→ 0510/IA 8,569 Ejpovice - Černice 04/2002 12/2003
→ 0510/IB 3,470 Černice - Útušice 12/2003 10/2006
→ 0510/II 8,398 Útušice - Sulkov 03/2001 12/2003
→ 0510/III - most přes řeku Úslavu 1997 12/2003
→ 0510/IV - most přes řeku Úhlavu 12/2003 10/2006
→ 0510/V - most přes řeku Radbuzu 07/1997 12/2003
0511 29,366 Sulkov - Benešovice 06/1994 11/1997
0512 25,400 Benešovice - Rozvadov 06/1994 11/1997
0513 7,845 Rozvadov - hranice s Německem 06/1994 11/1997

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu