Plzeňský kraj

Plzeňský kraj
Rotunda sv. Petra u Starého Plzence
znak kraje vlajka kraje
Základní údaje k 14.11.2008
Krajské město:	Plzeň
Hejtman:	Milan Chovanec, ČSSD
Rozloha:	7 561 km²
Počet obyvatel:	581 175
Hustota zalidnění:	73 obyvatel/km²
Nejvyšší bod:	Blatný Vrch (1 376 m)
Historické země:	Čechy
Počet okresů:	7
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností:	15
Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem:	35
ISO 3166-2:	CZ-PL
CZ-NUTS:	CZ032
RZ:	P
Oficiální web krajského úřadu
Pozice na mapě
OpenStreetMap: mapová data

Mapa území obcí a okresů kraje k 4. 1. 2007

Plzeňský kraj leží na jihozápadě Čech. Na severozápadě sousedí s Karlovarským krajem, na severu má kratičký úsek společné hranice s Ústeckým krajem, na severovýchodě hraničí se Středočeským krajem, na jihovýchodě s Jihočeským krajem. Nejdelší úsek společné hranice má s německou spolkovou zemí Bavorsko (Bayern) na jihozápadě.

Administrativní členění

Okresy

Na území kraje se nachází sedm okresů s pěti okresními městy, tři okresy sídlí v krajském městě Plzni.

Okres	Počet obyvatel	Rozloha	Hust. zal.	Počet obcí
Domažlice (DO)	59 838	1 123,46	53	85
Klatovy (KT)	88 438	1 945,69	45	94
Plzeň-jih (PJ)	59 829	990,04	60	90
Plzeň-město (PM)	181 634	261,46	695	15
Plzeň-sever (PS)	73 292	1 286,79	57	98
Rokycany (RO)	46 857	575,11	81	68
Tachov (TC)	52 895	1 378,68	38	51

Správní obvody obcí s rozšířenou působností

Okresní úřady v Česku však 31. prosince 2002 ukončily svoji činnost. Území samosprávných krajů se od 1. ledna 2003 člení pro účely přenesené státní správy na správní obvody obcí s rozšířenou působností a ty se dále člení na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě Plzně, která je statutárním městem od roku 1990, vykonává rozšířenou působnost státní správu v Plzeňském kraji dalších 14 obcí.

Okresy jsou nadále jednotkami územního členění státu a obvody některých dalších státních institucí.

Seznam měst a obcí s rozšířenou působností

• Blovice
• Domažlice
• Horažďovice
• Horšovský Týn
• Klatovy
• Kralovice
• Nepomuk
• Nýřany
• Přeštice
• Rokycany
• Stod
• Stříbro
• Sušice
• Tachov

Obyvatelstvo

Ačkoli je Plzeňský kraj rozlohou v Česku třetí největší, počtem obyvatel je až devátý a hustota zalidnění je druhá nejnižší v zemi (po Jihočeském kraji). V kraji je minimum středně velkých měst. Na metropolitní Plzeň navazují drobné vesnice, 4/5 rozlohy kraje (a 30 % obyvatelstva) tvoří katastry obcí do 2000 obyvatel.

Ekonomika

Areál plzeňského pivovaru Prazdroj

Plzeňský kraj patří mezi průměrně ekonomicky rozvinuté kraje. Na tvorbě hrubého domácího produktu České republiky se podílí cca 5,5 % a v podílu tvorby HDP na obyvatele zaujímá mezi kraji páté místo, především díky ekonomické výkonnosti města Plzně, která dle odhadů vytváří téměř dvě třetiny celkového HDP Plzeňského kraje.

V kraji působí řady významných firem z oblasti strojírenství (např. Škoda Plzeň), výroby alkoholických nápojů (Bohemia Sekt Starý Plzenec, Stock Plzeň, Pivovar Prazdroj), keramické výroby, energetiky (Plzeňská teplárenská, Plzeňská energetika). V kraji působí také řady zemědělských firem a společností v oblasti obchodu a služeb.

Doprava

Budova hlavního nádraží v Plzni, které je hlavním železničním uzlem v kraji

Silniční doprava

Krajem prochází důležitá dálnice D5 z Prahy kolem Plzně do Bavorska. Další důležité silnice vedou do Strakonic, do Karlových Varů, do Stříbra a do Mostu.

Železniční doprava

Město Plzeň je i důležitý železniční uzel, ve kterém se sbíhají trati do Rokycan a Prahy, do Mladotic, Žatce a Mostu, do Mariánských Lázni a Chebu, do Nýřan a Domažlic, do Klatov, do Nepomuku, Strakonic a Českých Budějovic. Největší význam má trať 170 Praha-Beroun-Plzeň-Cheb, která je součástí tzv. 3. železničního koridoru a která prochází rozsáhlá rekonstrukcí, zejména v části mezi Plzní a Chebem. Trať 180 Plzeň-Domažlice-Furth im Wald slouží ke spojení s Bavorskem). trati 183 Plzeň-Klatovy-Železná Ruda zajišťuje spojení mezi krajskou metropolí a Šumavou. Spojení se severními Čechami zajišťuje od roku 1873 trať 160 Plzeň-Žatec. Spojení s jižními Čechami zajišťuje Trať 190 z Plzně do Českých Budějovic.

Integrovaná doprava Plzeňska

V Plzeňské aglomeraci funguje integrovaný dopravní systém Integrovaná doprava Plzeňska, který je kombinací železniční, autobusové i městské hromadné dopravy.

Věda a vzdělání

Budova Právnické fakulty Západočeské univerzity v Sadech Pětatřicátníků v centru Plzně

V Plzeňském kraji působí 63 středních škol, z nichž nejvíce v krajském městě. V Plzni také sídlí dvě vysoké školy: Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni, která byla založena v roce 1945 dekretem prezidenta Beneše.

V Plzni působí také výzkumný ústav Škoda spojený se stejnojmennou firmou.

Zemědělství

Nejlepší podmínky pro zemědělství jsou v Plzeňské kotlině, tam se pěstují převážně obilniny. Plzeňský kraj patří také k významným producentům řepky. Dobrých vlastností travních porostů ve vyšších polohách se k pasteveckému chovu zatím plně nevyužívá.

Průmysl

Podnik Škoda Plzeň - výroba tramvají a rekonstrukce vozů pražského metra

Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví zastoupená v Plzeňském kraji patří strojírenství, potravinářství, průmysl stavebních hmot a keramiky, výroba a distribuce energií, hutnictví. Společnosti s účastí zahraničního kapitálu představují cca 3,4 % podíl na celkovém počtu průmyslových podniků v kraji, tato hodnota dvojnásobně převyšuje celorepublikový průměr. Kraj patří v rámci Česka k oblastem s dlouhodobě nižší mírou nezaměstnanosti, která se pohybuje okolo 7 %.

Nerostné suroviny

K nejvýznamnějším nerostným surovinám Plzeňského kraje patří kaolin používaný k výrobě porcelánu. Jeden z rozsáhlých povrchových lomů se nachází u Kaznějova.Dřive se zde těžilo uhlí a uran.

Příroda

Černé jezero na Šumavě

Podstatnou část kraje vyplňuje Plzeňská pahorkatina, na severovýchodě se nachází Plzeňská kotlina a ze Středočeského kraje sem zasahují Brdy. Nejvýše sahají pohraniční hory Český les a část Šumavy. Na Šumavě leží i nejvyšší bod kraje. Oficiálně změřeným nejvyšším českým geobodem je Velká Mokrůvka, avšak hraniční čára vedoucí těsně pod německým geobodem na Blatném vrchu vede o pár metrů výše.

Nejdůležitějším chráněným územím je Národní park Šumava, jehož část do Plzeňského kraje zasahuje. V kraji jsou i další chráněné krajinné oblasti, přírodní parky a 162 maloplošných chráněných území.

Vodstvo

V kraji se nacházejí dvě oblasti přirozené akumulace vod (Brdy, Šumava) a významnou roli při zásobování obyvatelstva pitnou vodou hrají i vodní nádrže Nýrsko a Lučina. Většinu území kraje odvodňuje Berounka, která vzniká v Plzni soutokem Radbuzy a Mže. Část Klatovska a Sušicko odvodňuje Otava. Obě povodí náleží k úmoří Severního moře. Na území kraje je řada jezer – ledovcová Černé jezero, Čertovo jezero, Prášilské jezero, Laka a hrazené Odlezelské jezero.

Lesy

Lesy na severním Plzeňsku - Hradiště (Kralovická pahorkatina)

Na území kraje je zastoupeno 9 přírodních lesních oblastí, lesnatost činí 38,8% a je nad průměrem České republiky, který činí 33,6%. Z celkové rozlohy připadá přes 80% na lesy hospodářské, asi 2% na lesy ochranné a přes 16% na lesy zvláštního určení. Jde např. o lesy v národním parku, národních přírodních rezervacích, lesy lázeňské nebo lesy v hygienických pásmech ochrany vodních zdrojů. Převažujícími dřevinami jsou smrk a borovice, jejichž monokultury tvoří více než 85% rozlohy lesů v kraji.

Životní prostředí

V kontextu České republiky patří životní prostředí v kraji mezi čistější, vzhledem k nižší hustotě osídlení. Výjimku tvoří plzeňská aglomerace s vysokou koncentrací osídlení, průmyslu i dopravy.

Ohrožená území a ekologické zátěže

Prezentace plzeňského kraje na veletrhu Regiontour 2010

Mezi hlavní přírodní ohrožení patří nebezpečí záplav a povodní, zejména v oblasti soutoku řek v Plzeňské kotlině. Člověk vyvolaná rizika lze dělit do mnoha kategorií, přičemž v kraji jsou významná zejména území ohrožená těžbou, neboť zde minulosti či současnosti probíhala těžba řady surovin - černého uhlí, železných rud, kaolinu, žáruvzdorných jílů, štěrkopísků nebo břidlic s vysokým obsahem pyritu. Významná jsou také území ohrožená dopravou, zemědělstvím a ukládáním odpadů.

Příkladem staré ekologické zátěže je zamořen bývalého sklad pesticidů v Lubech u Klatov pesticidem DDT, které proniká i do povrchové vody. Obyvatelům okolí se na základě studie rizik, kterou zaplatil Krajský úřad Plzeňského kraje, nedoporučuje, aby pili vodu z místních studní. Náklady na odstranění zamoření se odhadují na 30 milionů korun.

Historické památky

Kladrubský klášter s unikátním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, jehož podoba je dílem Jana Blažeje Santiniho

V kraji se nachází stovky historických památek, z nichž mezi nejnavštěvovanější patří zámky Horšovský Týn, Kozel, Manětín, Nebílovy, Zbiroh a hrady Rabí, Radyně, Švihov nebo Velhartice a Domažlice.

V regionu působil i významný barokní architekt Jan Blažej Santini-Aichel, z jehož díla v kraji zůstala celá řada významných staveb a turisté je kvůli nim navštěvují např. Klášter Plasy nebo Kladrubský klášter.

Odkazy

Související články

• Seznam památkově chráněných území Plzeňského kraje
• Seznam nej Plzeňského kraje
• Seznam měst Plzeňského kraje
• Symboly Plzeňského kraje
• Česko
• Čechy
• Mikroregiony v Plzeňském kraji

Literatura

• Vladislav Dudák (ed.): Plzeňsko - příroda, historie, život, Baset 2008, ISBN 978-80-7340-100-9

Externí odkazy

• Krajský úřad
• Statistické údaje ČSÚ
• Fotogalerie, památky a další informace o Plzeňském kraji
• Plzeňský informační server