Mirošov
| Mirošov | |
|---|---|
Kostel |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0326 559997 |
| kraj (NUTS 3): | Plzeňský (CZ032) |
| okres (NUTS 4): | Rokycany (CZ0326) |
| obec s rozšířenou působností: | Rokycany |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 11,53 km² |
| počet obyvatel: | 2186 (31. 12. 2008) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 41′ 17″ s. š., 13° 39′ 30″ v. d. |
| nadmořská výška: | 457 m |
| PSČ: | 338 43 |
| zákl. sídelní jednotky: | 4 |
| části obce: | 2 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa městského úřadu: | náměstí Míru 53 Mirošov 33843 Mirošov 1 |
| starosta / starostka: | Vlastimil Sýkora |
| Oficiální web: http://www.mirosov.cz E-mail: mu@mirosov.cz |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Město Mirošov se nachází v okrese Rokycany v Plzeňském kraji, v lesní krajině při úpatí Brd, necelých 8 km jihovýchodně od Rokycan. Městem prochází železniční trať 175 Rokycany - Nezvěstice (stanice Mirošov a zastávka Mirošov město). Ke dni 31. 12. 2008 zde žilo 2186 obyvatel.
Obsah |
Historie [editovat]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1366 za Dobrohosta z Ronšperka. Výrazný historický rozmach Mirošov zaznamenal až v 16. století, kdy se dostal do rukou Floriánu Gryspeku z Gryspachu. Jeho syn tu totiž postavil renesanční tvrz. Ta byla později ještě přestavěna do dnešní podoby, konkrétně v roce 1728. Významnou roli ale Mirošov sehrál v době Národního obrození, když se na místní faře scházela tehdejší kulturní a literární elita jako Josef Dobrovský, Josef Kajetán Tyl, Václav Kramerius nebo Vojtěch Nejedlý, který zde pobýval a působil. V Mirošově byla v první polovině 19. století objevena černouhelná žíla a roku 1857 se zde začalo naplno těžit. Vrstva kvalitního uhlí dosahovala asi 1,5 metru a v dobách, kdy byla těžba nejaktivnější, zde pracovalo asi 1600 horníků. Uhlí dalo také příčinu ke vzniku železnice z Mirošova do Rokycan a později i druhým směrem do Nezvěstic. V Mirošově byla od dob Vratislavů z Mitrovic těžena také železná ruda. Právě díky zdejší těžbě vznikaly v mirošovském okolí železné hutě (Padrť, Hrádek). Mirošovské hutě často měnily své majitele a často se také střídala období slávy i období, kdy se železu příliš nedařilo. Největší rozkvět zaznamenaly zdejší hutě v době sedmileté války, kdy zde byla vyráběna munice do císařských děl a jiných palných zbraní. V Mirošově a jeho okolí byla tři hlavní železnorudná naleziště: Svatovojtěšský lom, Zlamnoha a oblast západně od kostela sv.Jakuba. Během 2. světové války byl zde zřízen koncentrační a karný tábor. Na jeho místě dnes stojí Domov Harmonie (centrum sociálních služeb pro nemocné a staré).
Pamětihodnosti [editovat]
- Zámek Mirošov [1] - renesanční usedlost, kterou nechal postavit rod Grynspeků z Grynspachu na konci 16. století
- Kostel svatého Josefa na náměstí
- Socha anděla
- Socha svatého Antonína Paduánského
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Sousoší Piety
- Zájezdní hostinec na náměstí
- Sýpka se sochou anděla
- Mirošovské doly - těžba uhlí byla v Mirošově zahájena v roce 1833, naplno se dobývalo ale až po roce 1857. Díky tomu se také na Mirošovsku dala vybudovat železnice. Roku 1904 bylo dolování zastaveno, protože se nevyplatilo.
- Lípa na Purku
- Lípy u křížku
- † Mirošovský topol
-
Zámek Mirošov
-
Zámek v Mirošově
-
Znak na zámecké bráně
Části města [editovat]
- Mirošov
- Myť
Externí odkazy [editovat]
| Město Mirošov |
|---|
|
Mirošov | Myť |
