Mirošov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě na Rokycansku. Další významy jsou uvedeny v článku Mirošov (rozcestník).
Mirošov
Kostel

Kostel

znak obce Mirošovvlajka obce Mirošovznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0326 559997
kraj (NUTS 3): Plzeňský (CZ032)
okres (NUTS 4): Rokycany (CZ0326)
obec s rozšířenou působností: Rokycany
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 11,53 km²
počet obyvatel: 2186 (31. 12. 2008)
nadmořská výška: 457 m
PSČ: 338 43
zákl. sídelní jednotky: 4
části obce: 2
katastrální území: 1
adresa městského úřadu: náměstí Míru 53
Mirošov
33843 Mirošov 1
starosta / starostka: Vlastimil Sýkora
Oficiální web: http://www.mirosov.cz
E-mail: mu@mirosov.cz
Mirošov na mapě
Mirošov
Red pog.png
Mirošov
Mirošov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Město Mirošov se nachází v okrese Rokycany v Plzeňském kraji, v lesní krajině při úpatí Brd, necelých 8 km jihovýchodně od Rokycan. Městem prochází železniční trať 175 Rokycany - Nezvěstice (stanice Mirošov a zastávka Mirošov město). Ke dni 31. 12. 2008 zde žilo 2186 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1366 za Dobrohosta z Ronšperka. Výrazný historický rozmach Mirošov zaznamenal až v 16. století, kdy se dostal do rukou Floriánu Gryspeku z Gryspachu. Jeho syn tu totiž postavil renesanční tvrz. Ta byla později ještě přestavěna do dnešní podoby, konkrétně v roce 1728. Významnou roli ale Mirošov sehrál v době Národního obrození, když se na místní faře scházela tehdejší kulturní a literární elita jako Josef Dobrovský, Josef Kajetán Tyl, Václav Kramerius nebo Vojtěch Nejedlý, který zde pobýval a působil. V Mirošově byla v první polovině 19. století objevena černouhelná žíla a roku 1857 se zde začalo naplno těžit. Vrstva kvalitního uhlí dosahovala asi 1,5 metru a v dobách, kdy byla těžba nejaktivnější, zde pracovalo asi 1600 horníků. Uhlí dalo také příčinu ke vzniku železnice z Mirošova do Rokycan a později i druhým směrem do Nezvěstic. V Mirošově byla od dob Vratislavů z Mitrovic těžena také železná ruda. Právě díky zdejší těžbě vznikaly v mirošovském okolí železné hutě (Padrť, Hrádek). Mirošovské hutě často měnily své majitele a často se také střídala období slávy i období, kdy se železu příliš nedařilo. Největší rozkvět zaznamenaly zdejší hutě v době sedmileté války, kdy zde byla vyráběna munice do císařských děl a jiných palných zbraní. V Mirošově a jeho okolí byla tři hlavní železnorudná naleziště: Svatovojtěšský lom, Zlamnoha a oblast západně od kostela sv.Jakuba. Během 2. světové války byl zde zřízen koncentrační a karný tábor. Na jeho místě dnes stojí Domov Harmonie (centrum sociálních služeb pro nemocné a staré).

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Mirošově (okres Rokycany).
  • Zámek Mirošov [1] - renesanční usedlost, kterou nechal postavit rod Grynspeků z Grynspachu na konci 16. století
  • Kostel svatého Josefa na náměstí
  • Socha anděla
  • Socha svatého Antonína Paduánského
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Sousoší Piety
  • Zájezdní hostinec na náměstí
  • Sýpka se sochou anděla
  • Mirošovské doly - těžba uhlí byla v Mirošově zahájena v roce 1833, naplno se dobývalo ale až po roce 1857. Díky tomu se také na Mirošovsku dala vybudovat železnice. Roku 1904 bylo dolování zastaveno, protože se nevyplatilo.
  • Lípa na Purku
  • Lípy u křížku
  • Mirošovský topol

Části města[editovat | editovat zdroj]

Významné osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

  • Ladislav Karel Feierabend (14. června 1891, Kostelec nad Ohří – 15. srpna 1969, Villach, Rakousko), československý politik
  • Karel Kašpar (16. května 1870, Mirošov – 21. dubna 1941, Praha), římskokatolický teolog, biskup královéhradecký, arcibiskup pražský
  • Vojtěch Nejedlý (17. dubna 1772, Žebrák – 7. prosince 1844), kněz, vlastenecký básník

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu