Okres Rokycany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Okres Rokycany
Kraj Plzeňský kraj
Sídlo okresu (do r. 2002) Rokycany
zeměpisné souřadnice: 49°47′ s. š., 13°35′ v. d.
Rozloha 575,11 km²
Počet obyvatel 47 613 (2012)
Hustota zalidnění 83 ob./km²
Počet obcí 68
z toho měst 6, městysů 1
ORP 1
POÚ 3
LAU 1 CZ0326
ISO CZ-326
SPZ do r. 2001 RO
Pozice na mapě
Okres Rokycany – poloha v rámci kraje a ČR
OpenStreetMap: mapová data

Okres Rokycany (Rokycansko) se nachází v západních Čechách, v severovýchodní části Plzeňského kraje. Okresním městem jsou Rokycany.

Rozlohou je okres druhý nejmenší v kraji (po okrese Plzeň-město). Počtem obyvatel se řadí na poslední místo v rámci kraje, do roku 1996 byl dokonce i nejméně lidnatým okresem v celé České republice. Hustota zalidnění okresu je v porovnání s průměrnou lidnatostí kraje nadprůměrná.

V Plzeňském kraji sousedí s okresy Plzeň-jih (na jihu), Plzeň-město (na západě) a Plzeň-sever (na severu a západě). Dále okres sousedí se Středočeským krajem - s okresy Rakovník (na severovýchodě), Beroun (na východě) a Příbram (na jihovýchodě).

V okrese se nacházejí 3 pověřené obce (Rokycany, Zbiroh a Radnice), území okresu je totožné s obvodem obce s rozšířenou působností Rokycany.

Vývoj územní struktury[editovat | editovat zdroj]

Poprvé v historii vznikl politický okres Rokycany v roce 1905, do té doby byl pouze okresem soudním (od roku 1850) v rámci politického okresu Plzeň.

Vodní hamr v Dobřívi je významnou technickou památkou.

Za druhé světové války byl politický okres Rokycany opět dočasně zrušen a následně, při správní reformě v roce 1949, opět obnoven. Tehdy do jeho území náležely i např. oblasti v dnešním vojenském újezdu Brdy (dnes na Příbramsku) a obec Mokrouše (dnes okres Plzeň-jih). Naopak k němu nepatřila území dnešních obcí Smědčice (dříve okr. Plzeň), Liblín a Bujesily (dříve okr. Plasy).

V dnešní podobě existuje okres od vyhlášení nové ústavy a s tím spojené reformy územní správy z 11. července 1960. Od té doby se jeho území nezměnilo, měnil se pouze počet obcí do něj zahrnutých.

Rok 1869 1930 1961 1970 1980 1991 2001 2007
Počet obcí - 55 57 27 57 68 68
Počet obyvatel 54 093 52 412 50 550 48 831 48 132 46 118 45 788 46 560

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Struktura povrchu[editovat | editovat zdroj]

Západ slunce nad hřebenem Radče.

Území okresu leží v nadmořských výškách od 250 do 750 metrů. Celá západní část okresu je položena spíše níže, jeho přirozenou severozápadní a severní hranici tvoří údolí řeky Berounky. Východně od Radnic a Rokycan se zvedá masiv Radče - součásti Křivoklátské vrchoviny. Najdeme tam nejvýše položená místa okresu. Východní a jihovýchodní hranici okresu potom tvoří úpatí Brdského pohoří, v jehož centrální části se rozkládá rozsáhlý vojenský újezd. Oblasti mezi Rokycany, Radnicemi a Zvíkovcem a jižně od Zbiroha jsou zemědělsky využívány.

Nejvyšším bodem okresu je centrální masiv Radče (721 m), kóta Brno (718 m). Východně od Rokycan se nad obcí Svojkovice tyčí dominantní vrch Žďár (629 m), ze západní strany uzavírá Rokycanskou kotlinu Čilina (523 m). Na severovýchodě okresu, v prostoru CHKO Křivoklátsko, je nejvyšším vrcholem Těchovín (616 m).

Nejvýše položenou obcí okresu je podbrdský Trokavec (615 m) - v současnosti známý zejm. referendem o umístění amerického radaru v Brdech. Naopak nejníže položenou obcí je Liblín (312 m) - na řece Berounce.

Nejníže položený bod okresu najdeme v katastru obce Čilá, v místě, kde řeka Berounka opouští území západních Čech (250 m).

Gotický kostel Panny Marie Sněžné na náměstí v Rokycanech.

K 31. prosinci 2003, má okres celkovou plochu 575,08 km², z toho:

  • 47,05 % zemědělských pozemků, které ze 74,14 % tvoří orná půda (34,88 % rozlohy okresu)
  • 52,95 % ostatní pozemky, z toho 81,06 % lesy (42,92 % rozlohy okresu)

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Celý okres je odvodňován řekou Berounkou, jejíž tok skoro 42 km přibližně kopíruje okresní hranici.

Centrálními oblastmi okresu neprotékají významnější vodní toky - jedná se zejména o potoky a říčky stékající z Brd. Okolí Zbiroha s četnými rybníky je odvodňováno Zbirožským potokem pramenícím pod Sirskou horou.

Z centrálních Brd stéká Padrťský potok, který protéká Strašicemi, Dobřívem a Hrádkem. Soutokem s Holoubkovským potokem v Rokycanech se z něj stává říčka Klabava, na které byla v roce 1957 mezi Klabavou (stejnojmennou obcí) a Ejpovicemi vybudována vodní nádrž Klabava. Vody ve vodní nádrži zadržuje 15 m vysoká přehradní zeď, maximální hloubka nádrže je 15 m a převládajícím významem je ochrana před povodněmi.

Jižní, podhorskou část okresu odvodňuje Kornatický potok do Úslavy a dále do Berounky.

V povodí Zbirožského potoka nalezneme rozsáhlou rybniční soustavu. Největším rybníkem je Štěpánský rybník mezi Cheznovicemi a Mýtem (48 ha), rozsáhlý je také Cekovský rybník (33 ha) u Cekova a Dolejší Kařezský rybník (32 ha) u Kařeza.

Nerostné bohatství[editovat | editovat zdroj]

Zřícenina hradu Libštejn u Liblína.

Rokycansko bylo v minulosti velmi bohaté na nerostné suroviny.

V Radnické pánvi se až do roku 1987 těžilo černé uhlí, dnes jsou ložiska vytěžena. Mezi Klabavou a Ejpovicemi byla ložiska méně kvalitní železné rudy, která byla upravována v přilehlém závodě Železárny Bílá Cerekev Ejpovice. Těžba i úprava byly zastaveny v roce 1967.

Okres byl také relativně bohatý na stavební suroviny - písek a kámen. Kamenolomy najdeme na okrese u Těškova a u Třebnušky (obec Zbiroh). Provozovatelé lomu v Třebnušce hodlají těžbu dále rozšiřovat, čímž narazili na odpor tamních obyvatel a ekologických sdružení.

V Kařeze se až do roku 1974 těžily cihlářské jíly, které využívala tamní cihelna.

Hospodářství okresu[editovat | editovat zdroj]

Skladbou hospodářství se okres Rokycany řadí mezi okresy průmyslově - zemědělské. Míra registrované nezaměstnanosti dosahovala v listopadu 2007 - 3,5 %.

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

V okrese je 272,22 km² zemědělské půdy. Největší zemědělské společnost (většinou nástupnické organizace původních JZD) sídlí ve Zbiroze, v Oseku, v Kladrubech a v Příkosicích. Na zemědělské výrobě je nezanedbatelný také podíl soukromě hospodařících rolníků. Přibližně 12 000 ha zem. půdy je využíváno k pěstování obilovin, zvětšují se osevní plochy řepky olejné (2 100 ha v roce 01); asi 350 ha zabírají osevní plochy luskovin na zrno a 120 ha je osázeno bramborami. Do nejsevernějších oblastí okresu zasahuje žatecko-rakovnická chmelařská oblast. V živočišné výrobě převládá chov skotu (cca 12 tis. ks), prasat (cca 19 tis.) a drůbeže. Skoro 25 000 ha zabírá na okrese lesní půda. Většina lesů na Rokycansku byla po restituci vrácena šlechtickému rodu Colloredo-Mannsfeldů, kteří je dnes, spolu s několika chovnými rybníky, opět obhospodařují.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Zbirožský zámek v pohledu od Švabína.

Rokycansko je jednou z tradičních oblastí výskytu hutnického průmyslu v ČR. Hutnictví a železářství má na okrese kořeny již od 16. stol. - s počátky hutní výroby je spojena technická památka - vodní hamr v Dobřívě (zal. 1505) . V závodech okresu je zastoupeno jak hutnictví železa, tak i barevné hutnictví. Středisky tohoto průmyslového odvětví jsou dnes zejm. Hrádek u Rokycan (závod Železárny Hrádek), Rokycany (Kovohutě - zpracování barevných kovů) a Strašice (slévárna).

Dalším významným oborem je strojírenství. Tento obor je na okrese soustředěn zejména do Holoubkova - do obce, která se díky průmyslu po druhé světové válce mnohonásobně rozrostla. V tamním podniku Weiler (dříve KOVOSVIT) se vyrábějí obráběcí stroje a vrtačky. Do závodu DCK Bohemia je soustředěna výroba rozvaděčů nízkého napětí. Jedním z tradičních strojírenských výrobců je Zbirovia Zbiroh (zal. 1845), který vyrábí nářadí. Po revoluci vznikly zejm. v okolí Rokycan závody na výrobu součástek do automobilů (např. Borgers).

Mezi nejnovější průmyslové závody na Rokycansku patří Prowell v Rokycanech vyrábějící široký vlnitý papír a Linde (u Mýta). Naopak po roce 1989 zanikly známé rokycanské závody Marila (výroba džemů), Favorit (výroba jízdních kol), Hamiro (výroba hraček) a závody ZKZ (obkladačky) a Jitona (nábytek) ve Vranově.

Asi nejznámějším produktem vyráběným na Rokycansku jsou dnes nátěrové barvy Primalex, které se vyrábí v původním závodě ZKZ ve Vranově.

Výhled z Radče směrem ke Zbirohu.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnější dopravní tepnou okresu je dálnice D5, která 28. října 1995 nahradila tehdejší (přetíženou) silnici I/5 - dnes silnici II/605. Dálnice spojuje Prahu s Plzní a hranicemi SRN v Rozvadově na Tachovsku. Je dlouhá 151 km a v současnosti již zcela dokončená. Na území okresu Rokycany byly její úseky stavěny postupně v letech 19901995. V říjnu 1993 byl otevřen úsek Mýto - Klabava, přesně o 2 roky později poté zbylé úseky Kařez - Mýto a Klabava - Ejpovice. Do okresu zasahuje i krátký úsek silnice I/26.

Ze silnic II. třídy jmenujme kromě silnice II/605 (původní hlavní státní silnice Praha - Plzeň -Rozvadov) také silnice II/117 (Žebrák - Hořovice - Strašice - Mirošov - Blovice - ...) , II/232 (Rokycany - Liblín - Kozojedy (okres Plzeň-sever)) a II/233 (Rakovník - Zvíkovec - Radnice - Plzeň).

Silnice II. třídy jsou II/117, II/183, II/232, II/233, II/234, II/235 a II/605.

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Okresem procházejí 3 železniční tratě - 1 hlavní a 2 lokálky.

Hlavní železniční trať 170 mezi stanicemi Zbiroh a Kařízek.

Trať 170 Praha - Plzeň - Cheb vchází na území okresu před stanicí Zbiroh a opustí ho za zastávkou Ejpovice (celkem 30 km) . Je dvojkolejná, v celé své délce elektrizovaná a relativně frekventovaná. Její trasa je součástí třetího železničního koridoru, v budoucnosti se plánuje její přestavba a modernizace, která si vyžádá např. zrušení (resp. přesunutí) stanice Zbiroh a přeložku tratě mezi Kařízkem a Rokycany. Po dokončení oprav a modernizací se na ní zvýší cestovní rychlost. Dnes jsou po ní vedeny kromě osobních a nákladních vlaků také rychlíky, v minulosti dokonce i vlaky InterCity. Rychlíkovými železničními stanicemi na Rokycansku jsou Zbiroh (zastavují zde jen některé rychlíky) a Rokycany (zastavuje zde většina rychlíků).

Jako trať 175 je v jízdních řádech označována lokálka Rokycany - Nezvěstice. V úseku z Rokycan do Mirošova prochází hustě zalidněnou oblastí a je využívána nejen k osobní, ale také k relativně husté nákladní dopravě, a proto tomuto úseku nehrozí omezování , nebo dokonce rušení provozu. V úseku od stanice Mirošov po stanici Nezvěstice trať vede řídce zalidněnou krajinou s malými obcemi a proto je budoucnost tohoto úseku lokálky nejistý. Za Kornaticemi opouští lokálka území Rokycanska a pokračuje posledních 7 km okresem Plzeň-jih.

Trať 176 vede z Chrástu u Plzně (okres Plzeň-město) do Radnic. Na území okresu vstupuje u Smědčic a má 8 zastávek - Sedlecko, Střapole, Všenice, Dolní Stupno, Stupno (úvraťová stanice), Bezděkov u Radnic, Břasy a Radnice. Na této trati zatím nedošlo k výraznějšímu omezování spojů, pouze ke snížení počtu zaměstnanců v souvislosti se zavedením specifického odbavování cestujících.

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Rokycansko je velmi oblíbeným rekreačním zázemím nejen obyvatel Plzně a západočeské oblasti, ale také mnohých Pražanů. Na okrese je velmi rozšířené chalupářství a chatařství – některé obce mají i přes 50 % domů využívaných k rekreaci. Největším lákadlem je relativně zachovalá příroda údolí Berounky, podbrdského kraje a Křivoklátska, která je navíc dobře dostupná po dálnici z Plzně i z Prahy. Úsek Berounky na Rokycansku je oblíben mezi vodáky. Střediskem agroturistiky na okrese je Darovanský dvůr u Darové (obec Břasy).

Zimní krajina u Vísek (jižní část okresu).

Nejnavštěvovanějšími stavebními památkami okresu jsou vodní hamr v Dobřívi – technická památka a zámek ve Zbiroze (zpřístupněn od roku 2004, kdy ho opustila armáda). Další zámečky najdeme např. v Mirošově, Radnicích, v Liblíně nebo ve Zvíkovci. Nedaleko Liblína se nad řekou Berounkou tyčí zřícenina gotického hradu Libštejn. Z dalších hradů jmenujme např. Mitrvald.

Okresní město Rokycany bylo v roce 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Minulý režim zanechal v historickém jádře města nesmazatelné stopy, přesto se však mnohé památky naštěstí zachovaly dosud (např. gotický kostel na náměstí). V Rokycanech můžeme navštívit Okresní muzeum dr. Bohuslava Horáka s paleontologickou a národopisnou expozicí; jeho paleontologické sbírky se dokonce řadí co do velikosti na 2. místo v České republice, po pražském Národním muzeu. Město je známé také tím, že se nedaleko od něj 10. května 1945 poprvé setkaly americká a sovětská armáda. Tuto událost připomíná pomník na demarkační čáře (u Borku) a Vojenské historické muzeum.

V Radnicích – malém historickém městečku severně od Rokycan – najdeme nejzachovalejší židovskou synagogu v kraji.

V mnoha obcích okresu se zachovala typická lidová architektura – vesnice Vejvanov, Podmokly, Lhota pod Radčem, Jablečno a Dobřív byly v roce 1995 vyhlášeny vesnickými památkovými zónami, vesnice Ostrovec, snad nejhezčí vesnice okresu, je dokonce vesnickou památkovou rezervací. Větší množství zachovalých staveb lidové architektury mají také např. vsi Chlum, Medový Újezd nebo Těškov.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Náměstí v Radnicích.

Na území okresu se na ploše cca 80 km² rozkládá část CHKO Křivoklátsko (cca 1/10 její celkové rozlohy). CHKO byla vyhlášena v roce 1978 a sídlí ve Zbečně na Rakovnicku.

Přírodní památky[editovat | editovat zdroj]

Demografické údaje[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel ve vybraných obcích okresu[editovat | editovat zdroj]

Název města Poč.ob. (1869) Poč.ob. (1961) Poč.ob. (1980) Poč.ob. (2001)
Rokycany 4 660[1] 11 934[2] 13 555[3] 14 305
Hrádek 691 2 174[4] 3 358 2 900
Zbiroh 2 577[5] 2 220 2 560 2 593
Radnice 2 923 2 220 1 864[6] 1 699
Mirošov 1 626 1 875 2 218 2 237
Mýto 2 114 1 823 1 497 1 403
Břasy 4 098[7] 3 293 2 600 2 033
Holoubkov 571[8] 989[9] 1 328[10] 1 453
Zvíkovec 507[11] 282[12] 225 188[13]

Data k 30. červnu 2005:

Popis Celkem Ženy Muži
počet obyvatel 45 740 23 208
50,74 %
22 532
49,26 %
průměrný věk 40,7 42,0 39,4
  • hustota zalidnění: 80 ob./km²
  • 54,23 % obyvatel žije ve městech

Zaměstnanost[editovat | editovat zdroj]

(2003)

Počet obyvatel se stálým zaměstnáním 8 626
Průměrný plat 15 117
Nezaměstnaných 1 950
Míra nezaměstnanosti 8,31 %

Školství[editovat | editovat zdroj]

(2003)

Druh školy Počet škol
Mateřské školy 20
Základní školy 19
Gymnázia 1
Střední školy průmyslové školy 1
Střední odborná učiliště 2
Vyšší odborné školy

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

(2003)

Lékaři 127
Nemocnice 1
Specializovaná léčebná zařízení 1
Zubní lékaři 21
Lékárny 11

Zdroj[editovat | editovat zdroj]

Seznam obcí a jejich částí[editovat | editovat zdroj]

Obce okresu Rokycany

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Bezděkov • Břasy (Darová • Kříše • Stupno • Vranovice) • Březina • Bujesily • Bušovice (Sedlecko • Střapole) • Cekov • Čilá • Dobřív (Pavlovsko) • Drahoňův Újezd • Ejpovice • Hlohovice (Hlohovičky • Mostiště • Svinná) • Holoubkov • Hrádek (Nová Huť) • Hradiště • Hůrky • Cheznovice • Chlum • Chomle • Kakejcov (Drážky) • Kamenec • Kamenný Újezd (Kocanda) • Kařez • Kařízek • Klabava • Kladruby (Hřešihlavy • Třímany • Vojenice) • Kornatice • Lhota pod Radčem • Lhotka u Radnic (Chockov) • Liblín • Líšná • Litohlavy • Medový Újezd • Mešno • Mirošov (Myť) • Mlečice (Prašný Újezd • Skoupý) • Mýto • Němčovice (Olešná) • Nevid • Osek (Vitinka) • Ostrovec-Lhotka (Lhotka • Ostrovec) • Plískov • Podmokly • Příkosice • Přívětice (Sklená Huť) • Radnice (Svatá Barbora) • Raková • Rokycany (Borek • Nové Město • Plzeňské Předměstí • Střed) • Sebečice (Biskoupky) • Sirá • Skomelno • Skořice • Smědčice • Strašice • Svojkovice • Štítov • Těně • Terešov (Bílá Skála) • Těškov • Trokavec • Týček • Újezd u Svatého Kříže • Vejvanov • Veselá • Vísky • Volduchy • Všenice • Zbiroh (Chotětín • Jablečno • Přísednice • Třebnuška) • Zvíkovec

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Před rozvojem průmyslu.
  2. Vznik moderního okresu
  3. Výstavba sídlišť.
  4. Výstavba rozsáhlého sídliště pro zaměstnance železáren.
  5. Počet obyvatel se skoro 140 let výrazně nemění.
  6. Úbytek spojení s útlumem průmyslu a odchodem lidí do měst.
  7. Obec Břasy zahrnuje 5 místních částí - z čehož vesnice Břasy a Stupno mají obě skoro 1 000 obyv.
  8. Před výraznějším rozvojem strojírenství.
  9. Rozšíření podniku Kovosvit.
  10. Výstavba velkého panelového sídliště (7 patrové domy, atd.)
  11. Podobný počet obyvatel jako Holoubkov ve stejném roce
  12. Odchod lidí do měst za prací - za necelých 100 let úbytek 44 % obyvatel
  13. Skoro 8x méně obyvatel, než Holoubkov. O 34% méně obyvatel, než před 40 lety.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Rokycany District ve Wikimedia Commons