Brdy
| Brdy | |
|---|---|
| Lesy pod Tokem (865 m), nejvyšší horou Brd | |
| Nejvyšší bod | Tok (865 m n. m.) |
| Délka | {{{délka}}} km |
| Šířka | {{{šířka}}} km |
| Rozloha | {{{rozloha}}} km² |
| Střední výška | 601 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Brdská vrchovina |
| Sousední jednotky | Příbramská pahorkatina, Hřebeny, Hořovická pahorkatina, Radyňská pahorkatina, Rokycanská pahorkatina, Březnická pahorkatina, Horažďovická pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Třemošenská vrchovina, Třemšínská vrchovina, Strašická vrchovina |
| Světadíl | Evropa |
| Státy | |
| Horniny | břidlice, buližníky, slepence, křemence |
| Poznámka | |
| Povodí | Berounka, Vltava |
Brdy jsou členitá vrchovina ve středních Čechách, jde o geomorfologický podcelek širšího celku Brdská vrchovina, který celý (tedy i s Hřebeny a Příbramskou pahorkatinou) rovněž bývá nazýván Brdy. V užším významu se za Brdy označují pouze Střední Brdy a Jižní Brdy. Nejvyšším bodem je Tok s 865 m n. m., jenž je současně nejvyšším přirozeným vrcholem středních Čech. Na jen o málo nižším vrcholu Praha (862 m) stojí 60 m vysoká věž meteoradaru ČHMÚ, jejíž vrchol je nejvyšším (umělým) bodem Brd.
Název Brdy pochází od slova brdo, což znamená buď zalesněný kopec nebo skalku ve tvaru tkalcovského hřebene.
Obsah |
[editovat] Geomorfologické členění
Brdy se člení na 3 geomorfologické okrsky[1]:
- Třemošenská vrchovina - nejvyšší i nejrozsáhlejší okrsek. Zaujímá sever, střed a východ pohoří. Prakticky celé území Třemošenské vrchoviny zaujímá VVP Jince. Nejvyšší vrchol Tok (865 m).
- Strašická vrchovina - nejmenší a nejnižší okrsek, ležící na západě pohoří. Nejvyšší vrchol Bílá skála (659 m).
- Třemšínská vrchovina - jižní část pohoří. Nejvyšší vrchol Třemšín (827 m).
Vžilo se též místní dělení Brd, přestože je doposud jen pomocné a neoficiální:
- Střední Brdy (někdy též zvané Centrální Brdy) = Vojenský výcvikový prostor Brdy, nejvyšší část, včetně vrcholu Tok (865 m), nedaleko Toku je Koruna (831 m) a Jordán (826 m). U Padrťských rybníků, severně od zdejšího Nepomuku, je druhá nejvyšší hora, Praha (862 m). U Příbrami je hora Třemošná (778 m), jeden z nejvyšších vrcholů přístupných turistům ve Středních Brdech. U Obecnice je kromě Toku hora Brda (773 m), nedaleko Strašic Kamenná (735 m).
- Jižní Brdy (Třemšínsko, jižně od silnice č. 19 a potoka Bradavy), s nejvyššími vrcholy Třemšín (827 m) a Nad Maráskem (801 m).
[editovat] Vrcholy
10 brdských hor přesahuje hranici 800 m a společně se označují jako brdské osmistovky. Jde o:
| Vrchol | Část Brd | Výška | Souřadnice |
|---|---|---|---|
| Tok | Střední Brdy | 865 m | |
| Praha | Střední Brdy | 862 m | |
| Malý Tok | Střední Brdy | 844 m | |
| Hradiště | Střední Brdy | 840 m | |
| Brdce | Střední Brdy | 839 m | |
| Koruna | Střední Brdy | 831 m | |
| Třemšín | Jižní Brdy | 827 m | |
| Jordán | Střední Brdy | 826 m | |
| Peterák | Střední Brdy | 813 m | |
| Nad Maráskem | Jižní Brdy | 801 m |
Všech 10 osmistovek zobrazuje tato mapa.
Dalšími významnými vrcholy jsou Třemošná (778 m), Brda (773 m) a Plešivec (654 m).
[editovat] Vegetace
Třemošenská a Třemšínská vrchovina jsou z hlediska fytogeografie jedinými oblastmi horské květeny (oreofytika) ve středních Čechách, kdežto Strašická vrchovina i ostatní části Brdské vrchoviny (Hřebeny a Příbramská pahorkatina) jsou již v oblasti mezofytika (květena mírně teplé oblasti).
[editovat] Turistika
- Podrobnější informace naleznete v článku Vojenský újezd Brdy#Zpřístupnění okrajových částí.
Střední Brdy pokrývá vojenský výcvikový prostor, který je pro veřejnost nepřístupný. Jeho okrajové části jsou ale o sobotách, nedělích a státem uznaných svátcích vždy od 7 do 21 hodin na základě výnosu přednosty újezdního úřadu[2] přístupné pro pěší a cyklistickou veřejnost v režimu takzvaného dočasného zpřístupnění II. kategorie. Slavnostní otevření proběhlo 7. dubna 2007. Klub českých turistů zde následně vyznačil nové cyklotrasy a turistické značené cesty, které vedou např. na vrchol Třemošná a ke zřícenině hradu Valdek.
Jižní Brdy jsou turisticky běžně přístupné.
[editovat] Galerie
-
Pláně Toku nad Octárnou
-
Dolejší Padrťský rybník
-
Zřícenina hradu Valdek
-
Čertova kazatelna na Plešivci
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. 1. vyd. Praha : Kartografie Praha, 2006. 79 s., 3 mapy. ISBN 80-7011-913-6. S. 66.
- ↑ Výnos č. 1/2007 – Zpřístupněné oblasti voj. újezdu Brdy (Martin Březovský, přednosta Újezdního úřadu vojenského újezdu Brdy, 30. 3. 2007)
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- Brdy.info - informace a fotografie Brd
- Brdy.org - stránky věnované milovníkům Brdským hvozdů
- Vhsb.cz - občanské sdružení zabývající se historií i současností Středních Brd
- Brdy-Res publica - občanské sdružení, které usiluje o vyhlášení CHKO v Brdech
- Brding.cz - webové stránky věnované Středním Brdům a okolí