Okres Plzeň-jih

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Okres Plzeň-jih
Kraj Plzeňský kraj
Sídlo okresu (do r. 2002) Plzeň
zeměpisné souřadnice: 49°36′ s. š., 13°18′ v. d.
Rozloha 990,04 km²
Počet obyvatel 62 033 (2012)
Hustota zalidnění 63 ob./km²
Počet obcí 90
z toho měst 7, městysů 1
ORP 4
POÚ 6
LAU 1 CZ0324
ISO CZ-324
SPZ do r. 2001 PJ
Pozice na mapě
Okres Plzeň-jih – poloha v rámci kraje a ČR
OpenStreetMap: mapová data

Okres Plzeň-jih je okresem v Plzeňském kraji. Jeho sídlem je město Plzeň, které ovšem není jeho součástí.

Dominantou kraje je zámek Zelená Hora u Nepomuku.

Okres se rozkládá, jak jeho název napovídá, jižně od krajského města Plzeň. S rostoucí vzdálenosti od Plzně její vliv na obce okresu klesá, naopak stoupá vliv menších měst okresu jako jsou Přeštice, Stod nebo Nepomuk, nebo okolních okresních měst (zejm. měst Klatovy a Domažlice).

Sousedí s okresy Plzeň-město, Plzeň-sever, Klatovy, Rokycany, středočeským okresem Příbram a jihočeským okresem Strakonice.

Změny od 1. 1. 2007[editovat | editovat zdroj]

Podle vyhlášky č. 513/2006 Sb. byly ke dni 1. 1. 2007 pozměněny hranice okresu. Obce (zejména v severovýchodních oblastech okresu) spadající do SORP Plzeň byly včleněny přímo do okresu Plzeň-město. Z hlediska rozlohy i počtu obyvatel byl tento krok pro okres dosti citelný – rozloha okresu se tím zmenšila asi o 95 km², počet obyvatel poklesl přibližně o 10 tisíc osob. Zároveň byly do okresu přičleněny dosavadní obce okresu Klatovy – Nezdice a Borovy ze SORP Přeštice.

Barokní zámek Nebílovy se stal po rekonstrukci vyhledávaným turistickým cílem.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Struktura povrchu[editovat | editovat zdroj]

Povrch okresu tvoří mírně zvlněná pahorkatina, v jeho střední části pak Přešticko-blovická vrchovina. Přirozenou hranici mezi západními a středními Čechami tvoří pohoří Brdy na východní hranici okresu. V tomto pohoří, nad vsí Míšov, najdeme nejvyšší bod okresu – Nad Maráskem, který je vysoký 802 m.

K 31. prosinci 2003 má okres celkovou plochu 1 075,95 km², z toho:

  • 60,3 % zemědělských pozemků, které z 72,37 % tvoří orná půda (43,64 % rozlohy okresu)
  • 39,7 % ostatní pozemky, z toho 75,66 % lesy (30,04 % rozlohy okresu)

Surovinové zdroje[editovat | editovat zdroj]

Severní část okresu je relativně bohatá na různé druhy surovin. V okolí vesnice Štěnovice se těží žula, území mezi Přešticemi a Dobřany je bohaté na kaolín a jíl.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Pro okres Plzeň-jih jsou významné 3 řekyÚhlava, Úslava a Radbuza.

Pro okres nejvýznamnější je Úslava. Vzniká u městyse Žinkovy. Do Žinkovského rybníka přitékají potoky Bradlava a Tůně, z něj vytéká již řeka Úslava. Její tok se poté stáčí k východu a obtéká Zelenou horu nad městem Nepomuk. Za ním se opět stáčí, tentokrát k severu a protéká městem Blovice. U Žákavy opouští území okresu a teče dále přes Starý Plzenec do Plzně, kde ústí zprava do Berounky. Její délka na území okresu je 39 km.

Řeka Radbuza přitéká do okresu z Českého Lesa. Na jeho území se objevuje u obce Hradec u Stoda. Protéká Stodem, Chotěšovem a Dobřany, za nimiž vtéká na území města Plzeň. Tam je její tok vzedmut hladinou vodní nádrže České údolí. Za její hrází řeka pokračuje dále do Plzně, v Doudlevcích přijímá zprava řeku Úhlavu, aby mohla v centru města zprava ústit do Mže. Délka řeky na území okresu je 29 km.

Poslední významnou řekou je Úhlava. Ta přitéká ze Šumavy, a Klatovsko opouští za obcí Červené Poříčí. Jako první obcí jižního Plzeňska protéká Borovy. Dále teče přes největší město okresu – Přeštice, a obec Štěnovice, za níž vtéká na území Plzně. V Doudlevcích ústí zprava do Radbuzy. Její délka na území okresu je 31 km.

V okrese najdeme ale také řadu rybníků zejména v okolí Nepomuku a Merklína. Největším rybníkem je ale rybník Žinkovský o rozloze 57,8 ha. Druhý největší je Merklínský rybník – 35,8 ha.

Hospodářství okresu[editovat | editovat zdroj]

Druhé největší město na okrese - Dobřany je známé zejména díky své rozsáhlé psychiatrické léčebně.

Hospodářsky je jižní Plzeňsko relativně silný a významný region. Příznivými faktory jsou blízkost Plzně, kvalitní zemědělská půda a dostatek surovin.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Nerostné suroviny tvoří dobrou základnu pro zpracovatelský průmysl – vzhledem k těženým surovinám je na území jižního Plzeňska nejvíce zastoupen průmysl stavebních hmot, který zaměstnává největší množství pracovníků. Jedná se zejména o firmu Lasselsberger, která má na okrese obrovský závod v obci Chlumčany u Dobřan. Firma vyrábí zejména keramické výrobky a stavební hmoty. Mezi další významné průmyslové podniky okresu řadíme LEKOV Blovice, OKAL Žákava, ELYTEX Nepomuk, Silnice Nepomuk, VISHAY ELECTRONIC Přeštice a České cihelny Stod.

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Jižní Plzeňsko má v rámci zemědělství velmi významnou úlohu pro celý Plzeňský kraj.

Rostlinná výroba se zaměřuje na pěstování pšenice a ječmene, pěstují se také brambory, řepka a kukuřice (na siláž i zrno).

Živočišná výroba produkuje a chová zejména skot, drůbež a prasata.

Největší zemědělské podniky a družstva sídlí v obcích Blovice, Kasejovice, Merklín, Dolní Lukavice, Střížov, Dnešice, Chotěšov a Stod (tj. skoro ve všech velkých střediskách okresu).

Demografické údaje[editovat | editovat zdroj]

Data k 30. červnu 2005:

Popis Celkem Ženy Muži
počet obyvatel 69 058 34 749
50,32 %
34 309
49,68 %
průměrný věk 40,3 41,6 38,9
  • hustota zalidnění: 64 ob./km²
  • 43,99 % obyvatel žije ve městech

Zaměstnanost[editovat | editovat zdroj]

(2003)

Počet obyvatel se stálým zaměstnáním 16 780
Průměrný plat 14 681
Nezaměstnaných 1 815
Míra nezaměstnanosti 5,38 %

Školství[editovat | editovat zdroj]

(2003)

Druh školy Počet škol
Mateřské školy 40
Základní školy 29
Gymnázia 1
Střední školy průmyslové školy 2
Střední odborná učiliště 3
Vyšší odborné školy

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

(2003)

Lékaři 188
Nemocnice 1
Specializovaná léčebná zařízení 1
Zubní lékaři 28
Lékárny 14

Zdroj[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť okresu je přímým obrazem jeho polohy – z Plzně vybíhají jižním směrem 3 důležité tahy. Severní část okresu zasahuje dálnice D5.

Západní dopravní tah směřuje na Domažlicko a na hraniční přechod s Německem Folmava (resp. Česká Kubice) / Furth im Wald. Zahrnuje železniční trať 180 Plzeň-Domažlice-Česká Kubice a silnici I/26 v obdobném směru. Na těchto tazích leží zejména významné město Stod.

Prostřední dopravní tah zajišťuje spojení Plzně a Klatovska. Je zastoupen silnicí I/27, patřící do evropské silniční sítě jako E53 a železniční tratí 183 Plzeň-Klatovy-Železná Ruda. Na tomto tahu leží města Přeštice a Švihov. Od roku 2004 se jezdí v úseku od křížení s II/180 po čtyřproudém přivaděči až k Borské věznici v Plzni. Přivaděč se u Šlovic kříží s dálnicí D5. V budoucnu se začne stavět čtyřproudá silnice od kříž s II/180 až ke městu Přeštice.

Východní dopravní tah okresu je tvořen silnicí I/20, patřící do evropské silniční sítě jako E49 a hlavní železniční tratí 190 Plzeň-České Budějovice. Je naprosto zásadní pro spojení západních a jižních Čech. Oba tahy směřují na Okres Strakonice, Okres Písek a nakonec do krajského města Jihočeského kraje Českých Budějovic. Na tomto tahu leží město Nepomuk.

Celkem prochází okrsem 4 silnice I. třídy I/19, I/20, I/26 a I/27.

Významná je také silnice II/230 (do prosince 1998 I/21), která je západo-východní „osou“ okresu, a spojuje města Stod, Přeštice a Nepomuk, na druhou stranu však po ní mohou jezdit pouze vozidla do 5 tun v úseku Přeštice - Stod kvůli nevyhovujícím parametrům.

Silnice II. třídy v okrese jsou II/117, II/176, II/177, II/178, II/180, II/182, II/183, II/187, II/188, II/191 a II/230.

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Jižní Plzeňsko sice nepatří mezi hlavní rekreační oblasti Plzeňského kraje, je ale velmi dobrým a příjemným rekreačním zázemím města Plzně. Životní prostředí v oblasti je relativně čisté s velkým množstvím různých přírodních krás a zajímavostí. Jmenujme například horské bukové lesy na úbočí brdského pohoří, pralesovitou bučinu Chynínské louky u Čížkova. Půvabná je ale i prostá krajina v okolí Nepomuku (s dominantou Zelené hory), Nebílov a Merklína.

Oblast je také bohatá na kulturní a historické památky. Patří mezi nejdéle osídlení části západních Čech. Z památek jmenujme barokní zámek Nebílovy, hrad Vlčtejn, klášter pod Zelenou horou (Nepomuk), bývalý klášter Chotěšov nebo zámek Žinkovy. Zachovalé centrum mají města Dobřany a Nepomuk. Lidovou architekturu představují vesnice Mítov, Lipnice a Řesanice.

Na území okresu pobývali také četní významní lidé. Jmenujme zejména hudebního skladatele Jakuba Jana Rybu, který je přeštickým rodákem. Tamtéž se narodil také významný architekt Josef Hlávka. V Dolní Lukavici najdeme dosud památky na pobyt významného hudebního skladatele Josefa Haydna.

Seznam obcí a jejich částí[editovat | editovat zdroj]

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Blovice (Blovice • Bohušov • Hradiště • Hradišťská Lhotka • Hradišťský Újezd • Komorno • Stará HuťŠtítov )  • Bolkov • Borovno • Borovy • Buková • Čižice • Čížkov (Čečovice • Chynín • Liškov • Měrčín • Přešín • Zahrádka • Železný Újezd) • Čmelíny (Víska) • Dnešice (Černotín) • Dobřany (Šlovice • Vodní Újezd) • Dolce • Dolní Lukavice (Krasavce • Lišice • Snopoušovy) • Drahkov • Honezovice (Hradišťany) • Horní Lukavice • Horšice (Újezd) • Hradec • Hradiště (Bezděkov • Zahorčičky) • Chlum • Chlumčany (Hradčany) • Chlumy • Chocenice (Chocenická Lhota • Kotousov • Zhůř) • Chotěšov (Hoříkovice • Losina • Mantov • Týnec) • Jarov • Kasejovice (Chloumek • Kladrubce • Podhůří • Polánka • Přebudov • Řesanice • Újezd u Kasejovic) • Kbel (Babice • Malinec • Mečkov • Nová Ves) • Klášter • Kotovice (Nový • Záluží) • Kozlovice • Kramolín • Letiny (Bzí • Chocenický Újezd • Kbelnice • Svárkov) • Lisov • Líšina • Louňová • Lužany (Dlouhá Louka • Zelená Hora • Zelené) • Měcholupy • Merklín (Kloušov • Lhota) • Mileč (Bezděkovec • Maňovice • Záhoří • Želvice) • Milínov • Míšov • Mladý Smolivec (Budislavice • Dožice • Radošice • Starý Smolivec) • Mohelnice • Nebílovy • Nekvasovy • Nepomuk (Dvorec) • Netunice • Neurazy (Klikařov • Nová Ves u Nepomuka • Partoltice • Radochovy • Soběsuky • Vojovice) • Nezdice • Nezdřev • Nová Ves • Nové Mitrovice (Mítov • Nechanice • Planiny) • Oplot • Oselce (Kotouň • Nová Ves) • Otěšice • Polánka • Prádlo (Novotníky) • Předenice • Přestavlky (Lažany) • Přeštice (Skočice • Zastávka • Žerovice) • Příchovice (Kucíny • Zálesí) • Ptenín (Újezdec) • Radkovice • Roupov • Řenče (Háje • Knihy • Libákovice • Osek • Plevňov • Vodokrty) • Seč • Sedliště • Skašov • Soběkury (Horušany) • Spálené Poříčí (Číčov • Hořehledy • Hořice • Karlov • Lipnice • Lučiště • Struhaře • Těnovice • Vlkov • Záluží) • Srby • Stod (Lelov) • Střelice • Střížovice • Štěnovice • Tojice • Třebčice • Týniště • Únětice • Útušice (Robčice) • Ves Touškov (Mířovice) • Vlčí • Vlčtejn (Chlumánky) • Vrčeň • Vstiš • Zdemyslice • Zemětice (Čelákovy • Chalupy) • Žákava • Ždírec (Myť • Smederov • Žďár) • Žinkovy (Březí • Čepinec • Kokořov) • Životice

Změna hranice okresu[editovat | editovat zdroj]

Do 1. ledna 2007 byly v okrese Plzeň-jih také obce:

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Plzeň-South District ve Wikimedia Commons