Prase domácí
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 |
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl. |
|
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Prasnice se seletem
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Sus scrofa f. domestica L., 1758 |
Prase domácí (Sus scrofa f. domestica) je domestikovaný savec, vyšlechtěný z prasete divokého (Sus scrofa). Domestikace proběhla přibližně před 9 tisíci lety.[zdroj?] Jedná se o nejvýznamnější druh dobytka ve střední Evropě,[zdroj?] např. v České republice se jich k 31. prosinci 2005 chovalo celkem 2 876 834.[zdroj?] Je všežravé. Prasata domácí, která uniknou do přírody, zdivočí a mohou působit značné škody (jako například na Novém Zélandu). Jako pracovní zvíře se využívá pro hledání lanýžů.
Prase rychle přibývá na váze a je velmi plodné, v průměru mívá 8 až 14 mláďat.[zdroj?] Většinou nezemře přirozenou smrtí, protože je poraženo pokud dosáhne určité porážkové hmotnosti. Pokud zvíře dosáhne tělesné dospělosti, již dále neroste. S takovými zvířaty se ale v chovech rozvinutých zemí nesetkáme, protože ta jdou na porážku mnohem dříve (vyjma vynikajících plemeníků).
Prasata jsou chována v zemědělských zařízeních zvaných vepřín. Menší zařízení na statku se nazývá chlívek. V případě vepřína se prasata nejčastěji chovají v kotcích po více kusech nejčastěji stejné kategorie. Někdy může být u vepřínu i výběh. V některých zemích se chovají prasata pod otevřeným nebem - tedy extenzivně. V tomto případě mají malou boudičku, ve které spí, a ohrazený výběh, ve kterém se mohou pohybovat, nebo v kališti rochňat.
Vykastrovaní samci prasete se nazývají vepři,[1][2] nevykastrovaní se nazývají kanci. Kanci obvykle nejsou vhodní pro potravinářskou výrobu, neboť maso jistého procenta z nich páchne (zápach je závislý na genetické predispozici a nedaří se jej eliminovat selekcí).
Samice se nazývá prasnice (někdy bývá význam zúžen na samice před porodem), samice, která již rodila se nazývá svině (někdy se užívá i v širším významu) nebo bachyně. Samice v říji se bouká (nebo se řouká). Gravidní samice se označuje pojmem březí. Samice, která porodila se oprasila. Také mladé samice se někdy z podobných důvodů jako kanci kastrují. Vykastrovaná samice prasete se nazývá nunva.
Mládě se nazývá sele nebo podsvinče. Odrostlejší mládě se nazývá běhoun nebo pašík.[zdroj?]
Prase vydává zvuky: tzv. chrochtání nebo kvičení. Je porostlé štětinami. Chodí po dvou paznehtech.
Obsah |
[editovat] Přístup kultur
Muslimové a Židé mají dle náboženských pravidel zakázánu konzumaci vepřového masa. Tyto zákazy možná mohou pramenit z toho, že jeho maso může obsahovat svalovce.[zdroj?] Jiným důvodem mohou být vyšší teploty v historicky obývaných oblastech a tedy i horší možnožnosti uchovávání tučného vepřového.
Např. v Japonsku ho vodí na vodítku[zdroj?] jako v Evropě psa: Prase totiž patří do asijského kalendáře a zvěrokruhu, proto se mu dostává větší úcty než v křesťanských kulturách. Asiaté jsou navíc často vegetariáni (s výjimkou ryb), takže prase u nich zdaleka nemá takový hospodářský význam.
[editovat] Nadávky
Oslovení „prase“ se v lidské společnosti už dlouho používá jako nadávka. Bývá tak označován člověk, který je nečistotný, zanedbaný nebo se nevhodně chová. Označení „svině“ se v lidské společnosti používá jako ještě silnější nadávka. Bývá tak označován člověk, který je zákeřný nebo záměrně škodí jiným lidem.
