Ptenín
| Ptenín | |
|---|---|
 Ptenín - zámek | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Přeštice |
| Obec s rozšířenou působností | Přeštice (správní obvod) |
| Okres | Plzeň-jih |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°31′54″ s. š., 13°11′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 209 (2023)[1] |
| Rozloha | 8,14 km²[2] |
| Katastrální území | Ptenín |
| Nadmořská výška | 428 m n. m. |
| PSČ | 334 52 |
| Počet domů | 125 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Ptenín 58 334 52 Merklín u Přeštic ptenin@obecni-urad.net |
| Starosta | Martin Kastner |
| Oficiální web: www | |
  Ptenín | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 558265 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Ptenín se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Žije zde 209[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227. Již v roce 1228 stála na místě dnešního zámku dřevěná tvrz. Ves s tvrzí byla majetkem kláštera svatého Jiří v Praze. Ve 14. století působili na zdejší tvrzi různí majitelé. Nejdéle Kameničtí (1437–1534) a Vidršpergárové. V roce 1712 koupil část Ptenína hrabě Hrzán z Harasova, sešlou část tvrze přestavěl a započal se stavbou nového zámku. Roku 1737 nabyl Ptenín hrabě Ferdinand Morzin.
Obyvatelé se věnovali především zemědělství, žili zde i řemeslníci a horníci, kteří hledali práci v dolech v okolí.[4][5]
Školství[editovat | editovat zdroj]
Zřízení filiální školy bylo povoleno výnosem biskupské konzistoře v Českých Budějovicích v roce 1830. První školní místnost byla pronajata v domě číslo 55 u Vojtěcha Uřídila.
Stavba nové budovy byla zahájena v roce 1934 položením základního kamene na pozemcích, které věnovali ptenínští občané. V roce 1836 byla škola dostavěna a vysvěcena 23. února. Školu navštěvovali žáci z Bolkova, Bukové, Lhoty a Újezdce. Štědrými mecenáši školy i jejích žáků byli hrabě Pálffy a hrabě Kolovrat.
Vzhledem k vysokému počtu žáků v jedné třídě (v roce 1852 jich bylo 169 a v roce 1875 již 206) byla výuka rozšířena do pronajatých prostor. V roce 1878 došlo k dostavbě jedné učebny i s bytem učitele a v roce 1896 byla dostavěna druhá. Generální oprava školy proběhla až v letech 1954–1955, přestože byly připraveny plány novostavby už od roku 1939.
Po 2. světové válce se počet žáků snižoval, škola fungovala jen jako jednotřídka a ukončila svoji činnost roku 1976, kdy začali žáci navštěvovat školu v Merklíně.[6]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Části obce[editovat | editovat zdroj]
- Ptenín
- Újezdec
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Bytovka -
Rybník -
Podzimní zahradničení -
Světlo
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Titulní strana - Oficiální stránky Obce Ptenín. www.ptenin.cz [online]. [cit. 2019-09-30]. Dostupné online.
- ↑ HOSTAŠA, KAREL; VANĚK, Ferdinand. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XXV., Politický okres Přeštický. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1907. 131 s. S. 83.
- ↑ Školy na Přešticku : historie a současnost. [Přeštice]: Město Přeštice 140 s. ISBN 9788026010197, ISBN 8026010191. OCLC 768556366 S. 90–95.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ptenín na Wikimedia Commons - Ptenín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Obec Ptenín - na stránkách Ptenínského mlýna
