Přeskočit na obsah

Míšov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Míšov
Roubenka na severovýchodním okraji obce
Roubenka na severovýchodním okraji obce
Znak obce MíšovVlajka obce Míšov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecSpálené Poříčí
Obec s rozšířenou působnostíBlovice
(správní obvod)
OkresPlzeň-jih
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel111 (2024)[1]
Rozloha9,88 km²[2]
Nadmořská výška620 m n. m.
PSČ335 63
Počet domů65 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduMíšov 73
335 63 Nové Mitrovice
obec.misov@volny.cz
StarostkaPavlína Judová
Oficiální web: www.misov.cz
Míšov
Míšov
Další údaje
Kód obce546399
Kód části obce7927
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Míšov (německy Mischau[4], dříve také Myšov) je obec v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Leží asi čtrnáct kilometrů severovýchodně od Blovic. Žije zde 111[1] obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349.

Ve druhé polovině 60. let 20. století bylo v rámci tzv. akce Javor poblíž obce vybudováno přísně tajné zařízení (krycí jméno Javor 51), sloužící jako sklad jaderné munice a obsluhované výhradně sovětským vojenským personálem. Nebylo však jednoznačně prokázáno, zda zde někdy jaderné zbraně uloženy byly, nebo ne. Po měnové odluce v roce 1993 byl objekt použit pro uskladnění bankovek a mincí stažených z oběhu. Před několika lety byly v tomto objektu uloženy na přechodnou dobu ostatky 4 400 vojáků německého wehrmachtu, kteří padli na českém území. V roce 2013 zřídila Nadace železné opony v bunkru „Atommuzeum“. Jedná se o jediný zpřístupněný sklad jaderné munice.[5]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 442 477 444 371 327 319 285 229 229 185 139 114 121 103 107
Počet domů 49 57 60 59 61 59 62 67 67 52 46 53 55 58 65

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1869–1959 byl obcí v okrese Plzeň (1869–1930) a později v okrese Blovice. V letech 1960–1971 patřil jako část obceBorovnu a od 26. listopadu 1971 je opět samostatnou obcí.[8]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]
  • Míšov (k. ú. Míšov a Míšov v Brdech)

Součástí obce je také základní sídelní jednotka Míšov v Brdech. K obci patří také Bělehrad a Huť.

Sousedními obcemi sídla jsou Nové Mitrovice, Čížkov, Borovno a Věšín.

V souvislosti se zánikem vojenského újezdu Brdy bylo k 1. lednu 2016 k obci připojeno katastrální území Míšov v Brdech, které vzniklo k 10. únoru 2014.[9] Toto území má rozlohu 2,221 332 km² a je zde evidováno 0 budov a 0 obyvatel.[10]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Dne 25. dubna 2018 bylo schváleno usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu udělení znaku a vlajky obce.[11] Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 3. května 2018.[12]

Dopravní síť

[editovat | editovat zdroj]

Obcí vede silnice I/19 Nezbavětice – Spálené Poříčí – Rožmitál pod Třemšínem – Březnice – Milevsko – Tábor – Pelhřimov. Do obce dále vede silnice III. třídy. Železniční trať ani stanice či zastávka na území obce nejsou.

Autobusová doprava 2024

[editovat | editovat zdroj]

Autobusovou dopravu v obci Míšov zajišťuje společnost Arriva Střední Čechy. Obec je součástí Integrované dopravy Plzeňského kraje (IDPK) a Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nachází zastávka Míšov. Obcí procházejí autobusové linky 523, 440447, 450443 a 470248. Linka 523 spojuje Rožmitál pod Třemšínem s Plzní, přičemž po cestě obsluhuje obce Věšín, Míšov, Borovno, Žákava, Nezvěstice, Šťáhlavy a města Spálené Poříčí a Starý Plzenec. Linka 440447 propojuje Teslíny s Míšovem, Borovnem, Hořehledy, Spáleným Poříčím, Nezvěsticemi, Losinou a Plzní. Linka 450443 spojuje Míšov s Novými Mitrovicemi a Chynínem a na druhou stranu Borovnem, Spáleným Poříčím, Milínovem, Žákavou a Nezvěsticemi. Naopak linka 470248 spojuje Míšov s Teslínami a opačným směrem s Borovnem, Číčovem, Vískami, Skořicemi, Mirošovem, Hrádkem, Novou Hutí, Kamenným Újezdem a Rokycanami.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Venkovská usedlost čp. 50
  • Atom muzeum Javor 51
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Amtliches deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren: herausgegeben vom Reichsprotektor in Böhmen und Mähren. Prag: Selbsverlag des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren, 1940. s. 244. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/nkp/uuid/uuid:4d9cc2f0-2433-11e6-8145-5ef3fc9bb22f
  5. PÁTKOVÁ, Svatava. Javor 51. Turista. Roč. 53, čís. 11, s. 28–31. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 338. 
  9. Změny názvů katastrálních území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, 2015-04-01 [cit. 2015-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-27. 
  10. katastrální území Míšov v Brdech[nedostupný zdroj], Registr sčítacích obvodů a budov
  11. Usnesení č. 42, Usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 6. schůze ze dne 25. dubna 2018 k návrhu na udělení znaků a vlajek. [cit. 2018-05-12]. Dostupné online.
  12. Udělené symboly – Míšov [online]. 2018-05-03 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • GELNAR, Michal. Nálezy hmotných pramenů z lokality zaniklé sklárny v Míšově na panství Spálené Poříčí. In: Podbrdsko: sborník Státního okresního archivu v Příbrami Příbram: Státní okresní archiv Příbram. 2012, sv. 19, s. 250–259.
  • ROŽMBERSKÝ, Petr. Ves Míšov, míšovská sklárna a další objekty v Míšově do konce 19. století. In: Jižní Plzeňsko. Historickovlastivědný sborník Muzea jižního Plzeňska v Blovicích 14. Blovice: Muzeum Jižního Plzeňska v Blovicích, 2016, s. 30–66. 13 obr., mapy, fot.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]