Brdská vrchovina

Brdská vrchovina Brdy
Vrchol Praha z Třemšína
Nejvyšší bod	Tok (865 m n. m.)
Délka	{{{délka}}} km
Šířka	{{{šířka}}} km
Rozloha	827 km²
Střední výška	{{{středvýška}}} m n. m.
Nadřazená jednotka	Brdská oblast
Sousední jednotky	Benešovská pahorkatina, Blatenská pahorkatina, Švihovská vrchovina, Hořovická pahorkatina, Pražská plošina
Podřazené jednotky	Brdy, Hřebeny, Příbramská pahorkatina
Světadíl	Evropa
Státy	Česko
Horniny	vyvřeliny, břidlice, slepenec
Poznámka
Povodí	Berounka, Vltava, Otava
Brdská vrchovina na mapě Česka

Běžecká stopa v přírodní rezervaci Kuchyňka.

Brdská vrchovina, nazývaná též Brdy, je pohoří a geomorfologický celek v Česku. Táhne se v délce téměř 80 km ve směru SV-JZ zhruba mezi městy Prahou a Plzní. Je to jediné skutečné pohoří a jediná oblast oreofytika ve Středních Čechách. Nejvyšší vrchol Tok (865 m) je současně nejvyšším přirozeným vrcholem středních Čech. Na jen o málo nižším vrcholu Praha (862 m) však stojí 60 m vysoká věž meteoradaru ČHMÚ, jejíž vrchol je tedy fakticky nejvyšším místem.

Velká část území Brdské vrchoviny (celé centrální Brdy) je součástí vojenského újezdu Brdy.

Geomorfologické členění

Brdská vrchovina se dělí na nižší jednotky:

• Hřebeny (severozápadně od průlomového údolí Litavky, mezi Jinci a městem Prahou, na jehož území z jihu zasahují. Nejvyšší vrchol Písek (691 m) je východně od Jinců, Plešivec (654 m) je nad Rejkovicemi severovýchodně od Jinců, významnou křižovatkou turistických tras jsou Křižatky (503 m), směrem k Praze pak následují vrcholy Kuchyňka (636 m), Studený vrch (660 m) s rozhlednou, Hradec (628 m), u Dobříše mimo hlavní hřeben Kazatelna (531 m), opět významnou turistickou křižovatkou je Stožec (605 m), u Kytína Vrážky (577 m), u Mníšku pod Brdy Skalka (553 m) s poutním kostelíkem, vysílačem je známý Cukrák (411 m) v těsné blízkosti Prahy. Toto vymezení je však z geomorfologického hlediska nepřesné. JZ hranici Hřebenů tvoří tok horní Chumavy, prochází sedlem mezi Kuchyňkou a Studeným vrchem (660 m) do mokřin pod vrchem Velký Ždírec. To znamená, že právě zde uváděný nejvyšší vrch - Písek (691 m), ale i další hory, jako Plešivec (654 m) a Kuchyňka (635 m) už náleží do vlastních Brd, do okrsku Třemošenská vrchovina. Geomorfologicky se Hřebeny dělí na okrsky Studenskou vrchovinu a Kopaninskou vrchovinu. Skutečným nejvyšším bodem Hřebenů je tak Studený vrch (660 m).
• Brdy – tedy vlastní Brdy v užším slova smyslu. Jde o část pohoří od údolí Chumavy přes sedlo mezi Kuchyňkou a Studeným vrchem (660 m) - již na Hřebenech, na jihozápad přes údolí Litavky a posléze na jih a jihovýchod až přibližně po městečko Bělčice. Brdy se oficiálně dělí na tři okrsky - Třemošenskou vrchovinu, Třemšínskou vrchovinu a Strašickou vrchovinu. Vžilo se též místní dělení Brd, přestože je doposud jen pomocné a neoficiální:
  • Střední Brdy (někdy též zvané Centrální Brdy) = Vojenský výcvikový prostor Brdy, nejvyšší část, včetně vrcholu Tok (865 m), nedaleko Toku je Koruna (831 m) a Jordán (826 m). U Padrťských rybníků, severně od zdejšího Nepomuku, je druhá nejvyšší hora, Praha (862 m). U Příbrami je hora Třemošná (778 m), jeden z nejvyšších vrcholů přístupných turistům ve Středních Brdech. U Obecnice je kromě Toku hora Brda (773 m), nedaleko Strašic Kamenná (735 m).
  • Jižní Brdy (Třemšínsko, jižně od silnice č. 19 a potoka Bradavy), s nejvyššími vrcholy Třemšín (827 m) a Nad Maráskem (801 m).
• Příbramská pahorkatina (obklopuje od východu a jihu město Příbram) s vrchy Vojna (667 m), Na skále (633 m), Leč (628 m), Levín (612 m) a známá příbramská Svatá Hora (586 m). Příbramská pahorkatina se dělí na dva okrsky: Třebská pahorkatina a Pičínská pahorkatina.

K Brdům se někdy počítá i hřeben Radeč mezi Rokycany a Zbirohem, s vrcholem Brno (718 m) (jehož název odkazuje na vrchol Praha ve Středních Brdech). Geomorfologové však zpravidla Radeč počítají za součást Křivoklátské vrchoviny, nikoliv Brd.

Zajímavosti

• Na Brdech se vyskytuje 10 kopců vyšších než 800 m n. m. Z nich je nejvyšší Tok (865 m) a nejznámější Třemšín
• Nejznámějším brdským vrcholem je Plešivec (654 m).
• Název Brdy pochází od slova Brdo, což znamená buď zalesněný kopec, nebo skalku ve tvaru tkalcovského hřebene. Jmenuje se tak i jeden z vrcholů Brd – Brdo (603 m).
• Podobně jako Krkonoše nebo Orlické hory, mají i Brdy svého vládce. Je jím duch Fabián, který sídlí na skalisku Fabiánovo lože (které je údajně jeho zakletým hradem) na vrchu Velká Baba (615 m) na Hřebenech.
• Brdy (Brdská vrchovina) byly vyhlášeny Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod - "CHOPAV". (S touto skutečností však příliš nekorespondují některé aktivity s. p. VLS, divize Hořovice, na území VVP Brdy/Jince)

Seznam brdských osmistovek

Všech 10 osmistovek Brdské vrchoviny se nachází v geomorfologickém podcelku Brdy. Jde o:

Vrchol	Část Brd	Výška	Souřadnice
Tok	Střední Brdy	865 m	49°42′17″ s.š., 13°52′37″ v.d.
Praha	Střední Brdy	862 m	49°39′29″ s.š., 13°49′08″ v.d.
Malý Tok	Střední Brdy	844 m	49°39′23″ s.š., 13°50′45″ v.d.
Hradiště	Střední Brdy	840 m	49°39′53″ s.š., 13°51′05″ v.d.
Brdce	Střední Brdy	839 m	49°40′27″ s.š., 13°51′48″ v.d.
Koruna	Střední Brdy	831 m	49°41′45″ s.š., 13°50′14″ v.d.
Třemšín	Jižní Brdy	827 m	49°34′02″ s.š., 13°46′38″ v.d.
Jordán	Střední Brdy	826 m	49°43′02″ s.š., 13°51′09″ v.d.
Peterák	Střední Brdy	813 m	49°40′21″ s.š., 13°48′30″ v.d.
Nad Maráskem	Jižní Brdy	801 m	49°35′35″ s.š., 13°43′43″ v.d.

Související

• Vojenský újezd Brdy

Externí odkazy

• Brdy, Český Kras a Křivoklátsko
• Brdské stránky
• Brdy a Podbrdsko
• Fotogalerie na Brdy - Res publica