Kaznějov
| Kaznějov | |
|---|---|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0325 559008 |
| kraj (NUTS 3): | Plzeňský (CZ032) |
| okres (NUTS 4): | Plzeň-sever (CZ0325) |
| obec s rozšířenou působností: | Kralovice |
| pověřená obec: | Plasy |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 12,3 km² |
| počet obyvatel: | 3115 (3. 7. 2006) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 53′ 35″ s. š., 13° 22′ 59″ v. d. |
| nadmořská výška: | 398 m |
| PSČ: | 331 51 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa městského úřadu: | Ke Škále 220 331 51 Kaznějov |
| starosta / starostka: | Ing. Petr Sýkora |
| Oficiální web: http://www.kaznejov.cz E-mail: mesto@kaznejov.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Kaznějov je průmyslové město ve střední části okresu Plzeň-sever. Ve městě žije 3 069 obyvatel, jeho katastrální území zaujímá 1235 ha a PSČ všech adres je 331 51.
Obsah |
Poloha [editovat]
Kaznějov leží 20 km severně od Plzně na hlavní silniční trase spojující Plzeň s Mostem v mělkém údolí Kaznějovského potoka.
Historie [editovat]
Kaznějov je poprvé zmiňován již roku 1144, kdy jej český kníže Vladislav II. daroval jím založenému cisterciáckému klášteru v Plasích. Mniši kláštera ves pravděpodobně zrušili, protože v potvrzení majetku kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250 je Kaznějov uváděn jako grangie. Ta byla tvořena propugnaculem, tj. opevněným obytným domem uvnitř většího celku, chlévy, ratejnou, pravděpodobně stodolou, sýpkou s kamenným sklepem a refektářem, společnou jídelnou mnichů.
V průběhu 14. století cisterciáci opustili hospodaření se systémem dvorů, grangie rušili a na jejich místě opět zakládali vsi. Opětovným založením Kaznějova byl roku 1346 pověřen kralovický rychtář a lokátor Petr, který rozdělil pozemky dvora na 16 lánů a osadil je sedláky podle zákupního práva. Za svou práci dostal kaznějovskou rychtu, propugnaculum grangie s chlévy, svobodný lán, třetí díl pokut a navrch právo postavit u Kaznějova na klášterním rybníce mlýn. Ostatní části dvora připadly osadníkům, část byla připojena k ovčínu, který byl jako jediný z dvora zachován.
Rychtář Petr prodal roku 1350 rychtářský úřad Protivovi z Volfštejna, který se v případě potřeby musel v plné zbroji dostavit do kláštera k jeho obraně. Roku 1418 získal rychtu na krátko Hrdoň z Dubjan.
Na počátku husitských válek v roce 1420 získali Kaznějov spolu s dalšími vesnicemi a městečkem Kralovicemi od krále Zikmunda do zástavy katoličtí páni bratři Hanuš a Bedřich z Kolovrat na Libštejně a Krašově. Zikmund však Kaznějov zastavil ještě jednou: Burianovi z Gutštejna. Mezi pány Libštejnským z Kolovrat a pány z Gutštejna vznikl spor, který nakonec vyhráli Gutštejnové a Kaznějov připojili k panství Dolní Bělé. Za husitských válek bylo v Kaznějově vypleněno šest statků a zanikla i sousední ves Újezd.
Roku 1555 prodali páni z Gutštejna celé dolnobělské panství Šebestiánu Markvartovi z Hrádku, purkrabímu na Karlštejně. Markvartové z Hrádku drželi Kaznějov až do konfiskací po bitvě na Bílé hoře. Od Královské komory koupil Kaznějov a pustý Újezd pan Vilém z Vřeskovic, později jej na císařovo přání vrací plaskému klášteru.
Rychtářem v té době byl Augustin Bržínský z Poksdorfu, ale v průběhu třicetileté války byla rychta spolu s jedním statkem vypálena. K roku 1654 je v Kaznějově uváděno 8 usedlostí, pustý panský mlýn a ovčín, o deset let později to bylo již 24 usedlostí. Opat Kryštof Tengler na její místě zřídil poplužní dvůr, ale opat Benedikt Engelken v roce 1681 – na sklonku svého života – dvůr zrušil a jeho pozemky rozdělil mezi třem novým sedlákům. Do dnešní doby se nepodařilo najít místo původní kaznějovské grangie. V majetku kláštera zůstal Kaznějov až do jeho zrušení roku 1785.
V 19. století v souvislosti s objevem uhelných ložisek v Kaznějově zde podnikatel J.D.Starck otevřel roku 1833 východně od obce chemickou továrnu,tzv. "stará továrna" kam byla přenesena výroba dýmavé kyseliny sírové- oleum z Hromnice. Po požáru dvou olověných komor dne 7.9.1898 došlo k definitivnímu ukončení provozu ve "staré továrně," dne 23.12.1901. Pokračovatel a syn zakladatele chemičky Johann Antonín Starck v roce 1847 podnik rozšířil o výrobu fosforu z mletých pálených kostí.Po útlumu a ukončení této výroby je opět v popředí oleum. Roku 1874 na místě současné chemičky vzniká tzv. "nová továrna" s výstavbou několika olejen. Roku 1879 v " nové továrně" nechal vybudovat Belgičan G. Delplace nový komorový systém na výrobu koncentrované kyseliny sírové. Od 12.10.1885 vzniká akciová společnost Dolové a průmyslové závody, dříve J.D. Starck v čele s obchodním ředitelem Antonem Schoblochem. Od roku 1900 vlastní firmu uhelný magnát J. Peschek.
V lednu 1934 byl v Kaznějově otevřen hřbitov a přestalo tak pohřbívání kaznějovských na hřbitově v Oboře. První pohřbenou se stala žačka Jaroslava Macháčková.
V roce 1997 získal Kaznějov status města.
 |
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Okolí [editovat]
Na severu Kaznějov sousedí s Rybnicí, na východě s Oborou, na jihovýchodě s hospodářským dvorem Býkovem, na jihozápadě s městečkem Horní Bříza a na západě s Mrtníkem. Západně a jihozápadně od města jsou uprostřed lesů povrchové kaolinové doly.
Zdroje [editovat]
- BUKAČOVÁ, Irena; FÁK, Jiří; FOUD, Karel. Severní Plzeňsko I = Landkreis Pilsen Nord. I. Domažlice : Nakladatelství Českého lesa, 2001. ISBN 80-86125-23-8.
- ROŽMBERSKÝ, Petr. Dvory plaských cisterciáků. Plzeň : Nakladatelství P. Mikota, 1999. ISBN 80-902692-1-4.
- Kralovicko – kronika regionu, ročník 2002/2003, číslo 2, Karel Rom, 2002
