Město Touškov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Město Touškov
Farní kostel sv. Jana Křtitele v Městě Touškově

Farní kostel sv. Jana Křtitele v Městě Touškově

znak obce Město Touškovvlajka obce Město Touškovznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0325 559211
kraj (NUTS 3): Plzeňský (CZ032)
okres (NUTS 4): Plzeň-sever (CZ0325)
obec s rozšířenou působností: Nýřany
pověřená obec: Město Touškov
historická země: Čechy
katastrální výměra: 9,63 km²
počet obyvatel: 2 069 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 333 m
PSČ: 330 33
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 2
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: Dolní náměstí 1
330 33 Město Touškov
starosta / starostka: Iveta Zajíčková
Oficiální web: http://www.touskov.cz/
E-mail: mutouskov@iol.cz

Město Touškov
Red pog.png
Město Touškov
Město Touškov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Město Touškov (v lat. textech Tuscowe, něm. Stadt Tuschkau) je město o více než 2 tisících obyvatelích v okrese Plzeň-sever, kraj Plzeňský, zhruba 10 km na západ od Plzně.

Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Ve městě se nachází základní škola a též i zvláštní škola. Na jihu podél města teče řeka Mže.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o osadě Touškov pochází z falza o založení benediktinského kláštera v Kladrubech z roku 1115. Podle této listiny daroval rytíř Vojtěch v Touškově Kladrubskému klášteru jeden újezd. Další zmínka pochází z roku 1186 kde český kníže Bedřich potvrzuje předání klášteru dva čeledíny ze vsi Touškov. V další správě z roku 1231 je již Touškov nazýván trhovou vsí, čili městečkem. V roce 1288 je Již Touškov nazýván trhovým městem a je nejvýnosnějším majetkem kladrubského kláštera. V těchto letech prožívá Touškov velký rozkvět a největším městem v širokém dalekém okolí.

Těžkou ranou Touškovu bylo založení královského města Plzně Václavem II. v roce 1295. Místní proboštství zůstalo důležitým ekonomickým hráčem v oblasti a nejvýnosnějším majetkem kladrubského kláštera a město dále rostlo, nicméně jeho politický význam výrazně klesl. Do roku 1424 se v Touškově začala rozvíjet kamenná zástavba, město mělo pravděpodobně jednoduché opevnění, tvrz a kamenný střed města s dřevěnou zástavbou na periferii. Touškovská městská zástavba byla však odlišná od většiny českých měst, byla stavěna spíše do šířky a ne jako běžně do výšky, směrem do dvora.

Existenci Touškova jako významného města ukončily husitské války. Jan Žižka, rozzuřený neúspěchem při obléhání Plzně, si vybral Touškov jako místo, kdy by si alespoň částečně vynahradil neúspěch a sehnal prostředky na zaplacení svého tažení: 20. května 1424 město dobyl a prakticky zcela zničil, zanikla budova klášterní správy, tvrz a téměř veškerá zástavba. Po této katastrofě už Touškov nikdy nezískal svůj dřívější význam a po celé další století zůstával takřka bezvýznamnou trhovou vsí, jen pomalu se rozšiřující.

12. srpna 1543 král Ferdinand I. Habsburský povýšil Touškov na město. Touškov obdržel privilegia, která mu umožňovala svobodné rozvíjení řemesel a udělovala pečeť a městský znak. V posledním desetiletí XVI. století se v Touškově zdržoval známý český cestovatel a umělec, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, který v Touškově vlastnil několik domů. Před třicetiletou válkou byl Touškov převážně český, avšak v důsledku války a morových epidemií tehdy počet obyvatel celého Česka klesl o 60 %, přičemž těžce zasažen byl i Touškov. Proto do něj v druhé polovině 17. století přišlo hodně nových, převážně německých obyvatel, hlavně řemeslníků. Touškov během té doby postupně rostl, byť jej postihlo několik katastrof, včetně velkých požárů.

V 18. století většina obyvatel mluvila německy. V roce 1776 bylo rozhodnuto o stavbě nového kostela, starý kostel stávající o něco jižněji byl zbořen o kousek dál vyrostl nový, pozdně barokní kostel Narození sv. Jana Křtitele od architekta Antonína Haffeneckera. Jeho stavba byla dokončena v roce 1780. Teprve roku 1856 nechal patron a dobrodinec božího domu Johann Anton von Starck věž kostela Narození sv. Jana Křtitele v Tuschkau dostavět do dnešní podoby. V devadesátých letech minulého století byl kostel za působení faráře P. Jiřího Mošny kompletně opraven. V roce 1746 se zde postavila nová budova proboštství kladrubského kláštera, to zároveň sloužilo jako letní sídlo kladrubských opatů.

Znak[editovat | editovat zdroj]

Znak městu udělil král Ferdinand I. Habsburský roku 1543. Znak Města Touškova je ve tvaru pozdně renesančního štítu, který je svisle rozpůlený. V pravé zlaté / žluté polovině je půl černého orla hledícího vpravo, opírajícího se o střední linku; má červený jazyk a je bez koruny. V červené levé polovině je bílá věž z kvádrů. V šikmo rozšířeném přízemí má bránu s vytaženou zlatou mříží. V prvním patře je jediné okno, v druhém dvě okna, nad nimi cimbuří se čtyřmi stínkami. Věž kryje modrá kuželovitá střecha se zlatou makovicí na vrcholu. Levá polovina znaku může připomínat starou českou minulost města a pravá polovina vyjadřuje boj proti ní rakouskými barvami.

Vlajka[editovat | editovat zdroj]

Vlajka (dříve prapor) byla městu udělena pravděpodobně ve stejné době jako znak. Poprvé po dlouhé době byla představena v roce 1993 při oslavách města k udělení městských práv. V roce 1996 Zastupitelstvo města požádalo Parlament ČR, aby byla podoba vlajky potvrzena, tak jak byla městu kdysi udělena, jak vyplývá ze zápisu Zastupitelstva. Parlament původní podobu vlajky oficiálně potvrdil v roce 1997. Vlajka je čtvrcená a tvoří jí městské barvy, které jsou umístěny následovně: V horní části je u žerdi černé pole a ve vlající části pole bílé, v dolní části u žerdi žluté pole a ve vlající části pole červené. Ve středu vlajky je umístěn městský znak ve velikosti jedné třetiny.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Městě Touškov.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam představitelů Města Touškova.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jiří Čarek: Městské znaky v českých zemích, Academia Praha 1985

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]