Obora (okres Plzeň-sever)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Obora
Kostel Archanděla Michaela

Kostel Archanděla Michaela

znak obce Oboravlajka obce Oboraznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0325 559318
kraj (NUTS 3): Plzeňský (CZ032)
okres (NUTS 4): Plzeň-sever (CZ0325)
obec s rozšířenou působností: Kralovice
pověřená obec: Plasy
historická země: Čechy
katastrální výměra: 12,68 km²
počet obyvatel: 502 (1. 1. 2012 [1])
nadmořská výška: 500 m
PSČ: 331 51
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Obora 199
331 51 Kaznějov
starosta / starostka: Josef Kubík
Oficiální web: http://www.obora-ps.cz
E-mail: info@obora-ps.cz

Obora
Red pog.png
Obora
Obora, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obora je vesnice ve střední části okresu Plzeň-sever, 2 km východně od Kaznějova. V celé obci žije okolo 500 obyvatel, její katastrální území zaujímá 1 259 ha a PSČ všech adres je 331 51. Ves je součástí Mikroregionu Dolní Střela.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Oboře je na listině datované okolo roku 1175, kterou kníže Soběslav II. daroval ves cisterciáckému klášteru v Plasích. V roce 1350 vystavěl klášter ve vsi kostel zasvěcený Archandělu Michaelovi.

Na počátku husitských válek v roce 1421 získal Oboru spolu s dalšími vesnicemi od krále Zikmund katolický pán Bedřich z Kolovrat na Libštejně. Za držení Kolovraty se Obora stala součástí kaceřovského panství, které po smrti Albrechta z Kolovrat vyplatil roku 1513 plaský opat Jan. Panství a s ním i Obora bylo znovu zastavována.

Roku 1543 se stal majitelem Obory a dalšího klášterního majetku Florián Gryspek, po jeho smrti na jaře roku 1588 se o panství podělili jeho synové. V roce 1558 bylo uváděno v Oboře 14 usedlostí. Gryspekové z Gryspachu drželi panství až do konfiskace jejich majetku Ferdinandem II. v době pobělohorské. Opat plaského kláštera požádal císaře o navrácení dřívějších klášterních statků a Obora se vrátila do majetku plaského kláštera. Třicetiletou válku přečkalo jen 7 usedlostí.

Za opata Evžena Tyttla byl barokně přestavěn kostel sv. Archanděla Michaela a od dva roky později k němu byla přistavěna věž, na které se dochoval znak opata.

Po zrušení kláštera roku 1785 přechází Obora s další majetkem do správy Náboženského fondu, od kterého bývalé klášterní kupuje ve veřejné dražbě Klemens Wenzel kníže Metternich. Rod Metternichů je v Oboře vrchností až do zrušení patrimoniální správy v roce 1850.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Obora sousedí na severu s Nebřezinami, na východě s Dobříčí, na jihovýchodě s Jarovem, na jihu s hospodářským dvorem Býkovem a dále Hromnicemi, na jihozápadě s Horní Břízou a na západě s Kaznějovem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
  • Karel Rom: Hrad Krašov a jeho majitelé; In: Kralovicko – kronika regionu, roč. 1 (2002/3), č. 2, s. 3–4

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]