Obora (okres Plzeň-sever)
| Obora | |
|---|---|
.jpg)
Kostel Archanděla Michaela |
|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0325 559318 |
| kraj (NUTS 3): | Plzeňský (CZ032) |
| okres (NUTS 4): | Plzeň-sever (CZ0325) |
| obec s rozšířenou působností: | Kralovice |
| pověřená obec: | Plasy |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 12,68 km² |
| počet obyvatel: | 502 (1. 1. 2012 [1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 53′ 22″ s. š., 13° 24′ 49″ v. d. |
| nadmořská výška: | 500 m |
| PSČ: | 331 51 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Obora 199 331 51 Kaznějov |
| starosta / starostka: | Josef Kubík |
| Oficiální web: http://www.obora-ps.cz E-mail: info@obora-ps.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Obora je vesnice ve střední části okresu Plzeň-sever, 2 km východně od Kaznějova. V celé obci žije okolo 500 obyvatel, její katastrální území zaujímá 1 259 ha a PSČ všech adres je 331 51. Ves je součástí Mikroregionu Dolní Střela.
Obsah |
Historie [editovat]
První písemná zmínka o Oboře je na listině datované okolo roku 1175, kterou kníže Soběslav II. daroval ves cisterciáckému klášteru v Plasích. V roce 1350 vystavěl klášter ve vsi kostel zasvěcený Archandělu Michaelovi.
Na počátku husitských válek v roce 1421 získal Oboru spolu s dalšími vesnicemi od krále Zikmund katolický pán Bedřich z Kolovrat na Libštejně. Za držení Kolovraty se Obora stala součástí kaceřovského panství, které po smrti Albrechta z Kolovrat vyplatil roku 1513 plaský opat Jan. Panství a s ním i Obora bylo znovu zastavována.
Roku 1543 se stal majitelem Obory a dalšího klášterního majetku Florián Gryspek, po jeho smrti na jaře roku 1588 se o panství podělili jeho synové. V roce 1558 bylo uváděno v Oboře 14 usedlostí. Gryspekové z Gryspachu drželi panství až do konfiskace jejich majetku Ferdinandem II. v době pobělohorské. Opat plaského kláštera požádal císaře o navrácení dřívějších klášterních statků a Obora se vrátila do majetku plaského kláštera. Třicetiletou válku přečkalo jen 7 usedlostí.
Za opata Evžena Tyttla byl barokně přestavěn kostel sv. Archanděla Michaela a od dva roky později k němu byla přistavěna věž, na které se dochoval znak opata.
Po zrušení kláštera roku 1785 přechází Obora s další majetkem do správy Náboženského fondu, od kterého bývalé klášterní kupuje ve veřejné dražbě Klemens Wenzel kníže Metternich. Rod Metternichů je v Oboře vrchností až do zrušení patrimoniální správy v roce 1850.
Okolí [editovat]
Obora sousedí na severu s Nebřezinami, na východě s Dobříčí, na jihovýchodě s Jarovem, na jihu s hospodářským dvorem Býkovem a dále Hromnicemi, na jihozápadě s Horní Břízou a na západě s Kaznějovem.
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.
Literatura [editovat]
- Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
- Karel Rom: Hrad Krašov a jeho majitelé; In: Kralovicko – kronika regionu, roč. 1 (2002/3), č. 2, s. 3–4
