Všehrdy (okres Plzeň-sever)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Všehrdy
Všehrdy
status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0325 566497
kraj (NUTS 3): Plzeňský (CZ032)
okres (NUTS 4): Plzeň-sever (CZ0325)
obec s rozšířenou působností: Kralovice
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální území: Všehrdy u Kralovic
katastrální výměra: 5,51 km²
počet obyvatel: 52
nadmořská výška: 371 m
PSČ: 331 41
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Všehrdy 2
331 41 Kralovice
starosta / starostka: Zbyněk Krev
Oficiální web: www.obecvsehrdy.cz/
E-mail: vsehrdy.ou@tiscali.cz

Všehrdy
Red pog.png
Všehrdy
Zdroje k infoboxu a částem obce
Kostel sv. Prokopa
Věž kostela sv. Prokopa

Všehrdy jsou malou vesnicí v severovýchodní části okresu Plzeň-sever, 8 km jihovýchodně od Kralovic. Obec má zhruba 50 obyvatel a její katastrální území zaujímá plochu 551 ha. Obec je součástí Mikroregionu Kralovicko.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ves je prvně zmiňována v roce 1229, kdy plaský klášter vyměnil Všehrdy s králem Přemyslem Otakarem I. za část Hodyně. Ves byla nadále součástí královského majetku a král Václav I. ji později daroval zpět plaskému cisterciáckému klášteru. Klášter v roce 1387 koupil místní svobodný dvůr od Ješka ze Všehrd a roku 1383 mu byl Ctiborem ze Švamberka na Kaceřově darován i druhý dvůr.

Během husitských válek, kdy královská koruna neměla z vypáleného kláštera žádné příjmy, zapsal král Zikmund ves spolu s dalšími 13 a městečkem Kralovice bratřím Hanušovi a Bedřichovi z Kolovrat na Libštejně a Krašově. V té době měly Všehrdy 18 usedlostí.

Po smrti Bedřicha z Kolovrat roku 1432 získal Všehrdy jeho bratr Hanuš, který je připojil ke krašovskému panství a držel je až do své smrti. Jeho syn a dědic Hanuš II. z Kolovrat, toho času probošt kapituly pražské a administrátor arcibiskupství, roku 1480 postoupil Všehrdy s dalšími vesnicemi a polovinou městečka Kralovic nazpět plaskému klášteru za 1 600 kop.

Roku 1521 byla ves klášterem zastavena a patřila k hradu Krašovu a Křivoklátu. V roce 1539 opat Bohuslav ves opět zastavil s dalšími klášterní statky Floriánu Gryspekovi a ves se stala součástí kaceřovského panství. Po konfiskaci majetku Gryspeků se ves roku 1623 vrátila do majetku kláštera v Plasích, ke kterému patřila až do jeho zrušení v roce 1785. Po následující čtyři desetiletí ves patřila pod správu náboženského fondu.

Škola ve Všehrdech fungovala od roku 1867, do té doby děti navštěvovaly školu v Kozojedech. První autobusová linka ze Chříče do Radnic začala fungovat v roce 1930 a na konci 30. let 20. století byly Všehrdy elektrifikovány.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Prokopa je zmiňován již roku 1250. Ve 14. století se stal kostelem farním a byl jím až do roku 1659, kdy ves přešla pod farnost v Kozojedech. Původně gotický kostel z poloviny 14. století byl dle návrhu J. B. Santiniho v letech 17301732 přestavěn stavitelem M. O. Kondelem v duchu barokní gotiky. Z této přestavby také pochází znak plaského opata Evžena Tyttla na západním průčelí. Ve věži kostela je osazen renesanční zvon Brikcího z Cynperka z roku 1589. Zajímavé jsou také gotizující hřbitovní branky a márnice.

Lidovou architekturu zastupuje dochovaná hospodářská usedlost čp. 8 s roubeným obytným stavením a dřevěným patrovým špýcharem.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Všehrdy leží na severním okraji přírodním parku Hřešihlavská a sousedí s vesnicemi Holovousy na východě, Brodeslavy na jihozápadě, Dřevcem na západě a Černíkovicemi na severozápadě. Vsí protéká Všehrdský potok, na kterém pod vesnicí leží Brodský a Barborův mlýn.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]


Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
  • Karel Rom: Hrad Krašov a jeho majitelé; In: Kralovicko – kronika regionu, roč. 1 (2002/2003), č. 2, s. 3–4
  • Karel Rom: Představujeme obce regionu: Všehrdy; In: Kronika regionu – Kralovicko, Manětínsko, Plasko, roč. 5 (2006/2007), č. 1, s. 2
  • Karel Jindřich: Plaský klášter a polské osídlení části Rokytenska; In: 850 let plaského kláštera 1145–1995, Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici, Mariánský Týnec 1995, s. 38–39

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]