Křivoklát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Královský hrad Křivoklát
Hrad Křivoklát v roce 2008
Hrad Křivoklát v roce 2008
Základní informace
Země ČeskoČesko Česko
Vystavěn 13. století
Sloh Gotika
Stavební materiál Kámen, dřevo, zdivo
Účel Lovecký, později také obytný hrad
Původní majitel Česká knížata a králové
Rod Přemyslovci, Lucemburkové, Jagellonci, Habsburkové
Zeměpisné souřadnice 50°2′16″ s. š., 13°52′19″ v. d.
Pohled ze stejného místa kolem roku 1958 s lešením na hlavní věži
Tento článek pojednává o hradu. O městysi pojednává článek Křivoklát (městys).

Křivoklát (něm. Pürglitz) je jeden z nejstarších a nejvýznamnějších středověkých hradů českých knížat a králů. Nachází se na území městyse Křivoklátu v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Hrad je v majetku České republiky a je zpřístupněný veřejnosti. Jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav.

Historie hradu[editovat | editovat zdroj]

Křivoklát na obraze Josefa Mathausera († 1917)

Hrad Křivoklát byl nejprve využíván jako lovecký hrad knížat a králů. Kosmas se o Křivoklátu zmiňuje v souvislosti s rokem 1110, jelikož však archeologický průzkum žádné osídlení z 11.–12. století neprokázal, soudí někteří, že se Kosmas zmiňuje o jiném stejnojmenném místě.[1]

(Archeologický výzkum provedený NPÚ – územním obdobrým pracovištěm středních Čech z let 2004–06 prokázal násep raně středověké fortifikace)

Současný rozsáhlý gotický královský hrad vznikl ve 13. století na místě staršího raněstředověkého hradu, zmiňovaného poprvé roku 1190.

Hrad přestavěl a rozšířil Přemysl Otakar I. Stavební práce pokračovaly i za vlády jeho syna Václava I. V první polovině 13. století se stal jedním ze sídelních hradů českých králů a byl spravován purkrabím. Často zde pobýval Václav I. a Přemysl Otakar II. Ten dokončil přestavbu hradu a dal zbudovat hradní kapli. Po požáru Pražského hradu r. 1316 se na Křivoklát uchýlila královna Eliška Přemyslovna. Dětství zde prožil Karel IV. (13191323), tehdy ještě jako Václav. Odtud odjel do Francie a o osm let později se sem vrátil i s těhotnou manželkou Blankou z Valois. Na Křivoklátě se narodila jejich dcera Markéta. Později však Karel dával přednost hradu Karlštejn. Často zde pobýval před postavením hradu Točník i Václav IV.

Pohled na hrad od východu z nedaleké vyhlídky

Hrad Křivoklát mnohokrát v historii těžce poškozovaly požáry. Hořelo zde každých 200 let. Roku 1422 byl hrad poškozen požárem poprvé. Při tomto požáru zanikl mj. tzv. Manský dům, jehož relikty v osmdesátých letech archeologicky zkoumal Tomáš Durdík. Výsledky tohoto výzkumu nejen poskytly zcela unikátní soubor často velmi luxusních předmětů denní potřeby, ale také zevrubné poznání zcela ojediněle dochované archeologické lokality. Manský dům totiž po požáru nebyl v žádné formě obnoven a jeho zbytky byly ponechány zcela bez povšimnutí a postupně zarostly vegetací.

Roku 1471 nechal hrad nově zvolený král, Vladislav II. Jagellonský vykoupit a pozdněgoticky přestavět. Tehdy hrad získal podobu, v níž se v hlavních rysech dochoval dodnes.

V 16. století se hrad stal majetkem Habsburků, kteří zde zřídili státní věznici. Za císaře Rudolfa II. zde byl uvězněn Edward Kelley. Další požár hrad téměř zničil v roce 1597. V 17. století byl hrad v rukou Valdštejnů a Fürstenberků. Poslední požár jej postihl roku 1826. Po roce 1880 prošel hrad výraznou puristickou rekonstrukcí. V roce 1929 prodal Max Egon Fürstenberk Křivoklát Československému státu.

Popis hradu[editovat | editovat zdroj]

1 – Velká věž – donjon, 2 – Severní křídlo, 3 – Kaple Panny Marie, 4 – Jižní křídlo s rytířským sálem, 5 – Prochoditá věž s hodinami, 6 – Hejtmanství, 7 – Zlatá bašta, 8 – Pokladna, kdysi četnická stanice, 9 – Malá věž, 10 – Hlavní brána, 11 – Ochozy

Hradní areál trojúhelného půdorysu zaujímá plochou ostrožnu. Na nejvyšším místě hradní dispozice se tyčí 42 m vysoký bergfrit, za ním je umístěno relativně těsné jádro hradu, které je tvořeno trojicí křídel obklopujících trojúhelné nádvoří. Jižní křídlo obsahuje rozměrnou hradní kapli Korunování Panny Marie . Západní křídlo obsahuje především velký sál a spolu se severním křídlem, v němž byly původně menší soukromé prostory, tvoří hradní palác.

Za hradním jádrem se nalézá rozsáhlé předhradí, které je kompletně obestavěno budovami a flankováno dvojicí pozdněgotických bašt, situovaných na spodních nárožích hradního areálu. Na jihu, nedaleko hradního jádra, je situována brána.

Hrad obsahuje řadu cenných, pozdně goticky upravených prostor, přičemž především kaple s dochovaným pozdněgotickým malovaným oltářem patří k nejvýznamnějším gotickým prostorům u nás.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KUTHAN, Jiří. Česká architektura v době posledních Přemyslovců. 1. vyd. Vimperk: TINA, 1994. ISBN 80-85618-14-1. Str. 217n.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu