Josef Mocker
Josef Mocker (22. listopadu 1835, Cítoliby – 16. ledna 1899 [1], Praha) byl český architekt a restaurátor.
Studoval na střední škole v Litoměřicích a v Praze. Pokračoval v Praze na Vysoké škole technické a na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Byl žákem van der Nülla a Siccardsburga, od kterých přešel do ateliéru k F. Schmidtovi (1864 – 1869), kde se podílel jako žák mj. na restauraci vídeňského svatoštěpánského kostela. Již v této době zahájil přípravy plánů na rekonstrukci hradu Karlštejn. Později se vrátil do Čech, do Děčína, kde realizoval stavbu hrobky rodiny Thunovy. Ve službách hraběte Thuna zůstal i potom a současně působil jako učitel stavitelství a kreslení na hospodářské škole v Libverdě. Od roku 1872 pracoval ve svatovítské huti a dne 17. května 1873 byl jmenován stavitelem dómu, jako nástupce zemřelého architekta Josefa Krannera [2].
Byl členem České akademie věd a umění, projektoval novostavby a podílel se na mnoha dostavbách a obnovách významných chrámů a hradů. Patřil k nejvýznamnějším představitelům neogotiky. Byl příznivcem puristického přístupu v restaurování památek. K jeho přednostem patřilo zpracování kvalitní dokumentace ke každé restaurované stavbě. Jeho restaurátorské práce ovšem již jeho současníci často kritizovali pro odklon od původního charakteru staveb. Ze svých zkušeností Josef Mocker sepsal několik publikací o problematice restaurování památek.
Jeho manželka Frantíška pocházela ze starého rodu Teisingerů, který přišel do Prahy ze Štýrska v roce 1736. Teisingerové vlastnili v Karlíně stavební parcely tzv. zahrady. Ve svém domě, kde dnes stojí Masarykovo nádraží v Dlážděné ulici, provozovali od roku 1819 divadlo.[zdroj?]
Obsah |
Restaurace a dostavby [editovat]
Praha [editovat]
- Staronová synagoga
- Prašná brána (dokončeno 1888)
- Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha (1873 – 1899)
- Chrám sv. Štěpána
- Kostel svatého Jindřicha a svaté Kunhuty
- Chrám sv. Apolináře na Větrově
- Chrám sv. Petra na Poříčí
- Bazilika sv. Petra a Pavla
- Malostranská mostecká věž (1874 – 1878)
- Staroměstská mostecká věž (1879 – 1883)
- Pražský hrad – proboštství
mimo Prahu [editovat]
- Karlštejn (1877 – 1899)
- Konopiště
- Křivoklát
- Děkanský kostel sv. Mikuláše, biskupa v Jaroměři
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem[3]
- Kostel svatého Bartoloměje v Kolíně
- Katedrála svatého Bartoloměje v Plzni (1879 - 1884)
- Kostel svatého Vavřince ve Vysokém Mýtě
- Katedrála svatého Štěpána (Stephansdom) ve Vídni
- chrám svaté Barbory v Kutné Hoře
- Kostel svatého Bartoloměje (Rakovník) v Rakovníku
Novostavby [editovat]
- Kostel svatého Prokopa na Žižkově
- Chrám sv. Ludmily (1888 – 1893)
- projekt kostela sv. Markéty ve Zvoli (1894)[4]
- kostel v Jáchymově (dokončen 1876)
- vila hraběte Valdštýna
- hrobka knížat Schwarzenberských
Hodnocení díla [editovat]
Arch. Mocker zachránil několik desítek sakrálních objektů, které byly před zhroucením. Podle Dr. Bořivoje Nechvátala mnohé Mockerovy plány a skicáře naznačují, že architekt se snažil zachovat značné množství stavebních článků z doby gotiky, jako např. u Prašné brány, které pozdější studium nesprávně považovalo za novodobé.[zdroj?]
Ocenění díla [editovat]
- 1863 Hagemüllerova cena (Vídeň)
- 1888 Řád sv. Řehoře Velikého
- 1888 čestný člen Akademie výtvarných umění ve Vídni (Akademie der bildenden Künste Wien)
- 1890 člen České akademie věd a umění
- Řád železné koruny III. třídy
- řád Pro Ecclesia et Pontifice
- Zlatá medaile pro církevní umění a vědu
Galerie [editovat]
-
Kostel sv. Ludmily na Vinohradech, novostavba
-
Průčelí katedrály svatého Víta, dostavba
-
Průčelí chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře, rekonstrukce
-
Karlštejn před přestavbou
-
Karlštejn po přestavbě
-
Prašná brána před přestavbou
-
Prašná brána po přestavbě
-
Věž Karlova mostu po rekonstrukci
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Kronika, in Zlatá Praha, roč. XVI (1899), čísl. 11, str. 130, 132, vyd. 20.1.1899
- ↑ Kronika, in Zlatá Praha (redaktor Jaroslav Kvapil), roč.XVI (1899), čísl. 11, str. 132, vyd. 20.1.1899
- ↑ http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/12-prestavba-kostela-nanebevzeti-panny-marie
- ↑ http://www.zvole.info/kultura/historie.shtml
Literatura [editovat]
- Dobroslav Líbal, Pavel Zahradník, Zdeněk Chudárek, Tomáš Durdík. monotematické číslo časopisu k výročí Josefa Mockera. Zprávy památkové péče. 2001, roč. 61, čís. 2. ISSN 1210-5538.
- Taťána Petrasová: Josef Mocker 1835-1899 : stavitel katedrály, Praha : Správa Pražského hradu, 1999, ISBN 80-86161-14-5
