Dolní Hbity

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dolní Hbity
Dolní Hbity

znak obce Dolní Hbityvlajka obce Dolní Hbityznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ020B 540129
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Příbram (CZ020B)
obec s rozšířenou působností: Příbram
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 25,66 km²
počet obyvatel: 873 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 399 m
PSČ: 262 62 až 262 63
zákl. sídelní jednotky: 7
části obce: 8
katastrální území: 6
adresa obecního úřadu: Dolní Hbity 89
262 62 Dolní Hbity
starosta / starostka: Ing. Jan Michálek
Oficiální web: http://www.dolni-hbity.cz
E-mail: obec@dolni-hbity.cz

Dolní Hbity
Red pog.png
Dolní Hbity
Dolní Hbity, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce
Commons-logo.svg multimediální obsah na Commons

Obec Dolní Hbity se nachází v okrese Příbram, kraj Středočeský, asi 14 km východně od Příbrami. Žije zde bezmála 900 obyvatel (v roce 2006 jich bylo 829).

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Dolní Hbity se skládá z osmi částí na šesti katastrálních územích.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zpráva je z roku 1325, kdy český král Jan Lucemburský prodával kamýcké lovčí lesy a přilehlými vesnicemi panu Heřmanovi z Miličína.

V Dolních Hbitech se udržuje pověst o tom, že český král Karel IV. v těchto místech na lovu zabloudil a protože zde chybil, nechal zde postavit kapličku a toto místo nazval Chybity. I když je tato historka zřejmě nepravdivá, existuje zde jedna zajímavost. Král Karel IV., za doby své vlády osobně jmenoval třikrát kněze pro dolnohbitskou faru. Tento doložený fakt je v našich dějinách ojedinělý a znamená to, že musel mít ke zdejšímu kraji určitý vztah.[zdroj?]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Příbram[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Příbram
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Příbram
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Příbram[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Příbram[4]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Příbram[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Příbram[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Dolní Hbity (225 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7]

lékař, cihelna, 3 hostince, kapelník, kolář, obchod s kůží, 2 mlýny, 2 obuvníci, porodní asistentka, 2 rolníci, 3 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro farní osadu Dolno-Hbitskou, obchod se střižním zbožím, švadlena, trafika, 2 truhláři

V obci Luhy (přísl. Třtí, 450 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Dolních Hbitů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]

cihelna, 3 hostince, kovář, krejčí, 2 žulové lomy, mlýn, obuvník, obchod s lahvovým pivem, punčochář, 7 rolníků, 6 obchodů se smíšeným zbožím, 2 trafiky, 2 trhovci

V obci Nepřejov (přísl. Horní Líšnice, Kaliště, 318 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Dolních Hbitů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9]

2 hostince, kolář, krejčí, 2 mlýny, pila, 2 obchody s lahvovým pivem, 13 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel od restarace
  • Další památné stromy v místních částech Luhy a Nepřejov

Památník padlým vojínům v 1. světové válce[editovat | editovat zdroj]

Padlí vojíni

Již v roce 1920 byly v dolnohbitském kostele umístěny dvě mramorové desky, na kterých jsou vyryta jména občanů přímo z Dolních Hbit a z okolních vesnic, kteří zahynuli na bojištích 1. světové války v letech 1914 – 1918. V roce 1936 byl přímo v centru obce postaven kamenný pomník, na kterém jsou připevněny kovové desky se seznamy 67 jmen padlých podle jednotlivých obcí.

Dolní Hbity – 13 osob, Luhy – 10 osob, Větrov – 9 osob, Jablonná – 9 osob, Horní Hbity – 8 osob, Káciň – 7 osob, Jelence – 5 osob, Líšnice – 4 osoby, Nepřejov – 2 osoby.

Ve spodní části pomníku je dodatek: „ Památce našich kamarádů věnují příslušníci polního pluku č. 102.“

Socha sv. Jana Nepomuckého[editovat | editovat zdroj]

Svatý Jan

Původní socha sv. Jana Nepomuckého byla postavena přímo na návsi obce ve 30. letech 19. století. Nestála však na kamenném podstavci a okolo bylo dřevěné oplocení. V roce 1903 bylo rozhodnuto provést její generální opravu. Plán na pomník dodal architekt Petr Flenyko z Prahy, kámen byl dodán z lomu patřícího katolické církvi, jednotlivé kvádry zhotovil Jaroslav Kříž ze Zduchovic, vlastní stavbu z kamených bloků provedli Josef Chmelař, Rudolf Vavřina a Alois Burian z Dolních Hbit, Josef Hampejs a Jaroslav Kříž ze Zduchovic. Opravu sochy a její nový nátěr provedl Antonín Kulíšek z Příbrami. Dne 19. října 1903 byla socha za přítomnosti velkého množství lidí znovu vysvěcena. V roce 1969, kdy byla v obci prováděna regulace protékajícího potoka, došlo k navýšení části návsi kde socha stojí, proto se oproti původní snížila celková výše kamenného podstavce asi o 2 metry.

Škola[editovat | editovat zdroj]

Škola v Dolních Hbitech

Dolní Hbity se jako jedna z mála vesnic středního Povltaví může pochlubit tím, že zde stojí jedna z nejstarších škol na okrese Příbram. Ve staré kronice se píše, že první škola zde byla zřízena v roce 1783 nebo 1789. Před tímto rokem se vyučovalo různě v domech zdejších usedlíků. Nová škola byla nejprve jednotřídní, ale v roce 1828 je již zmíněna jako škola dvoutřídní. Další zápis v kronice pak popisuje podobu školy. Počet žáků navštěvujících zdejší školu rok od roku rostl a tak v roce 1882 hovoří již o pěti třídách. Současná školní budova byla vystavěna v roce 1883. Dne 5.března roku 1881 se konala veřejná dražba na stavbu budovy. Přihlásilo se celkem 6 podnikatelů. Nejnižší byla nabídka Josefa Vopičky ze Svatého Pole, který školu postavil za 14900 zlatých. Už 19.dubna 1881 byl položen základní kámen a v roce 1883 se začalo vyučovat. Počet dětí v prvním školním roce byl 366 a vyučovalo se v 5 třídách. V roce 1966 došlo k velké úpravě školy, bylo vybudováno sociální zařízení, vyměněna okna a celý objekt byl opatřen novou kameninovou omítkou. V roce 1979 byla při škole zřízena školní družina. Ve druhé polovině 90. let byla vybudována přímo v budově školy nová školní jídelna a byla provedena rozsáhlá přístavba pro další prostory potřebné pro vyučování. Rekonstruováno bylo také vytápění celého objektu.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 1 km lze najet na silnici II/118 Krásná Hora nad Vltavou - Kamýk nad Vltavou - Horní Hbity - Příbram.
  • Železnice
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
Z obce vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Dobříš, Kamýk nad Vltavou, Krásná Hora nad Vltavou, Milevsko, Praha, Příbram.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Pěší turistika
Územím obce vedou turistické trasy modrá turistická značka Horní Líšnice - Horní Hbity - Jelence - Višňová, zelená turistická značka Obory - Luhy - Kaliště - Horní Líšnice a žlutá turistická značka Kalcovy jedle - Jelence - Luhy - Třtí - Kamýk nad Vltavou.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014-04-30. Dostupné online.  
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 220. (česky a německy)
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 777. (česky a německy)
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 906. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]