Dolní Hbity
| Dolní Hbity | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Příbram |
| Obec s rozšířenou působností | Příbram (správní obvod) |
| Okres | Příbram |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°39′27″ s. š., 14°10′12″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 912 (2023)[1] |
| Rozloha | 25,69 km²[2] |
| Nadmořská výška | 399 m n. m. |
| PSČ | 262 62, 262 63 |
| Počet domů | 419 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 8 |
| Počet k. ú. | 6 |
| Počet ZSJ | 9 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Dolní Hbity 89 262 62 Dolní Hbity obec@dolni-hbity.cz |
| Starosta | Ing. Jan Michálek |
| Oficiální web: www | |
  Dolní Hbity | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 540129 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dolní Hbity (v místním nářečí Dolnohbity) jsou obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Leží asi čtrnáct kilometrů východně od Příbrami. Žije zde 912[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1325, kdy český král Jan Lucemburský prodával kamýcké lovčí lesy a přilehlými vesnicemi panu Heřmanovi z Miličína.
V Dolních Hbitech se udržuje pověst o tom, že český král Karel IV. v těchto místech na lovu zabloudil a protože zde chybil, nechal zde postavit kapličku a toto místo nazval Chybity. I když je tato historka zřejmě nepravdivá, existuje zde jedna zajímavost. Král Karel IV., za doby své vlády osobně jmenoval třikrát kněze pro dolnohbitskou faru. Tento doložený fakt je v našich dějinách ojedinělý a znamená to, že musel mít ke zdejšímu kraji určitý vztah.[zdroj?]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 642 | 1 772 | 1 746 | 1 715 | 1 652 | 1 556 | 1 421 | 1 103 | 1 054 | 1 019 | 946 | 852 | 823 | 848 | 905 |
| Počet domů | 234 | 247 | 255 | 277 | 276 | 283 | 286 | 296 | 277 | 275 | 253 | 320 | 332 | 367 | 419 |
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Příbram[6]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Příbram
- 1868 země česká, politický i soudní okres Příbram
- 1869 země česká, politický i soudní okres Příbram, obec Hbity[7]
- 1880 země česká, politický i soudní okres Příbram[7]
- 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Příbram[8]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Příbram[9]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Příbram[10]
- 1949 Pražský kraj, okres Příbram[11]
- 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
- 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Obec Dolní Hbity se skládá z osmi místních částí na šesti katastrálních územích:
- Dolní Hbity (i název k. ú.)
- Horní Líšnice (leží na k. ú. Nepřejov)
- Jelence (i název k. ú.)
- Káciň (i název k. ú.)
- Kaliště (leží na k. ú. Nepřejov)
- Luhy (i název k. ú.)
- Nepřejov (i název k. ú.)
- Třtí (i název k. ú.)
Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. listopadu 2009.[12]
Společnost[editovat | editovat zdroj]
Rok 1932[editovat | editovat zdroj]
V obci Dolní Hbity (225 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] lékař, cihelna, 3 hostince, kapelník, kolář, obchod s kůží, 2 mlýny, 2 obuvníci, porodní asistentka, 2 rolníci, 3 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro farní osadu Dolno-Hbitskou, obchod se střižním zbožím, švadlena, trafika, 2 truhláři.
V obci Luhy (přísl. Třtí, 450 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Dolních Hbitů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] cihelna, 3 hostince, kovář, krejčí, 2 žulové lomy, mlýn, obuvník, obchod s lahvovým pivem, punčochář, 7 rolníků, 6 obchodů se smíšeným zbožím, 2 trafiky, 2 trhovci.
V obci Nepřejov (přísl. Horní Líšnice, Kaliště, 318 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Dolních Hbitů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] 2 hostince, kolář, krejčí, 2 mlýny, pila, 2 obchody s lahvovým pivem, 13 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel sv. Jana Křtitele
- Socha sv. Jana Nepomuckého
- Dolnohbitský maďal – památný strom u morového kříže proti kostelu
- Další památné stromy v místních částech Luhy a Nepřejov
Památník padlým vojínům v první světové válce[editovat | editovat zdroj]
Již v roce 1920 byly v dolnohbitském kostele umístěny dvě mramorové desky, na kterých jsou vyryta jména občanů přímo z Dolních Hbit a z okolních vesnic, kteří zahynuli na bojištích první světové války v letech 1914–1918. V roce 1936 byl přímo v centru obce postaven kamenný pomník, na kterém jsou připevněny kovové desky se seznamy 67 jmen padlých podle jednotlivých obcí.
Dolní Hbity – 13 osob, Luhy – 10 osob, Větrov – 9 osob, Jablonná – 9 osob, Horní Hbity – 8 osob, Káciň – 7 osob, Jelence – 5 osob, Líšnice – 4 osoby, Nepřejov – 2 osoby.
Ve spodní části pomníku je dodatek: „Památce našich kamarádů věnují příslušníci polního pluku č. 102.“
Socha sv. Jana Nepomuckého[editovat | editovat zdroj]
Původní socha sv. Jana Nepomuckého byla vyrobena v roce 1903 v Rožmitále a postavena přímo na návsi. Nestála však na kamenném podstavci, okolo bylo pouze dřevěné oplocení. V roce 1942 bylo rozhodnuto provést její generální opravu. Plán na pomník dodal architekt Petr Flenyko z Prahy, kámen byl dodán z lomu patřícího katolické církvi, jednotlivé kvádry zhotovil Jaroslav Kříž ze Zduchovic, vlastní stavbu z kamenných bloků provedli Josef Chmelař, Rudolf Vavřina a Alois Burian z Dolních Hbit, Josef Hampejs a Jaroslav Kříž ze Zduchovic. Opravu sochy a její nový nátěr provedl Antonín Kulíšek z Příbrami. Dne 19. října 1942 byla socha za přítomnosti velkého množství lidí znovu vysvěcena. V roce 1969, kdy byla v obci prováděna regulace protékajícího potoka, došlo k navýšení části návsi kde socha stojí, proto se oproti původní snížila celková výše kamenného podstavce asi o 1,5 m.
Škola[editovat | editovat zdroj]
Dolní Hbity se jako jedna z mála vesnic středního Povltaví může pochlubit tím, že zde stojí jedna z nejstarších škol na okrese Příbram. Ve staré kronice se píše, že první škola zde byla zřízena v roce 1783 nebo 1789. Před tímto rokem se vyučovalo různě v domech zdejších usedlíků. Nová škola byla nejprve jednotřídní, ale v roce 1828 je již zmíněna jako škola dvoutřídní. Další zápis v kronice pak popisuje podobu školy. Počet žáků navštěvujících zdejší školu rok od roku rostl a tak v roce 1882 hovoří již o pěti třídách.
Současná školní budova byla vystavěna v roce 1883. Dne 5. března roku 1881 se konala veřejná dražba na stavbu budovy. Přihlásilo se celkem 6 podnikatelů. Nejnižší byla nabídka Josefa Vopičky ze Svatého Pole, který školu postavil za 14900 zlatých. Už 19. dubna 1881 byl položen základní kámen a v roce 1883 se začalo vyučovat. Počet dětí v prvním školním roce byl 366 a vyučovalo se v 5 třídách. V roce 1966 došlo k velké úpravě školy, bylo vybudováno sociální zařízení, vyměněna okna a celý objekt byl opatřen novou kameninovou omítkou. V roce 1979 byla při škole zřízena školní družina. Ve druhé polovině 90. let byla vybudována přímo v budově školy nová školní jídelna a byla provedena rozsáhlá přístavba pro další prostory potřebné pro vyučování. Rekonstruováno bylo také vytápění celého objektu.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 1 km lze najet na silnici II/118 Krásná Hora nad Vltavou - Kamýk nad Vltavou - Horní Hbity - Příbram.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava
- Autobusová doprava – Z obce vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Dobříš, Kamýk nad Vltavou, Krásná Hora nad Vltavou, Petrovice, Milevsko, Praha, Příbram.
Turistika[editovat | editovat zdroj]
Územím obce vedou turistické trasy 
Horní Líšnice - Horní Hbity - Jelence - Višňová, 
Obory - Luhy - Kaliště - Horní Líšnice a 
Kalcovy jedle - Jelence - Luhy - Třtí - Kamýk nad Vltavou.
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Karel Vopička (1857–1935), českoamerický podnikatel a americký vyslanec na Balkáně[16]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pohled od východu -
Pohled od západu -
Pohled od severu -
Pohled z Bukovce -
Pohled od Záduší -
Pohled z Koukolek
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 93.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Udělené symboly – Dolní Hbity [online]. 2009-11-19 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 220. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 777. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 906. (česky a německy)
- ↑ Karel J. Vopička zemřel. Lidové noviny. 1935-09-07, roč. 43, čís. 448, s. 5. Dostupné online [cit. 2019-10-06].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Hbity na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Dolní Hbity v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- SDH Dolní Hbity
- TJ Sokol Dolní Hbity
