Staroměstská mostecká věž
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Staroměstská mostecká věž je považována za jednu z nejkrásnějších gotických staveb v Evropě. Nachází se v Praze-Starém Městě na Křižovnickém náměstí při vstupu na Karlův most. Je to gotická věž postavená spolu s mostem Petrem Parléřem. Věž byla zbudována nejen jako fortifikace, ale zároveň představuje i typ reprezentačního vítězného oblouku. Karel IV. totiž stanovil trasu korunovačních průvodů svých následovníků, která vedla přes nový gotický most.
Obsah |
[editovat] Popis věže
Věž nad prvním mostním pilířem Karlova mostu má tvar třípatrového hranolu s cimbuřím a vysokou stanovou střechou pokrytou břidlicí. Na jižní straně se nachází hranolovitý přístavek se schodištěm a vlastní střechou, kudy vede vstup do vyšších pater věže.
Na ochoz věže se dostaneme po 138 schodech. Výška věže je 47 metrů nad terénem mostu, nad hladinou Vltavy je to 57 metrů. Nárožní věžičky jsou ve výšce 64 metrů.
Samotná věž je postavená z pískovcových kvádrů a střecha je pokryta břidlicovými pláty. Věž je prolomena typickým gotickým lomeným obloukem brány, kterou bylo možné v minulosti uzavírat. Průjezd věže je zaklenut unikátní parléřovskou klenbou s trojpaprsky a korunou namísto svorníku.
[editovat] Historie
Věž byla dostavěna pravděpodobně v 70. – 80. letech 14. století. Za autora prakticky veškeré sochařské a kamenické výzdoby věže lze považovat stavitele mostu Petra Parléře.
Značné škody utrpěla na konci Třicetileté války, kdy její západní část ostřelovalo švédské vojsko, které se neúspěšně pokoušelo probít z Pražského hradu do Starého Města. Věž byla poškozena i později, během revolučních bouří roku 1848, a tak musela v letech 1874 až 1878 projít velkou rekonstrukcí pod vedením českého restaurátora té doby Josefa Mockera.
Ve 20. století byla většina velkých gotických pískovcových soch ze Staroměstské mostecké věže snesena a umístěna v lapidáriu Národního muzea. Na věži je nejprve nahradily betonové repliky a na podzim r. 2006 pískovcové kopie. Ve stejném roce reprezentovaly originální Parléřovy sochy sv. Zikmunda a sv. Vojtěcha české gotické umění na velkých reprezentativních výstavách v New Yorku a na Pražském hradě.
[editovat] Výzdoba věže
Sochařská výzdoba se dochovala zejména na východní stěně do Křižovnického náměstí. Drobné plastiky se dochovaly i na západní stěně, jejíž původní výzdoba byla zničena švédským kanónem při dobývání Starého Města roku 1648, což připomíná zlacená pamětní deska.
Plastická výzdoba východní stěny věže je rozčleněna do čtyř pater. V nejnižší části se kolem oblouku brány dochovaly drobné konzolové plastiky. Nad nimi se nachází erby historických zemí, kterým vládli panovníci lucemburské dynastie v době postavení věže a také původní městský znak Starého Města pražského. Prvnímu patru nad průjezdem dominuje trojice gotických soch znázorňujících zleva císaře Karla IV., svatého Víta na plastice mostu a římského krále Václava IV. Nad touto trojicí je erb se svatováclavskou orlicí. Druhé patro zdobí sochy sv. Zikmunda a sv. Vojtěcha, po jejichž nohama shlíží z věže velká plastika lva.
Interiéry schodiště prodělaly v průběhu staletí časté změny. Jejich současná podoba je výsledkem rekonstrukce, provedené v 19. stoletá Josefem Mockerem. Z té doby pocházejí novogotické trámové stropy z prvního i druhého patra. V horním poschodí je tento strop ještě doplněn znaky zemí koruny české a pražských měst.
V ose brány stával v minulosti tzv. „Viniční sloup“ se sochou sv. Václava. Sloup v současnosti stojí nedaleko, na rohu křižovnického kostela Sv. Františka z Assisi, naproti vstupu do Klementina. Původní socha na jeho vrcholu se ovšem nedochovala, na Viničním sloupu ji nahradila barokní náhrada od Jana Jiřího Bendla.
Na vrcholu schodiště na ochozu věže je umístěna jedna z nejzáhadnějších gotických soch v Praze, lidově nazývaná „Klíčník“ nebo „Věžník“.
V letech 1877 a 1878 zrestauroval a domaloval v průjezdu brány původní gotické malby malíř Petr Maixner.
[editovat] Symbolika věže
Symboliku sochařské a kamenické výzdoby Staroměstské mostecké věže lze, podobně jako u dalších gotických staveb, interpretovat z několika různých pohledů, které se vzájemně prolínají. Impozantní stavba a její bohaté zdobení nepochybně sloužila k manifestaci panovnické moci a plnila roli triumfálního oblouku císaře Karla IV. a jeho následníka Václava IV. Plastiky, počty a umístění jednotlivých zdobných prvků fasády věže ovšem mají také jistý kosmologický a astrologický význam odpovídající době jejich vzniku.
Důkladné propojení místa stavby s plánem a polohou celého města dokládá i známé „slunovratové mysterium“. Každoročně o letním slunovratu v poledne vrhá plastika lva po velmi krátkou dobu stín na erb se svatováclavskou orlicí. K tomuto jevu přitom dochází v jediný den v roce. Stejný den, na který ve středověku připadal svátek svatého Víta, večer zapadá Slunce při pohledu od paty věže nad místem, kde jsou ve svatovítské katedrále uloženy ostatky tohoto světce.
[editovat] Přístupnost věže
V současné době je zde zpřístupněna stálá expozice, zajišťovaná Pražskou informační službou (PIS). Zpřístupněno je první a druhé poschodí a ochoz na střeše. Návštěvníci zde mohou shlédnout film o Karlově mostě nazvaný „Karlův most – paprsek staletími“.
[editovat] Související články
[editovat] Zajímavosti
- Podobně jako jiné gotické stavby chránila Staroměstskou mosteckou věž „magická past“ v podobě palindromu: „Signa te, signa, temere me tangis et angis“. Znamenej se, znamenej, pošetile se mě dotýkáš a soužíš. Nápis měl být ukryt pod střechou a měl zahánět démony.
- Místnosti ve věži sloužily také jako vězení.
- Mezi lety 1621 – 1631 byly na ochozu věže pro výstrahu vystaveny hlavy účastníků protihabsburského odboje, popravených 21. června 1621 na Staroměstském náměstí. Sejmuty byly až za krátkého vpádu protestantských saských vojsk do Prahy.
