Malostranská mostecká věž

Malostranské mostecké věže v Praze

Pohled z Mostecké ulice na Malé Straně

Malostranské mostecké věže jsou dvě stylově odlišné nestejně vysoké věže, propojené branou, tvořící vstup z Karlova mostu na Malou Stranu na královské cestě na počátku Mostecké ulice.

Nižší mostecká věž

Nižší z obou věží se také nazývá Juditina věž, protože byla součástí Juditina mostu, předchůdce dnešního mostu Karlova. Byla zbudována z kvádříkového zdiva v románském slohu v druhé polovině dvanáctého století. Ve třináctém století zde byla brána a druhá, menší severní věž, nahrazené v souvislosti s budováním nového Karlova mostu dnešními gotickými stavbami.

Po roce 1591 byla věž renesančně upravena: cimbuří nahrazeno renesančními štíty, fasáda vyzdobena sgrafitovým kvádrováním se zajímavým symbolem Bafometa a byla nově proražena okna.

Na konci 19. století byl na fasádě objeven zazděný výklenek s románským monumentálním reliéfem, již v té době skrytý v interiéru 1. patra přiléhajícího domku bývalé celnice. Představuje klečícího mladíka, který něco přebírá nebo předává druhé, trůnící postavě. Totožnost postav a smysl výjevu není vyjasněný, jedná se však o jedno z vrcholných děl českého románského sochařství s vlivy francouzské monumentální plastiky.

Dnes zde sídlí sdružení Klub Za starou Prahu.

Vyšší mostecká věž

Zhruba na místě původní druhé románské mostecké věže byla zbudována nová, gotická věž. Její základy byly postaveny snad již parléřovskou hutí na začátku 15. století, ale vzhledem k bouřlivému husitskému období bylo ke stavbě přistoupeno až za Jiřího z Poděbrad v roce 1464. Věž je zřetelně inspirována parléřovskou Staroměstskou mosteckou věží, ale chybí zde náročná symbolika sochařské výzdoby, výklenky pro sochy na západní a východní straně věže zůstaly vůbec prázdné. Dnešní podoba věže pochází z let 1879-83, kdy došlo k její obnově architektem Josefem Mockrem.

Brána

Gotická brána byla postavena nejspíše již za Václava IV. Tvoří ji dva lomené oblouky a byla uzavíratelná dubovými vraty a železnou mříží. Na straně k mostu je za cimbuřím průchod spojující obě věže, na cimbuří znaky s říšskou orlicí, českým lvem a znak Horní Lužice, pod nimi znaky Starého Města a Malé Strany.

Zajímavosti

• V roce 1250 jel přes most na koni rytíř Pertolt. Dva havrani, kteří se spolu na kranclích věže potýkali, svrhli z nejvyššího místa oviklaný kámen, který rytíře zasáhl do hlavy a ten hned spadl z koně mrtev. Kámen na toto místo prý nebyl dlouhou dobu zasazen.

• V roce 1517 byla na Juditině věži vystavena uťatá hlava loupeživého rytíře Jindřicha z Bohnic, zvaného Bohnička. Sto let na to byly na protějším břehu na ochozu Staroměstské mostecké věže vystaveny hlavy sťatých českých pánů po bitvě na Bílé hoře.

Externí odkazy

• Projekt zpřístupňující sedm pražských věží veřejnosti

Literatura

• VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha : Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7.  
• RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. II. díl. Praha : Nakladatelství Lidových novin, 1995. ISBN 80-7106-132-8.  

Souřadnice: 50°5′13,907″ s. š., 14°24′25,503″ v. d.