Staroměstské náměstí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o náměstí v Praze. Další významy jsou uvedeny v článku Staroměstské náměstí (rozcestník).
Pohled na Staroměstské náměstí

Staroměstské náměstí (dříve také Velké náměstí, lidově dnes Staromák) je náměstí v Praze v centrum Starého Města a historického jádra velkoměsta vůbec. Rozkládá se na ploše více než 9000 m². Prochází tudy královská cesta.

Obecné informace[editovat | editovat zdroj]

Pomník Jana Husa na pražském Staroměstském náměstí

Historická radnice, Týnský chrám, Husitský kostel sv. Mikuláše na Starém Městě, palác Kinských, dům „U kamenného zvonu“ a další pozoruhodné stavby obklopují náměstí. Uprostřed Staroměstského náměstí stojí pomník mistra Jana Husa. Ve sklepeních domů, jež náměstí lemují, můžeme najít románské a gotické základy. Na nich stojí renesanční, barokní a rokokové domy.

Staroměstská radnice[editovat | editovat zdroj]

Staroměstská radnice

Na jihozápadní straně Staroměstského náměstí se nachází Staroměstská radnice s Orlojem. Ten vytvořil na počátku 15. století hodinář Mikuláš z Kadaně podle návrhu Jana Šindela; pověst přisuzující jeho autorství mistru Hanušovi je historickým omylem. Samotná radnice je vystavěna v gotickém slohu s kruhovými okny a lomenými oblouky.

Pozoruhodný je zejména arkýř s 5/8-uzávěrem, jenž patří ke gotické kapli započaté v roce 1360. Roku 1381 byla zasvěcena Panně Marii. Zatímco kružby cviklu a vyvařování korunované vimpergy (ozdobný štít) jsou nejzazším bodem originálu, jsou sloupové figury pod baldachýnem příměsí z 19. století. Pouze socha Marie na levém roku stavby je kopií jedné pískovcové sochy z roku 1381 (originál je v Muzeu Hlavního města Prahy).

Během Pražského povstání (1945) byla radnice silně poškozena bombardováním německých vojsk a po válce rozsáhle restaurována. Neogotická přístavba musela být zbourána. Na jejím místě je dnes malý parčík s památníkem obětem povstání.

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Staroměstské náměstí roku 1841, vlevo mariánský sloup, vzadu kostel Matky Boží před Týnem

Už v 11. století se zde nacházelo tržiště s pravidelně se konajícími trhy; jeho význam postupně narostl do rozměrů toho nejvýznamnějšího v zemi. Konaly se zde i významné události – došlo tu ke vzpouře lidí po popravě Jana Želivského i k další popravě dvaceti sedmi českých „pánů“ v roce 1621. Význam náměstí klesl spolu s významem města až po přesunu hlavního města státu do Vídně.

V 19. století došlo k první významné změně po dlouhé době; byla postavena novogotická přístavba Staroměstské radnice a vznikla tu tramvajová trať. V roce 1902 se zde manifestovalo za zavedení všeobecného hlasovacího práva; tehdy také – v rámci pražské asanace – byl zbořen Krennův dům uzavírající plochu Staroměstského náměstí před kostelem sv. Mikuláše. V roce 1915 byl na náměstí odhalen Pomník mistra Jana Husa, při příležitosti 500. výročí jeho smrti. 14. října 1918 se zde konala demonstrace za vyhlášení nezávislosti na Rakousku-Uhersku. Po vzniku nezávislého Československa, 3. listopadu 1918, dav spontánně strhl mariánský sloup z roku 1650. Staroměstská radnice, silně poškozená za Pražského povstání, byla po skončení druhé světové války stržena, čímž se odkryla zadní strana některých domů. KSČ během svého režimu v tehdejším Československu tvrdila, že zde Klement Gottwald přednesl i svůj velmi známý projev „Právě jsem se vrátil z Hradu…“ který symbolicky zahájil období komunistické vlády. Ve skutečnosti však řečnil z korby nákladního vozu na blízkém Václavském náměstí.[1]

V poválečném období neuspěl žádný plán na obnovu radnice, ale roku 1966 byla zrušena tramvajová trať a náměstí se změnilo v pěší zónu (od roku 1962 je navíc Národní kulturní památkou). V souvislosti s rekonstrukcí mezi lety 1987 a 1988 bylo kompletně předlážděno. 2. června 1990 zde vybuchla bomba neznámého původu. V 90. letech se náměstí stalo velmi významnou turistickou atrakcí Prahy, hlavně díky orloji.

O Vánocích a Velikonocích jsou zde umístěny stánky, které mají připomínat středověké trhy.

Pražský poledník na Staroměstském náměstí (14°25'17" v.d. [2]) byl vyznačován stínem, který v pravé poledne vrhal Mariánský sloup

Významné budovy a objekty[editovat | editovat zdroj]

Okolní ulice a náměstí[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Žádný balkon, Gottwald řečnil z korby vozu [online]. idnes.cz, [cit. 2011-09-16]. Dostupné online.  
  2. http://www.atlasceska.cz/praha/prazsky-polednik/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HERAIN, Jan; TEIGE, Josef. Staroměstský rynk v Praze. Praha : Společnost přátel starožitností českých, 1908. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 50°5′15″ s. š., 14°25′16″ v. d.