Mikšův dům
| Mikšův dům | |
|---|---|
 Dům kožešníka Mikše, Staroměstské náměstí, Praha | |
| Poloha | |
| Adresa | Staré Město, Praha 1,  Česko |
| Ulice | Staroměstské náměstí |
| Souřadnice | 50°5′13,06″ s. š., 14°25′12,49″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 11731/1-35 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Staroměstská radnice) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dům kožešníka Mikše (před tím kramáře Kříže) stojí na Staroměstském náměstí v Praze, má č.p. 1 a č. o. 3. Je jedním z domů, které dnes tvoří Staroměstskou radnici v Praze. V dodnes stojící jižní radniční frontě je to třetí dům počítáno od východu k západu. Je novorenesančně přestavěn a v přízemí a prvním patře jej tři opěrné pilíře dělí na dvě nestejně velké části, druhé patro je již souměrné, se dvěma velkými trojdílnými okny.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Původně zde stával románský dvorec, který byl při gotické parcelaci rozdělen. Na vzniklých dvou parcelách vnikl jednak tento dům, jednak vlevo stojící sousední dům U Kohouta. Oba tak mají románské sklepy ze 12. století a přízemí ze století 13. Dům dnes zvaný Mikšův měl tehdy jen jeho dnešní levou část (kde jsou mezi dvěma opěrnými pilíři dva užší arkádové oblouky). V pravé části (kde je dnes jeden širší oblouk) byla v přízemí ulička vedoucí ke kostelu sv. Mikuláše, ve které byly chlebné kotce (krámky).
Křížová klenba na kružbové konzoly, kterou najdeme hned za dnes prosklenými arkádami fasády, je z 1. poloviny 14. století. Patro bylo ve 2. polovině 14. století dostavbou rozšířeno směrem k tehdejší radniční budově (k tzv. západnímu domu nad městištěm Volflinova domu) a v přízemí vznikla křížová žebrová klenba. V 1. patře je dnes v tomto místě novější renesanční klenba bez žeber. V roce 1387 dal tehdejší majitel kramář Kříž svolení k tomu, aby radnice zvýšila zeď jeho domu na té straně, která sousedí s radnicí. Šlo o protipožární opatření.
1458 radnice získala vyhořelý dům kožešníka Mikše z dědictví po jeho vdově. Dům byl spolu s dalšími budovami pozdně goticky přestavěn někdy do r. 1471.
V letech 1879–1880 byl dům zčásti přestavěn v novorenesančním slohu podle návrhu architekta Antonína Bauma. Tak byl v radnici vytvořen největší sál městského zastupitelstva, osvětlený dvěma trojdílnými okny, který zaujímá výšku dvou pater. Pro tento reprezentační prostor namaloval Václav Brožík své dvě největší olejomalby: Mistr Jan Hus před koncilem kostnickým a Volba Jiřího z Poděbrad českým králem (1893). Zařízení sálu upravil v roce 1911 architekt Josef Chochol.
Vznikla také nová pracovna primátor podle návrhu architekta Jana Kotěry.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Pod nadokenní římsou sálu městského zastupitelstva je heslo DIGNITAS MEMORES – AD OPTIMA INTENTI. Mezi okny je na mramorové desce letopočet přestavby AN.DOM/MDCCC/LXXIX.
Nad korunní římskou je atika ve formě plné zídky se dvěma novorenesančními štíty se slepými okny. Štíty jsou zakončeny půlkruhovými frontony v jejichž tympanonech je ve štuku provedena sova a úl (prozíravost a píle). Pod frontnony jsou nápisy DILIGENTIA a PRUDENTIA. Do atikové zídky je zasazen český lev pod královskou korunou mezi znaky čtyř pražských měst.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Štít -
Gotická síň v přízemí -
Václav Brožík: Mistr Jan Hus před koncilem kostnickým -
Václav Brožík: Volba Jiřího z Poděbrad českým králem
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Kolektiv autorů za vedení a redakce Pavla Vlčka. Umělecké památky Prahy. Staré Město – Josefov. 1. vyd. Praha: Academia 1996, s. 136–148.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikšův dům na Wikimedia Commons
