Jáchymov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě na Karlovarsku. Další významy jsou uvedeny v článku Jáchymov (rozcestník).
Jáchymov
Jáchymov radnice muzeum.JPG

znak obce Jáchymovznak

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0412 555215
kraj (NUTS 3): Karlovarský (CZ041)
okres (NUTS 4): Karlovy Vary (CZ0412)
obec s rozšířenou působností: Ostrov
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 51,11 km²
počet obyvatel: 3389 (26. 3. 2011)
nadmořská výška: 570-756 m
PSČ: 362 51 až 363 01
zákl. sídelní jednotky: 11
části obce: 5
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: Městský úřad Jáchymov
nám. Republiky 1
36251 Jáchymov
starosta / starostka: Ing. Bronislav Grulich
Oficiální web: http://www.mestojachymov.cz
E-mail: podatelna@mestojachymov.cz
Jáchymov na mapě
Jáchymov
Red pog.png
Jáchymov
Jáchymov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Jáchymov (německy Joachimsthal, většinu historie celým jménem Sankt Joachimsthal, v letech 1938-1939 Saint Joachimsthal, v letech 1939-1945 Radiumbad Saint Joachimsthal [1]) je lázeňské město v okrese Karlovy Vary, nedaleko hranic s Německem, 7 km od hraničního přechodu Boží Dar. Ke dni 14. 5. 2010 zde žilo 3 333 obyvatel.

Jáchymov, nesoucí jméno svatého Jáchyma, vznikl v 16. století jako středisko těžby stříbra. Historické jádro Jáchymova z této doby je dnes městskou památkovou zónou. Ve 20. století v blízkosti města probíhala těžba uranu, do které byli nasazováni (zejména političtí) vězni.

Doly dnes již nejsou v provozu a například v areálu dolu Eduard se dnes nacházejí tratě a střelnice na biatlon. V okolí Jáchymova je i mnoho vleků, sjezdových a běžkařských tratí a občas se tu konají i závody v lyžařském orientačním běhu. Přibližně 3 km od Jáchymova se nachází dolní stanice sedačkové lanovky na Klínovec.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lázně na začátku 20. století

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1300. Tehdy zde stála osada Konradsgrünn s železným hamrem. Nazvaná byla podle Konráda Wohlsbugského - správce tzv. Východofranské marky. Město jako takové bylo založeno v roce 1516 právě na troskách zaniklého Konradsgrünnu. Téhož roku zažilo obrovský vzestup, když v něm Šlikové rozběhli těžbu stříbra.[2] V roce 1535 v Jáchymově stálo kolem 1200 domů a žilo kolem 18000 obyvatel. Roku 1547 byla Šlikům odebrána veškerá práva na Jáchymov. Později po vyčerpání hlavních zásob stříbra došlo k úpadku města, takže roku 1601 v Jáchymově nestálo ani celých 500 domů (zanikla především provizorní hornická obydlí) a žilo v něm pouze kolem 2000 obyvatel. Následně byl po bitvě na Bílé hoře roku 1621 popraven Jáchym Ondřej Šlik a poději v roce 1636 nedopatřením vyhořel i Freudenstein.[3].

V blízkosti Jáchymova i v samotném městě jsou bývalé doly na uranovou rudu (obsahující uraninit - Svornost, Rovnost, Bratrství, Mariánská, Eduard, …), těžba v nich probíhala v letech 19391962 a během té doby se vytěžilo přibližně 8000 tun uranu. Za dob socialismu byly při těchto dolech zřizovány koncentrační a pracovní tábory, v nichž držení vězni (zejména političtí) sloužili v dolech jako levná pracovní síla. Přes rozvoj těžby v té době zažíval městský urbanismus spíše úpadek. V roce 1930 stálo v Jáchymově 926 domů a žilo 5954 obyvatel, v roce 1991 už to bylo jen 622 domů a 2456 obyvatel [3]. Řada památkově hodnotných objektů v té době zanikla, jiné se dostaly do havarijního stavu. V roce 1957 Jáchymov přišel i o železniční trať z nedalekého Ostrova vybudovanou v roce 1896. Od roku 1963 v Jáchymově končila zkušební trolejbusová trať, na které byly zkoušeny trolejbusy vyráběné podnikem Škoda v Ostrově. Po ukončení výroby v ostrovském závodě v roce 2004 byla tato trať zrušena. Od 3. května 2005 má Jáchymov jednu linku městské autobusové dopravy.

V letech 1949 - 1951 byl Jáchymov sídlem politického okresu Jáchymov.

Renesanční osobnosti v Jáchymově[editovat | editovat zdroj]

Za nejvýznamnější renesanční osobnost, která kdy navštívila Jáchymov je považován učenec Georgius Agricola, jenž mimo jiné přispěl do Jáchymovské latinské knihovny velmi významným spisem De re Metallica Libri XII. (Dvanáct knih o hornictví a hutnictví). Za další významnou osobnost je považován luteránský pastror a přítel Martina Luthera Johann Mathesius. Ten svým spisem Sarepta oder Bergpostill popsal postavení horníků k víře.

Významní návštěvníci a obyvatelé[editovat | editovat zdroj]

Tomáš Garrigue Masaryk
  • Martin Luther - německý náboženský reformátor
  • Marie Curie-Sklodowská - francouzská chemička a fyzička původem z Polska. Zabývala se zkoumáním jáchymovského smolince. Objevitelka polonia a radia.
  • František Běhounek - zabýval se výzkumem radioaktivity a vesmírného záření
  • Tomáš Garrigue Masaryk - zakladatel a první prezident ČSR. Jáchymov navštívil celkem sedmkrát. 7. 3. 1930 zde oslavil osmdesáté narozeniny. V této době zde také podstoupil léčbu.
  • Josef Mocker - český architekt, představitel restaurátorského purismu. V Jáchymově vypracoval plány současné podoby kostela sv. Jáchyma a sv. Anny.
  • Alois Jirásek - český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů a představitel realismu
  • Richard Strauss - německý hudební skladatel pozdější éry romantismu; byl také známým dirigentem.
  • Fjodor Ivanovič Šaljapin - ruský operní zpěvák - bas
  • Eduard Bass - český spisovatel, novinář, zpěvák, fejetonista, herec, recitátor, konferenciér a textař
  • Karel May - německý spisovatel převážně dobrodružných románů
  • Josef II. - císař Svaté říše Římské. Na počest jeho návštěvy došlo k přejmenování dolu Helena Huber na Josef II.
  • Anton Peter Böhm - kněz, historik a kartograf
  • Johann Criginger
  • Johannes Sylvius Egranus - teolog, kazatel
  • Josef Štěp
  • Johannes Mathesius

Železniční trať[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať Ostrov nad Ohří - Jáchymov byla postavena při příležitosti výstavby železnice z Chomutova do Chebu.

Lázeňství[editovat | editovat zdroj]

Lázeňský hotel Praha

V Jáchymově leží jedny z nejunikátnějších lázní v ČR, ale i ve světě. Pohybový aparát se zde léčí unikátním prvkem- radonovou vodou. Tato léčba pomáhá při: onemocnění kloubů, onemocnění periferního nervového systému a páteře, kožních nemocech, vylepšuje stavy u nemocných cukrovkou nebou dnou, zlepšuje stavy po úrazech a operacích, Bechtěrevově nemoci.

Lázeňské domy a hotely[editovat | editovat zdroj]

Radium Palace- lázeňský hotel RADIUM PALACE poskytuje klientům komplexní lázeňskou péči, tedy léčení, ubytování a stravování. Tento neoklasicistní hotelový palác, vybavený veškerým luxusem své doby, byl dostavěn v roce 1912 a patřil k tomu nejlepšímu, co tehdejší Evropa mohla v oblasti lázeňství nabídnout. Celková rekonstrukce a modernizace objektu v letech 1996 - 1997 zvýšila komfort poskytovaných služeb a současně citlivě zachovala osobitý historický ráz této impozantní budovy. Interiéry s původními architektonickými detaily a stylovými mramorovými obklady uspokojí i nejnáročnější klientelu.

Akademik Běhounek - lázeňské sanatorium AKADEMIK BĚHOUNEK postavené v roce 1975 je koncipováno pro komplexní lázeňské služby. Budova se šesti nadzemními a třemi podzemními podlažími je nepřehlédnutelnou dominantou nad jáchymovským údolím.

Curie - lázeňský hotel CURIE poskytuje pacientům komplexní lázeňskou péči, která zahrnuje léčení, ubytování a stravování. Moderní panelový objekt byl postaven v roce 1992. Křídla budovy LS CURIE přiléhají k lázeňskému domu Elektra a k lázeňskému domu Praha, s nimiž je sanatorium propojeno v jeden celek krytým koridorem. Všechny pokoje byly v létě roku 2004 kompletně zrekonstruovány.

Praha - Lázeňský dům PRAHA byl původně postaven jako továrna na loutky a dřevěné hračky. Jako hotel Miracle byl adaptován v roce 1902. Hlavní budova je nyní propojena krytým průchodem se sanatoriem Curie, čímž splňuje kritéria komplexního léčebného zařízení. Ubytovací část byla v roce 2001 nákladně renovována a vybavena na komfortní úroveň.

Elektra - lázeňský dům ELEKTRA byl postaven okolo roku 1900 a vznikl spojením dvou původně samostatných budov Elektra a Mignon. Současný moderní ubytovací standard získala budova rozsáhlou přestavbou v roce 2003. Budova je propojena krytým průchodem s hotelem Curie, čímž splňuje kritéria komplexního léčebného zařízení.

Astoria - objekt ASTORIA vznikl spojením tří budov postavených na začátku 20. století - Seidel, Mariánský dům a Astoria. Nachází se přímo v centru lázeňské části města Jáchymova. Současný moderní ubytovací standard získala budova rozsáhlou přestavbou v roce 2002.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Jáchymově.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Starostové města[4][editovat | editovat zdroj]

před 1850[editovat | editovat zdroj]

1850 - 1919[editovat | editovat zdroj]

1919 - 1935[editovat | editovat zdroj]

1938 - 1945[editovat | editovat zdroj]

1945 - 1989[editovat | editovat zdroj]

  • 15.05.1945 - 03.07.1945 František Kroupa (Revoluční výbor)
  • 03.07.1945 - 12.07.1946 J. Placatka
  • 12.07.1946 - 18.07.1947 Josef Němec (KSČ)
  • 18.07.1947 - 29.01.1953 Jan Šourek
  • 29.01.1953 - 26.05.1954 Marie Urbášková
  • 26.05.1954 - 21.06.1960 Jaroslav Raušal
  • 21.06.1960 - 09.11.1976 Oldřich Ertl st.
  • 09.11.1976 - 01.01.1983 Richard Mavr
  • 01.01.1983 - 11.12.1990 Oldřich Ertl ml.

po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

  • 11.12.1990 - 25.9.1992 Radovan Koutský (OF)
  • 25.09.1992 - 29.11.1994 Rüdiger Eisenstein (OF)
  • 29.11.1994 - 14.11-2002 Petr Fiedler (ODS)
  • 14.11.2002 - 12.10.2005 Zdeňka Fiedlerová (ODS)
  • 12.10.2005 - 6.11.2006 Michal Kuneš (ČSSD)
  • 06.11.2005 - 04.08.2008 JUDr. Jaroslav Vondráček Ph.D. (Naděje pro Jáchymov)
  • 04.08.2008 - nyní Ing. Bronislav Grulich (Naděje pro Jáchymov + nez. za TOP 09)

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 2. díl. 1. vyd. Praha: Libri, 1997. str. 549.
  2. JANÁČEK, Josef. České dějiny I. Doba předbělohorská. Kniha I, díl I. 1. vyd. Praha: Academia, 1968. str. 111.
  3. a b KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 2. díl. 1. vyd. Praha: Libri, 1997. str. 551.
  4. Kroniky města

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu