Toužim

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Toužim
Touzim01.jpg

znak obce Toužimvlajka obce Toužimznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0412 555657
kraj (NUTS 3): Karlovarský (CZ041)
okres (NUTS 4): Karlovy Vary (CZ0412)
obec s rozšířenou působností: Karlovy Vary
pověřená obec: Toužim
historická země: Čechy
katastrální výměra: 98,53 km²
počet obyvatel: 3 815 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 612 m
PSČ: 364 01
zákl. sídelní jednotky: 22
části obce: 16
katastrální území: 16
adresa městského úřadu: Městský úřad Toužim
Sídliště 428
364 01 Toužim
starosta / starostka: Alexandr Žák
Oficiální web: http://www.touzim.cz
E-mail: touzim@touzim.cz
Toužim na mapě
Toužim
Red pog.png
Toužim
Toužim, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Město Toužim (německy Theusing) je město v západních Čechách. Nachází se v Tepelské vrchovině, 36 km jihovýchodně od Karlových Varů a 51 km severozápadně od Plzně. Náleží do Karlovarského kraje. Protéká zde řeka Střela, v okolí města se nachází množství rybníků.

Toužim je největším a nejvýznamnějším hospodářským a sídelním střediskem jižní části okresu Karlovy Vary. Má statut města a je obcí s pověřeným městským úřadem.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

V současnosti se zajišťují čtyři dopravci: ČSAD Plzeň a.s., Autobusy Karlovy Vary, LIGNETA s.r.o., VV autobusy.

Silniční[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází významná regionální silnice I/20 a silnice II/207, II/198

Železniční[editovat | editovat zdroj]

Je zde jedna železniční stanice na regionální železniční traťi Rakovník - Bečov nad Teplou

Letecká[editovat | editovat zdroj]

V Přílezích se nachází vnitrostátní sportovní letiště

Historie[editovat | editovat zdroj]

Místo bylo osídleno pravděpodobně na přelomu 12. a 13. století, při kolonizaci horního povodí Střely. První písemná zmínka je z roku 1354, kdy je zde připomínáno proboštství s kostelem (sv. Jana Křtitele) v majetku milevských premonstrátů. Tomu pravděpodobně předcházel kolonizační dvorec šlechtice Jiřího z Milevska, který zřejmě daroval nebo odkázal jím založenému klášteru v Milevsku. Toužim byla od počátku až do konce feudalismu správním centrem toužimského panství. Opevněného proboštství se za husitských válek zmocnili (kolem 1429) a pak i zástavně drželi (1437 - 1488) kališničtí rytíři z Vřesovic, ti proboštství přeměnili na gotický hrad. U hradu byla v roce 1469 útvinskými měšťany založena osada a na ní privilegiem panovníka 8. července 1469 přenesena městská práva tehdy zaniklé Útviny. Nové město získalo i právo hradeb a bylo opevněno. Město získali do zástavy (1489) a posléze od milevského kláštera do dědičné držby (1538 - 1565) katoličtí páni z Plavna. Ti dali hrad přebudovat na renesanční zámek, Toužim stala jejich hlavní venkovskou rezidencí a centrem správy rozsáhlého majetku (1560 zahrnovalo 32 vsí, města Toužim a Krásné Údolí, a městečko Útvina). Také rozšířili městská práva, 1500 (nový znak a pečetění červeným voskem, vybírání cla a druhý výroční trh), 1536 (pivovárečný monopol), na rozvoj města, obchodu i řemesel, měl velký vliv také rozmach hornictví v Krušnohoří a ve Slavkovském lese.

Za Lobkoviců z Hasištějna (1565-1623) se rozvoj města utlumoval, panství s městem bylo Lobkovicům dočasně zkonfiskováno, v roce 1623 pak nuceně odprodáno katolickému císařskému vojevůdci, sasko-lauenburskému vévodovi Juliovi Jindřichovi. Ten městu sice odpíral některá práva, ale ochránil jej před drancováním za třicetileté války. Vévodský dvůr podnítil rozvoj umění a uměleckých řemesel. Po přenesení rezidence a vrchnostenské správy do Ostrova začal úpadek města, oživení za vlády markrabat bádenských (1689 - 1789). Dále bylo panství s městem v držení panovníka, v roce 1837 jej vydražili vévodové Beaufort-Spontin. Po skončení feudalismu se město nestalo sídlem státních orgánů.

Obyvatelé města se živili řemesly a obchodem, většina z nich však současně provozovala i zemědělství (za městem stávaly "Stodoly" - celá čtvrť stodol). Obchodovalo se na tržišti - náměstí, při týdenním (ve čtvrtek)a výročních trzích Řemeslnické cechy v Toužimi: cech sladovníků (1485), spojený cech kovářů, kolářů a bednářů (1563), obuvníků (1629), krejčích (1638), hrnčířů (1654), zedníků (1655), řezníků (1655), tkalců (1670), soukeníků (1687), kovářů a kolářů (po r. 1690), truhlářů, zámečníků a pekařů.

V 19. století se rozvinulo obuvnictví, na které navázaly dvě malé obuvnické továrny. Železnice vybudovaná v roce 1898 podpořila další rozvoj menšího průmyslu (parní pivovar, pila, mlýn, kamenolom).

Po roce 1945 došlo, podobně jako jinde v českém pohraničí, k výměně německého obyvatelstva. V roce 1949-1960 byla Toužim sídlem okresu (nejmenší okresní město v Československu). To přispělo k rozvoji města a jeho růstu, vybudovány nové průmyslové podniky (STS, OZAP, Triola), rozšířena pila. Toužim se stala sídlem spotřebního družstva JEDNOTA s velkoskladem. Zemědělskou velkovýrobu rozvíjel místní státní statek. Pro zaměstnance nových podniků bylo severně od historického jádra vybudováno panelové sídliště s občanskou vybaveností.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V Toužimi se nachází několik podniků (OK STS, OZAP, APSA). Zde se nachází několik obchodů, pojišťoven, restaurací.

Regenerace náměstí Jiřího z Poděbrad[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2012 se probíhá rekonstrukce náměstí Jiřího z Poděbrad. Mají se být nasazeny nová parkoviště pro automobily, lavičky, stožáry pro osvětlení a také dělají výrobu sochu Jiřího z Poděbrad. Bude dokončen v druhé polovině roku 2014 a bude stát cca 40 mil. Kč.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Toužimi.

Historická zástavba města Toužimi má statut památkové zóny. Jde o významný doklad urbanistického řešení pozdně gotického založeného města na území ČR. Jádrem zóny je středověké založené město vymezené hradbami, s pravidelnou uliční sítí a parcelací, se zajímavým funkčním členěním parcel a zástavby, mnoho domů obsahuje pozdně gotická jádra. Cennou součástí zóny je rozsáhlý areál dnešního zámku a významná je také dochovaná vazba volné krajiny na historické sídlo.

Zámek
  • areál zámku (Horní a Dolní zámek s pivovarem, hrázděný objekt hospodářského dvora, kočárovna, kaple sv. Kříže)- pozůstatek původně rozsáhlého komplexu tvořeného Horním a Dolním zámkem, hospodářským dvorem, pivovarem a parkem s letohrádkem. Horní zámek obsahuje zbytky proboštství a gotického hradu, rozšířené mohutným pozdně gotickým palácem, upravovaným v 16. až 18. století (nástěnné malby), do dnešní podoby degradoval na počátku 19. století. Dolní zámek vznikl renesanční přestavbou předhradí kolem roku 1544, do dnešní podoby upraven na konci 18. století, dochování dřevěné malované stropy z roku 1653. Severně zámku je barokní pivovar z poloviny 18. století, při něm renesanční kašna a barokní kaplička sv. Kříže. V Karlovarské ulici při zámku najdeme pozůstatky Dolní městské brány zbořené v roce 1848
  • areál farního kostela Narození Panny Marie- původně pozdně gotický jednolodní kostel z doby po roce 1488 s boční kaplí z roku 1699 byl v letech 1738-42 barokně přestavěn a rozšířen o patrovou sakristii s panskou oratoří stavitelem Johannem Schmiedem, v roce 1752 pak rozšířen o druhou boční kapli a v letech 1774-78 barokně upraven. Do dnešní podoby byl obnoven po požáru v roce 1872. V interiéru barokní nástěnné malby iluzivních oltářů J.J. Kramolína. V areálu kostela barokní kaple Olivetské hory a bývalé školy čp. 8
  • fara čp. 64/65
  • bývalá městská radnice čp. 35 - historická radnice s městským znakem nad vchodem je stavba pozdně gotického založení, upravovaná v 16.-19. stol. po požárech, s unikátním zbytkem bednění klenby ve sklepě. V minulosti byl součástí radnice i sousední dům čp. 98 s klenutou síní.
  • děkanství čp. 19 - barokní novostavba z let 1738-42
  • Steinbachův dům čp. 51 - pozůstatek barokní rezidence sasko-lauenburského vrchnostenského úředníka Antonína Steinbacha se starším pozdně gotickým jádrem
  • mariánský (morový) sloup a městská kašna na náměstí Jiřího z Poděbrad
  • opevnění města
  • kaple sv. Anny
  • městský dům čp. 43 s renesančním portálem
  • můstek pod zámkem
  • gotické a renesanční podzemí jádra města
  • měšťanské domy čp. 53, 56/57, 58, 98
  • předměstský dům čp. 115
  • skladiště čp. 328
  • bývalá měšťanská škola čp. 330

Volný čas, kultura, sport, události[editovat | editovat zdroj]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

  • Kulturní dům Sokolovna - vyhlášený západočeský hudební rockový stánek pořádá četné velmi kvalitní hudební produkce.
  • Základní umělecká škola - dechový orchestr
  • Městské informační středisko a knihovna
  • Děkanský farní kostel Narození Panny Marie - pravidelné bohoslužby římskokatolické církve

Sport[editovat | editovat zdroj]

  • Aeroklub Toužim - sportovní letiště v Přílezích u Toužimi poskytuje možnosti pro motorové i bezmotorové sportovní létání včetně výcviku pilotů.
  • Městský sportovní areál - poskytuje dobré možnosti sportovního vyžití na volných plochách i v kryté sportovní hale včetně ubytování a občerstvení.
  • Veřejné přírodní koupaliště
  • Cykloturistika a turistika - již existující značené turistické trasy a nově připravované regionální cyklotrasy jsou ideální příležitostí poznat dosud turisticky neznámé a nepoznané končiny s krásnou přírodou a pozoruhodným kulturně historickým bohatstvím.
  • Skokovská stezka- poutní trasa z kláštera v Teplé k poutnímu obrazu "Panenky Skákavé" ve Skocích u Žlutic.
  • Sportovní rybolov a myslivost- využívá přírodního bohatství četných rybníků a rozsáhlých lesů.

Události[editovat | editovat zdroj]

  • Novoroční výšlap na Třebouňák - tradiční novoroční turistické setkání na vrcholu Třebouňského vrchu (1.leden)
  • Den města Toužimi - kulturně společenská akce k založení města (nejbližší víkend k 8. červenci)
  • Radyňská cihla a Olympiáda ve vrhu Hablovkou - turisticko-sportovní akce v Radyni (začátek července)
  • Toužimskej puchejř - tradiční turistický pochod Toužimskem (začátek září)
  • Toužimská pouť - tradiční kulturně společenská akce s pouťovými atrakcemi a bohatým kulturně společenským programem (nejbližší víkend k 8. září)
  • Dny evropského dědictví - Dny otevřených dveří památek, zpřístupnění vybraných památek města a jeho okolí (druhý víkend v září)

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Toužim

Bezděkov • Branišov • Dobrá Voda • Dřevohryzy • Kojšovice • Komárov • Kosmová • Lachovice • Luhov • Nežichov • Políkno • Prachomety • Radyně • Smilov • Toužim • Třebouň