Sasko-lauenburské vévodství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sasko-lauenburské vévodství
Herzogtum Sachsen-Lauenburg
 Saské vévodství 1296–1803
1814–1876
Pruské království 
Land Hadeln 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Vévodství Sasko-Lauenbursko v roce 1848
hlavní město:
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející:
Saské vévodství Saské vévodství
Nástupnické:
Pruské království Pruské království
Land Hadeln Land Hadeln

Sasko-lauenburské vévodství (německy: Herzogtum Sachsen-Lauenburg), Sasko-Lauenbursko (německy Sachsen-Lauenburg) často jen Lauenbursko, bylo říšské vévodství existující v letech 12961803 a 18141876.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Saské vévodství.

Roku 1180 poráží Jindřicha Lva císař Fridrich I. Barbarossa, který mu většinu držav zabavil a saské vévodství bylo rozděleno, čímž také de facto zaniklo. Bernhard, hrabě askánský, získal titul vévody a rodové državy, k nimž ještě získal Wittenbersko a Lauenbursko; arcibiskup kolínský pak Vestfálsko (jako vévodství); pomořanská knížata byla v roce 1181 povýšena na vévody; lankrabě durynský Heřman I. obdržel Saskou Falc (Saské falckrabství, založené Jindřichem I. Ptáčníkem); Lübeck byl v roce 1182 povýšen na říšské město; a Jindřichu Lvu zůstaly pouze část Engern a Ostfálsko (z těchto zemí pak vzniklo roku 1235 Brunšvicko)

Sasko-Lauenbursko okolo roku 1400

V roce 1260 si Bernhardovi vnuci rozdělili jeho území mezi sebe a to tak, že Johann získal Sasko-Lauenbursko a Albrecht Sasko-Wittenbersko. Obě linie spolu soupeřily o zisk kurfiřtského hlasu, který byl v roce 1356 přiřčen císařem Karlem IV. Rudolfu I. (1297-1356), vévodovi sasko-wittenberskému.

Zatímco území Saska-Wittenberska se v průběhu staletí drasticky změnilo, vévodství Lauenburg zůstalo téměř beze změny až do ztráty nezávislosti v roce 1689, kdy bylo zděděno (a okupováno) knížaty brunšvicko-lüneburskými (kurfiřty hannoverskými), kteří se později stali britskými králi. Vídeňským kongresem v roce 1815 bylo uděleno vévodovi holštýnskému, který byl rovněž králem dánským, takže v letech 1815 až 1864 byl pod dánskou nadvládou.

Zánik[editovat | editovat zdroj]

V německo-dánské válce roku 1864 Prusko s Rakouskem a ostatními německými státy bojovaly proti Dánsku, které chtělo oddělit jím ovládané Holštýnsko a Lauenbursko od Německého spolku a začlenit do Dánska (dánský král byl v rámci personální unie také vévodou Šlesvicka a Holštýnska (a Lauenburska), ale Holštýnsko bylo spolu s Lauenburskem na rozdíl od severnějšího Šlesvicka členem Německého spolku). V této válce bylo Dánsko poraženo, Šlesvicko se stalo prusko-rakouským kondominiem, Holštýnsko získalo Rakousko a Lauenbursko s titulem vévodství Prusko (vévodou se stal pruský král Vilém I.).

Po krátké období bylo vévodství v rámci pruské koruny ještě nezávislým subjektem, ale v roce 1876 bylo začleněno jako Okres Vévodství Lauenburské do pruské provincie Šlesvicka Holštýnska.

Vévodové lauenburští[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Seznam lauenburských vévodů

Askánci (lauenburská větev)

Hannoverská dynastie (linie Welfů)

Oldenburkové

Glücksburkové (linie Oldeburků)

Hohenzollernové

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu