Rujána

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rujána
Rügen (německy)
národní park Jasmund na ostrově
národní park Jasmund na ostrově
Ruegen - Uebersichtskarte.png
Lokalizace
NěmeckoNěmecko Německo
• Spolková země Meklenbursko-Přední Pomořansko
926 km²
Používané jazyky

Rujána (původně Rána, německy Rügen, latinsky Rugia) je největší ostrov v Německu. Leží na severovýchodním okraji spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko v Baltském moři. Východní pobřeží ostrova tvoří západní hranici Pomořanského zálivu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od 6. století byl ostrov osídlen kmenem slovanských Ránů, podle nichž má své jméno. Slované zde vybudovali knížectví s centrem na Arkoně. V 8. − 11. století tu bylo jedno z nejvýznamnějších středisek moci Pobaltských Slovanů, čelící nájezdům Vikingů. Roku 1168 se knížata po dánském vpádu a zničení proslulé svatyně Svantovíta v Arkoně, dostala pod svrchovanost dánského krále Valdemara I. Současně kníže přijal křesťanství. Součástí knížectví byla i protilehlá pevnina, kde se nacházela menší údělná knížectví. Roku 1325, po smrti Vislava III., posledního přímého mužského potomka, zdědili Rujánské knížectví vévodové pomořansko-wolgastští a pouze v 1. polovině 15. století se Rujána načas znovu osamostatnila.

V průběhu Třicetileté války byl ostrov několikrát v moci Albrechta z Valdštejna a Švédů. Po Vestfálském míru se Rujána stala součástí Švédska. Po napoleonských válkách byl roku 1815 ostrov připojen k Prusku. Po II. světové válce byla Rujána spojena s Meklenburskem v rámci sovětské okupační zóny a stala se součástí NDR. Po správní reformě v roce 1952 byla začleněna do kraje Rostock. Po znovusjednocení Německa patří Rujána do spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko.

Číselné údaje[editovat | editovat zdroj]

Má rozlohu 935 km² (s přilehlými ostrovy) a dosahuje maximální nadmořské výšky 161 m, což je vrchol Piekbergu. Žije na něm 77 000 obyvatel. V ose sever-jih je ostrov dlouhý 52 km, od západu na východ měří 41 km.

Geologie a geografie[editovat | editovat zdroj]

Břehy jsou nízké, velmi členité. Vyskytuje se na nich mnoho kos, přesypů a dun. Reliéf je tvořen kopcovitou rovinou s valy koncových morén, které překrývají vápence. Na severu, nedaleko města Sassnitz je Národní park Jasmund. Ten je známý příkrými křídovými skalami, místy vysokými i přes 30 m.

Převážná část povrchu je obdělávána (žito, oves, brambory, cukrová řepa). Na východě a ve střední části ostrova jsou bukové lesy. Je zde rozvinutá živočišná výroba (mléko) a rybolov (sledi, úhoři). Hlavní přístav je Sassnitz. Poblíž něj se těží křída. Jsou zde přímořské lázně (Binz, Sellin). Je spojen s pevninou hrází (2,5 km) se železnicí a mostem. Mezi městy Sassnitz a Trelleborg (Švédsko) funguje trajektové spojení.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Evropa v proměnách staletí, Libri Praha 1997, ISBN 80-85983-30-3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu