Arkona
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Arkona bylo pohanské náboženské středisko slovanského kmene Ránů, nacházející se na německém ostrově Rujana. Bylo posledním střediskem slovanského náboženství v Pobaltí. Arkona byla zasvěcena pohanskému bohu Svantovítovi.
Obsah |
[editovat] Svantovítova svatyně
Ústředním bodem Arkony byla Svantovítova svatyně. V dřevěném chrámu zasvěceném Svantovítovi byla jeho dřevěná socha v nadživotní velikosti se čtyřmi hlavami. Dvě hleděly vpřed a dvě vzad. V Arkoně byl také chován Svantovítův posvátný kůň, bělouš, na kterém mohl jezdit pouze kněz a na kterém podle legendy jezdíval v noci sám Svantovít. Tento kůň byl používán i pro účely věštění. Podle toho, kterou nohou překročil jako první překřížená kopí, knězové usuzovali o výsledku nadcházejícího boje. Kněz sám byl svým postavením nadřazen slovanskému knížeti. Měl k dispozici družinu tří set jezdců.
[editovat] Zánik Arkony
Roku 1168 byla Rujána dobyta dánským křesťanským králem Valdemarem I. Velikým a Arkona byla z podnětu dánského arcibiskupa Absalona zničena. Socha Svantovíta byla rozsekána a spálena před zraky slovanských obyvatel. Na celém ostrově byla provedena násilná christianizace.
