Rujánské knížectví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rujánské knížectví
Knížectví Rujána
Fürstentum Rügen (de)
Fyrstendømmet Rygien (da)
 Ránové 11681325 Pomořanské vévodství 
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Rujánské knížectví ve 13. století
hlavní město:
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející:
Ránové Ránové
Nástupnické:
Pomořanské vévodství Pomořanské vévodství

Rujánské knížectví byl středověký Dánsku podřízený stát, který se nacházel v dnešním severovýchodním Německu na ostrově Rujána a přilehlé pevnině. Obýval ho slovanský kmen Ránů, kteří se zde objevili v 9. století a patřili k nejmocnějším kmenům sídlícím mezi Labem a dolní Vislou. Po dobytí jejich hradiště Arkony dánským králem Valdemarem I. v roce 1186 a zničením zdejší pohanské svatyně téhož roku bylo území Ránů připojeno k Dánsku jako vazalské knížectví a doposud pohanští Ránové byli donuceni přijmout křesťanství včetně knížete, jehož Dánové zde zachovali, aby on i jeho původní vládnoucí rod mohli dál vládnout Rujáně ze svého knížecího sídla v Korenici. Součástí knížectví byla i protilehlá pevnina, kde se nacházela menší údělná knížectví. Později se Rujánské knížectví nakrátko stalo součástí Svaté říše římské. Roku 1325, po smrti Vislava III., posledního přímého mužského potomka, zdědili Rujánské knížectví vévodové pomořansko-wolgastští a až v 1. polovině 15. století se Rujána načas znovu osamostatnila.

Znak pomořanského Rujánského knížectví ze 16. století