Kristián VIII.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Kristián I. Lauenburský)
Skočit na: Navigace, Hledání
Kristián VIII.
Dánský král, Norský král
Vévoda Šlesvický a Holštýnský
Christianviiidenmark.jpg
Kristián VIII.
Doba vlády V Dánsku:
18391848
V Norsku:
1814
Korunovace 1840
Úplné jméno Christian Frederik Oldenburg
Narození 18. září 1786
Christiansborg, Kodaň
Úmrtí 20. leden 1848
Amalienborg, Kodaň
Předchůdce Frederik VI.
Nástupce V Dánsku:
Frederik VII.
V Norsku:
Karel II.
Potomci Frederik VII.
Dynastie Oldenburkové
Otec Frederik Dánský
Matka Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská

Kristián VIII. (Christian Frederik, 18. září 178620. ledna 1848), byl mezi lety 1839 a 1848 dánský král. Byl předposledním dánským a posledním norským králem z původní linie dynastie Oldenburků a posledním dánským korunovaným králem.

Obsah

Původ [editovat]

Budoucí král Kristián VIII. se narodil 18. září 1786 v paláci Christiansborg v Kodani dánskému a norskému princi Frederikovi Dánskému a jeho ženě princezně Žofii Frederice Meklenbursko-Zvěřínské. Jeho otec byl synem z druhého manželství krále Frederika V., tedy mladším nevlastním bratrem krále Kristiána VII.; Kristián VIII. pak synovcem Kristiána VII.

Norský místodržící a později král [editovat]

Podrobnější informace naleznete v článcích Norsko v roce 1814 a Kielská smlouva.

V období napoleonských válek byli Norové Dánskem donuceni stát na straně Francie. Výsledkem bylo, že Angličané vytvořili blokádu celého pobřeží včetně norských přístavů. Tehdy se otevřeně projevila rozdílnost většiny zájmů Dánů a Norů, takže ani dánské pokusy o usmíření - patřilo mezi ně například založení univerzity v Oslo - nedokázaly zastavit lidové hnutí, jehož heslo znělo "Pryč od Dánska". V této době byl guvernérem Norska právě princ Kristián.

Když Napoleon utrpěl rozhodující porážku u Waterloo, Norové nabyli dojmu, že jsou konečně u cíle svých snů o znovu nabytí nezávislosti. Avšak záhy a drsně se z nich probudili, když dánský král mírovou smlouvou z Kielu 1814 musel Norsko odstoupit Švédům, kteří byli od počátku proti Napoleonovi. Toto rozhodnutí vyvolalo v Norsku zuřivý odpor, k němuž se připojil i tehdy úřadující dánský královský místodržící, jímž byl pozdější dánský král Kristián VIII.

Kielská smlouva však nikdy nevstoupila v platnost. Zarputilí Norové z přání prince Kristána Frederika svolali shromáždění - vlastní sněm, který formuloval a schválil základní norskou ústavu, která byla odvozena z myšlenek Montesquieua. Norsko vyhlásilo svou nezávislost, 17. května 1814 přijalo vlastní ústavu (platí v modifikované verzi do současnosti) a zvolilo prince Kristiána za svého krále; v Norsku panoval pod jménem Kristián Frederik.

Po následné krátké roztržce se Švédy Norové souhlasili na konventu v Mossu se vznikem personální unie, kdy si obě země zachovaly vlastní parlament. Kristián Frederik abdikoval z norského trůnu v říjnu 1814 a norský parlament Storting dne 4. listopadu 1814 zvolil za norského panovníka švédského krále Karla XIII., jenž usedl na norský trůn pod jménem Karel II.

Dánským králem [editovat]

Když zemřel v roce 1839 král Frederik VI., syn Kristiána VII., nezůstavil po sobě žádné mužské potomky (dvě dcery, které z jeho osmi dětí se dožily dospělosti, zůstaly bezdětné). Dědicem dánského trůnu se tak stal jeho bratranec Kristián VIII., syn prince Frederika Dánského - mladšího bratra Kristiána VII. V roce 1840 byl Kristián VIII. korunován. Stal se tak posledním dánským králem, který vůbec korunován byl.

Manželství a potomci [editovat]

21. července roku 1806 se v Ludwigslustu oženil se svou sestřenicí z matčiny strany, meklenburskou princeznou Šarlotou Frederikou. Z manželství vzešli dva potomci, pouze jediný syn se však dožil dospělosti.

  • Kristián Frederik (*/† 8. dubna 1807),
  • Frederik Karel (* 6. října 1808; † 15. listopadu 1863), pozdější dánský král Frederik VII.

Již v roce následujícím po narození prince Frederika se však pár rozešel kvůli skandálnímu milostnému poměru, který Šarlota Frederika měla s francouzským zpěvákem a skladatelem Édouardem Du Puy. 31. března roku 1810 bylo manželství rozvedeno a Šarlota Frederika byla vypovězena od dvora.

V prosinci roku 1814 se Kristián VIII. zasnoubil a v květnu roku 1815 se oženil podruhé, a to s Karolinou Amálií von Schleswig-Holstein-Sonderburg-Augustenburg. Toto manželství bylo bezdětné.

Smrt a nástupci [editovat]

Král Kristián VIII. zemřel 20. ledna 1848 v Amalienborgu u Kodaně; příčinou jeho smrti byla sepse. Je pochován v katedrále v Roskilde, v místě posledního odpočinku dánských králů. Nástupcem na trůnu se stal jeho syn Frederik VII., poslední dánský král z původní linie oldenburského rodu (obě jeho manželství byla bezdětná, takže dalším nástupcem na dánském trůnu se stal jeho bratranec, Kristián IX.).

Odkazy [editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Předchůdce:
Frederik VI.
Znak z doby nástupu Dánský král
1839 - 1848
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Frederik VII.
Předchůdce:
Frederik VI.
Znak z doby nástupu Norský král
Kristián Frederik
1814
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel II.
Předchůdce:
Frederik VI.
Znak z doby nástupu Vévoda Šlesvický
1839 - 1848
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Frederik VII.
Předchůdce:
Frederik VI.
Znak z doby nástupu Vévoda Holštýnský
1839 - 1848
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Frederik VII.
Předchůdce:
Frederik VI.
Znak z doby nástupu král Wendů a Gothů
1808 - 1839
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Frederik VII.
Předchůdce:
Frederik VI.
Znak z doby nástupu Vévoda Lauenburský
Kristián I.
1839 - 1848
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Frederik VII.