Hannoversko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hannoversko
Hannover
 Brunšvicko-Lünebursko 1692–1866
1866–1946
Dolní Sasko 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Mapa Hannoverského království
hlavní město:
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
1692 - Brunšvicko-lünebursko povýšeno na kurfiřtství
1814 - povýšeno na království
zánik:
1866 - anektováno Pruskem
1946 - součást Dolního Saska
Státní útvary a území
Předcházející:
Brunšvicko-Lünebursko Brunšvicko-Lünebursko
Nástupnické:
Dolní Sasko Dolní Sasko

Hannoversko je historická země na severozápadě Německa, při pobřeží Severního moře, jejímž historickým hlavním městem je Hannover, po němž získalo území svůj název. Téměř celé území Hannoverska tvoří od 9. prosince 1946 většinu území tehdy ustaveného Dolního Saska. Před 1. dubnem 1937 náležely k Hannoversku také některé části moderního Hamburku.

Hannoversko bylo původně od roku 1692 neoficiálním označením Kurfiřtství Brunšvicko-lüneburského, od roku 1814 bylo oficiálním zkráceným názvem Hannoverského království, které roku 1866 při Prusko-rakouské válce ztratilo suverenitu a stalo se jako provincie Hannoversko pruskou provincií, jíž bylo oficiálně do roku 1946, kdy se z ní v rámci Britské okupační zóny stala na krátkou dobu autonomní země Hannoversko.

Hannoverské kurfiřtství (Brunšvicko-Lünebursko)[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: kurfiřtství hannoverské

Francouzská okupace[editovat | editovat zdroj]

V letech 1803-1813 bylo Hannoversko obsazeno napoleonskou Francií a přechodně také Pruskem. Jižní části Hannoverska byly v období 1807–1813 součástí Vestfálského království.

Hannoverské království[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Hannoverské království

Německá území hannoverského rodu tvořila s Velkou Británií a Irskem personální unii až do roku 1837. Po vídeňském kongresu, roku 1815, se Hannoversko stalo královstvím. Roku 1837 se pak hannoverský trůn od britského oddělil a králem Hannoveru se stal strýc britské královny Viktorie Ernest August I.

Hannoverské kurfiřtství či kurfiřtství Brunšvicko-Lüneburské bylo v říjnu roku 1814 rozhodnutím Vídeňského kongresu povýšeno na království. Britský král Jiří III. tak po napoleonských válkách získal zpět své hannoverské državy. Kongres rovněž rozhodl o územní výměně s Pruským královstvím, díky níž rozloha Hannoverska podstatně vzrostla. Naopak se vzdalo Lauenburska.

V roce 1833 byla vydána nová liberálnější ústava, tu ale po svém nástupu zrušil král Ernest August I. V roce 1848 byla tato ústava na nátlak obyvatelstva obnovena.

Personální unie se Spojeným královstvím skončila s nástupem královny Viktorie (vnučky Jiřího III.) na britský trůn v roce 1837. Zatímco podle tehdejšího britského následnického řádu nastupovala dědička na trůn v případě, že neměla žádné bratry, v Hannoversku (jako německé zemi) se podle polo-salického práva vztahoval přednostní nárok na trůn na větší okruh mužských příbuzných. Hannoverským králem se tak stal Ernst August I., syn Jiřího III., bratr Jiřího IV. a Viléma IV. (v Hannoversku Vilém I.) a strýc Viktorie.

Po jeho smrti v roce 1851 nastoupil na trůn jeho syn Jiří V.

Když se v roce 1866 schylovalo k prusko-rakouské válce, pokusilo se Hannoverské království zachovat neutralitu. Při hlasování v Německém spolku 14. června však podpořilo návrh na mobilizaci spolkových vojsk proti Prusku, což o den později vedlo k vyhlášení války ze strany Pruska. Hannoverská armáda ještě zvítězila v bitvě u Langensalzy (27. června 1866), o dva dny později však musela kapitulovat. Král Jiří V. byl zbaven trůnu a Hannoversko bylo připojeno k Prusku jako provincie Hannoversko.

Provincie Hannoversko[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: provincie Hannoversko

Provincie Hannoversko existovala do roku 1946. V tomto roce se jako součást Britské okupační zóny bylo Hannoversko na krátkou dobu přeměněno v autonomní zemi Hannoversko.

V tom samém roce, se ale natrvalo stalo součástí nové spolkové země Dolní Sasko. Před 1. říjnem 1932 náležel k Hannoversku také malé okrajové části dnešních spolkových zemí Durynsko (východní část moderního zemského okresu Nordhausen) a Sasko-Anhaltsko (část moderního zemského okresu Harz). Tato území do té doby tvořila samostatný zemský okres Ilfeld.

Související články[editovat | editovat zdroj]