Hamburk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hamburk
Freie und Hansestadt Hamburg
Hamburg montage.jpg
Hamburk – znak
znak
Hamburk – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 245 m n. m.
stát: Německo Německo
spolková země: Hamburk
Hamburk na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 755 km²
počet obyvatel: 1 753 380 [1] (2013)
hustota zalidnění: 2 339 obyv. / km²
správa
starosta: Olaf Scholz (SPD)
oficiální web: http://www.hamburg.de
Tento článek pojednává o německé spolkové zemi a městě. O zaniklé brněnské osadě pojednává článek Brno-Vinohrady.

Hamburk (německy Hamburg, dolnoněmecky: Hamborg [ˈhaˑmbɔːχ]) je druhé největší město Německa, jeho největší přístav a jedna z městských spolkových zemí Německa. Má 1,74 mil. obyvatel a rozkládá se na rozloze 755,16 km².

Současné hranice získal Hamburk 1. dubna 1937 na základě zákona „o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách“. Tehdy k němu byly připojeny některé sousední obce a města (například Altona), naopak ztratil svoje exklávy Geesthacht, Großhansdorf a Ritzebüttel s městem Cuxhavenem.

Hamburk leží na severu Německa na dolním toku Labe při ústí do Severního moře a má 2428 mostů (2001) a s tímto počtem se řadí na první místo v Evropě.[zdroj?] Ve středověku patřil do spolku Hanza, sdružujícího významné přístavy a obchodní města v severním Německu, Pobaltí a okolí; dodnes je jedním z devíti německých měst, která se označují za hanzovní. Pro svůj význam v námořní dopravě a obchodě bývá nazýván „Tor zur Welt“, tj. „Brána do světa“.

Je v něm jedna z největších německých univerzit, významné průmyslové podniky (loděnice). Známý je kostel sv. Michaela, radnice a čtvrť červených luceren Sankt Pauli s proslavenou ulicí Reeperbahn, která nabízí všemožné druhy zábavy. Každoročně se zde koná známá pouť Hamburger Dom. V centru města, ve čtvrti Altstad, se nachází jezero, na kterém je provozováno jachtaření. Nejvyšší stavbou je Televizní věž Heinricha Hertze.

Mezi další oblíbená místa patří také Dungeon – skladiště přestavěné na Dům hrůzy, Kontorhaus postaven r. 1922 ve tvaru lodě či jezero Alster – největší ze 3 jezer o rozloze více než 160 ha. Poblíž se nachází i ZOO, kde žije téměř 3000 druhů zvířat.[2]

Český Hamburk[editovat | editovat zdroj]

Česká republika má pronajatu část přístavu v Hamburku od Německa do roku 2028. Pronájem části Hamburku od Německa je důsledek postavení Československa na straně vítězů první světové války. Z právního hlediska bylo Československo s Německem ve válečném stavu od 28.10.1918 (vznik Československa) až do jeho kapitulace 11.11.1918. V této době došlo i k bojům německé armády s československými legiemi na západní frontě ve Francii u Terronu a Vouziers. Německo v rámci mírové smlouvy z Versailles (podepsána dne 28. června 1919), kromě toho, že uznalo Československo v jeho historických hranicích, tj. včetně německých separatistických pohraničních útvarů Německé Čechy, Šumavská župa, Sudetsko a Německá jižní Morava a vnitřních enkláv Jihlava, Brno a Olomouc, odstoupilo Československu dne 10. ledna 1920 ze svého území Hlučínsko a pronajalo část svých přístavů Štětín a Hamburk v roce 1920 Československu na 99 let. V rámci téže smlouvy byly v Německu internacionalizovány vodní toky vedoucí k těmto přístavům. Německo nesmělo zasahovat do provozu plavidel a mohlo zasáhnout pouze v případě ohrožení jeho práv. V rámci Versailleské smlouvy bylo navíc podepsáno, že každých 10 let komise složená ze zástupců Československa, Velké Británie a Německa budou prostory vhodné pro pronájem Československu vytyčovat a že Německo, již v den podpisu Versailleské smlouvy dopředu souhlasí se všemi rozhodnutími a závěry této komise. K realizaci Versailleské smlouvy došlo v Hamburku až v roce 1929, kdy město Hamburk pronajalo vhodné prostory Československu. Při rozdělení Československa dne 31. prosince 1992 připadla celá československá část Hamburku České republice. Česká část Hamburku se nachází ve středu města a přístavu. Je tvořena molem s přilehlým prostorem, administrativními a skladovými budovami. Nad českou částí Hamburku Česká republika vykonává svrchovanou moc, jako na kterémkoliv svém území.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Lodní[editovat | editovat zdroj]

Hamburk patří mezi města s velmi rozvinutým námořním odvětvím. Ve městě se nachází 2. největší přístav v Evropě a jeden z největších na světě. Ačkoliv je město obstaráváno zejména lodní a silniční dopravou, v pozadí nezůstává ani přeprava letecká či železniční.

Letecká[editovat | editovat zdroj]

Asi 8 km od města se nachází Letiště Hamburk (IATA kód: HAM), díky němuž má město spojení do celého světa. Letiště, které je nejstarší v Německu, bylo otevřeno v roce 1912 ve čtvrti Hamburg-Fuhlsbüttel. Působí na něm přibližně 60 leteckých společností, které obsluhují 125 cílových letišť. Oficiální název letiště je Hamburg Airport. Od roku 2009 je letiště spojeno pomocí metra linkou S-Bahn S1 se středem města.

Železniční[editovat | editovat zdroj]

Ani železniční doprava nezůstává pozadu, největším nádražím ve městě je Hamburg Hauptbahnhof, které odbaví denně kolem 450 000 cestujících. Druhé největší nádraží je hlavové Hamburg Altona, které odbaví denně přes 150 000 cestujících a které je výchozí a cílovou stanicí většiny linií vlaků ICE, EuroCity, InterCity a EuroNight spojující Hamburk s mnoha německými a evropskými městy včetně Prahy a Brna.[3] V Hamburku je také systém podzemní dráhy (německy: U-Bahn).


Panorama z věže Sankt Michaelis
Panorama z věže Sankt Michaelis

Koncentrační tábor[editovat | editovat zdroj]

Na předměstí tohoto města se nacházel koncentrační tábor Neuengamme. V něm například pobýval i český básník, herec a zpěvák Emil František Burián.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.statistik-portal.de/Statistik-Portal/de_zs01_hh.asp
  2. Hamburk, aletenky.cz
  3. IDOS – Vyhledávač vlakových spojů

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]