Manfred von Ardenne

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Manfred von Ardenne

Prof. Dr. Manfred von Ardenne (20. ledna 1907, Hamburk, Německo - 26. května 1997, Drážďany) byl německý fyzik, který vynalezl řádkovací elektronový mikroskop.

Osobní a vědecký život[editovat | editovat zdroj]

Vyrůstal v pruské šlechtické rodině a již na gymnáziu pracoval ve své malé laboratoři. Výzkum ho pak provázel po celý život. V roce 1937 vyrobil vůbec první řádkovací elektronový mikroskop na světě, bez něhož je dnes nemyslitelný výzkum jak v přírodních vědách, tak i zkoumání neživé přírody. Za 2. světové války byly laboratoře, kde probíhal inovační vývoj mikroskopu, zničeny nálety a další výzkum byl plnohodnotně započat až po ní. Dnešní forma výkonného elektronového mikroskopu se poprvé objevila až v Cambridži v roce 1965. Ještě před 2. světovou válkou se Ardennemu podařilo z řádkovacího elektronového mikroskopu vyvinout i typ prozařovacího mikroskopu, ale zásluhy za tento typ skutečně funkčního zařízení byly přiznány jeho krajanovi Ernstu Ruskovi, který za něj obdržel Nobelovu cenu za fyziku roku 1986.

Ardenne se věnoval mnoha oblastem fyziky. Od principů a projektů televizních vysílačů, přes radarovou technologii až k jaderné fyzice. Po válce zůstal v NDR a vláda se jím vychloubala jako výjimečným „vědeckým esem“. V Drážďanech se stal ředitelem ústavu, který nesl jeho jméno. Ne všechny nápady a vynálezy však měly pozitivní ohlas. Zklamáním byl např. vývoj ultramikrotomu pro přípravu mikroskopických preparátů do elektronového mikroskopu, který měl pracovat velmi vysokou rychlostí. Bohužel tento projekt nebyl dotažen do konce a neuplatnil se. Jiným nedořešeným úkolem byla jeho oxygenoterapie, která měla vést k léčbě některých onemocnění vyšší koncentrací vdechovaného kyslíku. Výsledky u pacientů však ukázaly neúčinnost této koncepce.
Ve věku 90 let profesor Ardenne zemřel v Drážďanech.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VESMÍR 77, 1998/2, s. 115