Kassel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o německém městě na severu spolkové země Hesensko. Další významy jsou uvedeny na stránce Kassel (rozcestník).
Kassel
Pohled na město
Pohled na město
Kassel – znak
znak
Kassel – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška145 m n. m.
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměHesensko
Vládní obvodKassel
Kassel
Kassel
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha106,8 km²
Počet obyvatel204 202 (2022)[1]
Hustota zalidnění1 912 obyv./km²
Správa
StarostaBertram Hilgen (SPD)
Vznik1330
Oficiální webwww.stadt-kassel.de
Telefonní předvolba0561
PSČ34117 a 34128
Označení vozidelKS
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kassel (do roku 1926 Cassel) je město na severu spolkové země Hesensko v Německu. Žije zde přibližně 204 tisíc[1] obyvatel. Je po Frankfurtu nad MohanemWiesbadenu třetím největším městem Hesenska. Leží asi 80 km SZ od Eisenachu, 80 km SV od Marburgu a asi 40 km JZ od Göttingenu a protéká jím řeka Fulda. Horský park Wilhelmshöhe je zapsán na seznamu Světového dědictví a proslulá je i výstava moderního umění Documenta.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kassel se poprvé připomíná k roku 913 jako hrazené místo u mostu přes řeku, název Chasella (podle germánského kmene Chattů) je mnohem starší. Ve 12. století už měl městská práva a stal se prosperujícím obchodním městem. Když roku 1567 hrabě Filip rozdělil Hesensko mezi své čtyři syny, stal se Kassel hlavním městem jednoho nich, hrabství Hesensko-Kasselsko. Hrabě Vilém IV. (1532-1592) byl protestant a jako velký milovník astronomie i astrologie zde založil první stálou hvězdárnu, jeho syn Mořic (1572-1632) postavil 1606 v Kasselu první stálé divadlo, dnešní Ottoneum.

Roku 1685 přijal Kassel 1700 hugenotských uprchlíků z Francie, o sto let později se zdejší hrabě nechvalně proslavil tím, že prodával Britům žoldnéře na válku v amerických koloniích. V Prusko-Rakouské válce roku 1866 stálo Hesensko na straně Rakouska, takže se po pruském vítězství stalo součástí Pruska. Kassel tak ztratil na politickém významu, zato velmi získal rozvojem průmyslu, zejména strojírenství: firma Henschel byla koncem 19. století největším výrobcem lokomotiv v Německu. Za druhé světové války bylo město z 90 % zničeno bombardováním i pouličními boji v dubnu 1945. Zahynulo 10 tisíc lidí a 150 tisíc ztratilo střechu nad hlavou.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Horský park Wilhelmshöhe s rozsáhlým palácem z roku 1786, kde byl po roce 1870 vězněn francouzský císař Napoleon III. a kde bylo za první světové války vrchní velitelství německé armády. Dnes je v paláci muzeum a významná obrazová galerie. Na svahu k městu je Herkulův pomník a mohutné vodní kaskády, v parku je Löwenburg, zdrobnělá napodobenina středověkého hradu.
  • Brüderkirche, jednolodní gotický kostel ze 14. století, se sousedním Renthofem, pozůstatkem karmelitánského kláštera ze 13. století.
  • Martinskirche, trojlodní gotická hala z let 1330-1462, se dvěma věžemi v průčelí z doby krátce po válce. Kostel je sídlem evangelického biskupa a jsou zde pohřbena hesenská lankrabata.
  • Ottoneum, původně první stálá divadelní budova v Německu z roku 1606, brzy přestavěná na kabinet kuriozit a později přírodovědné muzeum.
  • Fredericianum, rozsáhlý muzejní palác z roku 1779, dnes galerie moderního umění


Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Panorama Kasselu
Panorama Kasselu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b register of German municipalities (2022). 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]