Hesensko-Kasselsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lantkrabství Hesensko-Kasselsko
kurfiřtství Hesenské
Landgrafschaft Hessen-Kassel
Kurfürstentum Hessen
 Hesenské lantkrabství
 Vestfálské království
1567–1866 Vestfálské království 
Prusko 
Provincie Hesensko-Nasavsko 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Hesenské kurfiřtství
hlavní město:
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
1567 - vytvořeno
1803 - povýšení na kurfiřtství
1813 - obnoveno jako stát
zánik:
1806 - připojeno k Vestfálskému království
1866 - připojeno k Prusku
Státní útvary a území
Předcházející:
Hesenské lantkrabství Hesenské lantkrabství
Vestfálské království Vestfálské království
Nástupnické:
Vestfálské království Vestfálské království
Prusko Prusko
Provincie Hesensko-Nasavsko Provincie Hesensko-Nasavsko

Hesensko-Kasselsko (německy: Hessen-Kassel) byl německý stát, který existoval od roku 1567 do roku 1866. Vznikl roku 1567 rozdělením Hesenského lantkrabství mezi syny lantkraběte Filipa I., tzv. Dolní Hesensko neboli Hesensko-Kasselsko získal nejstarší syn Vilém IV. V roce 1803 bylo Napoleonem povýšeno na říšské kurfiřtství (jižněji ležící "sestře" Hesensku-Darmstandsko naopak povýšil na velkovévodství) tzv. kurfiřtství Hesenské (Kurfürstentum Hessen), již roku 1806 se ale stalo součástí napoleonovského Vestfálského království. Obnoveno bylo až po porážce Napoleona v roce 1813. Definitivně zaniklo Hesensko-Kasselsko jako stát v roce 1866, kdy bylo po rakouské prohře v Prusko-rakouské válce (jako spojenec Rakouska) připojeno k Prusku. Metropolí bylo město Kassel a podle něj nesla také země svůj název.

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

Hesensko-Kasselsko vzniklo v roce 1567, kdy bylo po smrti hesenského landkraběte Filipa I. rozděleno hesenské lantkrabství mezi jeho 4 syny a nejstarší Vilém získal severní část jako landkrabství Hesensko-Kasselsko (nebo Hesensko-Casselsko). Tím se také rod rozdělil do jednotlivých linií.

Lantkrabství Hessensko-Kasselsko se rozšířilo v roce 1604, kdy Mořic, lantkrabě Hessenska-Kasselska, zdědil Lantkrabství Hessensko-Marburg od svého bezdětného strýce Ludvíka IV. (1537-1604).

V roce 1720 se stal švédským králem Fridrich I. (1676-1751), třetí syn hessensko-kasselského landkraběte Karla (1654–1730) a jeho manželky Marie Amálie Kuronské (1653—1711). Ten se stal v roce 1730, tedy 10 let po tom, co se stal švédským králem, i lantkrabětem Hesenska-Kasselska; landkrabství Hesse-Kassel tak bylo v letech 1730-1751 v personální unii se Švédskem. Jak králem, tak landkrabětem zůstal Fridrich až do své smrti v roce 1751, ve skutečnosti však vládl v Kasselu králův mladší bratr Vilém VIII. až do roku 1760. Ve Švédsku však po smrti bezdětného Fridricha smrti nastoupil na královský trůn Adolf Fridrich z rodu Holstein-Gottorp. V Hesensku-Kasselsku po Fridrichovi nastoupil jeho mladší bratr Vilém VIII., který fakticky vládl již od doby, co zastupoval bratra, který trvale pobýval ve Švédsku.

V průběhu 17. století, byla landkrabství vnitřně rozdělené pro dynastické účely, na území bez alodiálních práv:

  • Lantkrabství Hesensko-Rotenburg (1627-1834)
  • Lantkrabství Hesensko-Wanfried-(Rheinfels) (1649-1755)
  • Lantkrabství Hesensko-Philippsthal
  • Lantkrabství Hesensko-Philippsthal-Barchfeld

Kurfiřtství Hesenské[editovat | editovat zdroj]

hesenský kurfiřt Vilém I.

Díky reorganizaci německých států a německé mediatisaci roku 1803, bylo lantkrabství Hessensko-Kasselsko povýšeno na říšské kurfiřtství resp. kurfiřtství Hesenské a lankrabě Vilém IX. byl povýšen na kurfiřta a stal se Vilémem I. kurfiřtem Hesenským. Od té doby až do zániku je Hesensko-Kasselsko známé jako Kurhessen, i když bylo stále obvykle označováno jako Hesensko-Kasselsko. Jižněji ležící Hesensko-Darmstadtsko povýšil Napoleon v roce 1806 na velkovévodství. Kurfiřtství Hesenské či jen Hesensko-Kasselsko dočasně zaniklo když bylo v roce 1806 připojeno k Napoleonovu Vestfálskému království, kvůli tomu že hesenský kurfiřt Vilém podporoval Prusko. Po porážce Napoleona bylo v roce 1813 Hesenské kurfiřtství obnoveno, ale v důsledku zániku Svaté říše římské v roce 1806 již nebylo kurfiřtstvím, ale označení si v názvu ponechalo z prestižních důvodů. V roce 1815 se stalo nezávislým členem Německého spolku.

V Prusko-rakouské válce bylo Hesensko-Kasselsko (stejně jako Hesensko-Darmstadtsko) spojencem Rakouska, po jeho porážce roce 1866 bylo anektováno (připojeno) k Pruskému království (na rozdíl od jižnějšího Hesenska-Darmstadtska které muselo Prusku podstoupit některá okrajová území). V rámci Pruska se stalo součástí provincie Hesensko-Nasavsko, která se skládala z bývalého vévodství Nasavsko, Hesenska-Kasselska a svobodného města Frankfurt nad Mohanem. [1]

Seznam hesenských kurfiřtů[editovat | editovat zdroj]

Moderní Hesensko[editovat | editovat zdroj]

Po druhé světové válce bylo Hesensko jako spolková země obnoveno v historicky největším rozsahu 19. září 1945 jako země Velké Hesensko (německy Großhessen), sloučením většiny území bývalého Lidového státu Hesenska (bez území jeho provincie Rýnské Hesensko), většinou území bývalé pruské provincie Hesenska-Nasavska (asi polovina bývalého Nasavského vévodství, bývalé svobodné říšské město Frankfurt nad Mohanem, část lantkrabství Hesensko-Homburska, Kurfiřtství Hesenského (Hesensko-Kaselsko) bez jeho bývalých okresů Panství Šmalkaldského a Hrabství Schaumburgu) a většinou území bývalého Svobodného státu Waldeku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MÜLLER, Helmut; KRIEGER, Karl Friedrich; VOLLRATH, Hanna, a kol. Dějiny Německa. 2. dopl. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 609 s. ISBN 80-7106-712-1.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hesse-Kassel na anglické Wikipedii.

  1. Dějiny Německa - Helmut Müller, Karlem Friedrichem Kriegerem, Hannou Vollrath, redakce Meyers Lexikon; Nakladatelství Lidové noviny, 2004, edice: Dějiny států, ISBN 80-7106-188-3