Bonn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bonn
Bonn
Zepper-sunrise-over-the-niveous-city-of-bonn.jpg
Bonn – znak
znak
Bonn – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
stát: Německo Německo
spolková země: Severní Porýní-Vestfálsko
administrativní dělení: 4 obvody
Bonn na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 141,22 km²
počet obyvatel: 314 926 (2007)
hustota zalidnění: 2230 obyv. / km²
etnické složení: Němci
náboženské složení: Protestantské křesťanství
správa
starosta: Jürgen Nimptsch
oficiální web: http://www.bonn.de
PSČ: 53111–53229

Bonn je lázeňské město v Německu, v Severním Porýní-Vestfálsku, přesněji 20 km jižně od Kolína nad Rýnem.

Ve světě se proslavilo hlavně tím, že mezi lety 19491990 bylo hlavním městem tehdejšího Západního Německa; ještě po znovusjednocení země zde sídlilo mnoho úřadů. Žije zde 313 000 obyvatel, což Bonn činí 20. největším ve Spolkové republice.

Význam[editovat | editovat zdroj]

V období let 19491990 byl Bonn západoněmeckou metropolí, a do roku 1999 také sídlem německé vlády. Od roku 1998 se mnohé spolkové instituce přemístily z Bonnu do Berlína; jednalo se o obě komory Německého spolkového sněmu (Bundestag) a Spolková rada (Bundesrat), dále o úřad kancléře a rezidenci spolkového prezidenta (Bundespräsident). I potom však Bonn zůstal jedním z center politiky i státní správy. V současné době zůstává zachována ještě polovina všech pracovních míst v administrativě, protože některé vládní agentury a spolkové instituce ještě v Bonnu zůstaly.

Bonn se rozvíjel jako centrum mezinárodní a evropské spolupráce. Mezi mnohými mezinárodními institucemi, které zde sídlí, jsou IUCN ELC (Environmental Law Center World Conservation Union - Právní centrum pro světovou unii konzervace), dále pak patnáct institucí Organizace spojených národů, mezi ty nejvýznamnější patří UNFCCC (United Nations Framework Convention on Climate Change - Mezinárodní panel OSN pro klimatické změny), nebo UNCCD (United Nations Convention to Combat Desertification - Konvence OSN v boji proti desertifikaci). V bývalé parlamentní čtvrti na břehu Rýna se dnes nachází kampus OSN, kde počet institucí při OSN v poslední době vzrůstá.

Bonn je také centrum těch z největších německých společností, hlavně v oblasti telekomunikací a logistiky. Město je také významným centrem v oblasti konferenční turistiky, neboť se zde pořádají mnohé summity, a to jak na mezinárodní, tak i na celoněmecké úrovni. K tomu právě přispívá rozvinutá úroveň mezinárodní spolupráce a působnost mnohých organizací, včetně institucí OSN.

Mezi lety 15971794 byl Bonn sídlem arcibiskupa i kurfiřta kolínského, rovněž je také znám jako rodiště skladatele Ludwiga van Beethovena.


Pohled na centrum Bonnu a přilehlých, dříve samostatných obcí
Pohled na centrum Bonnu a přilehlých, dříve samostatných obcí

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Římská říše[editovat | editovat zdroj]

Náhrobní kámen římských legionářů
Bonnská katedrála

Bonn má historii dlouhou celkem dva tisíce let, čímž se řadí k nejstarším městům na starém kontinentě. Podle mnohých údajů se již v roce 11 nacházela na území historické části města vojenská základna armády Římské říše. Dříve zde ale sídlili ještě Germáni z tehdejšího kmene Ubie. Latinské jméno města - Bonna - je poprvé připomínáno v období mezi lety lety 139 před naším letopočtem, a to v dílech římského pisce Floruse, která mohou být založena na ještě starších pramenech.

Po několika dalších desetiletích Římané svůj tábor opustili; na původním místě je vystřídali Germáni z kmene Ubie. V prvním století našeho letopočtu si totiž římská armáda vybrala nové místo pro své působiště, které se nacházelo severněji od Bonnu (dnešní předměstí Bonn-Castel). Tato pevnost se jmenovala Castra Bonnesis, neboli doslova "město Bonn". Nejprve dřevěné stavby později doplnily i kamenné. Imperiální moc zde byla přítomni poměrně dlouho - až do doby pádu západořímské říše na konci 5. století.

Zbytky římských staveb zde zůstaly po dlouhou dobu raného středověku a byly nazývány Bonnburg. V určitých obdobích je využívali i králové Franské říše, kameny byly později využívány pro stavbu opevnění středověkého Bonnu v 13. století.

Do dnešní doby zůstala římská pevnost Bonn největší pevností tohoto typu, známou z časů antiky, tj. taková, která byla vybudována pro celý císařský legion plné velikosti i s potřebným materiálním a logistickým zajištěním. Archeologické výkopy ukázaly, že římská pevnost byla čtvercového tvaru o rozměrech 528 x 524 metrů. Uvnitř zdí pevnosti se rozprostírala hustá síť ulic a početných domů, od velitelských míst a budov důležitých vůdců, až po kasárny, či vojenské věznice. Ze všech legií, které se nacházely v Bonnu, byla takzvaná první legie (neboli Prima legio minervia) v pevnosti působící po nejdelší čas. Vojáci byli odsud vysíláni do nejvzdálenějších míst Římské říše, například i do Afriky, či až ke Kavkazu.

Hlavní římská cesta, která spojovala města Kolín nad Rýnem i Mohuč, procházela přímo přes Bonnskou pevnost, kde přecházela na hlavní cestu uvnitř, vedenou stejně jako dnešní ulice Römerstraße. Jižním směrem pak pokračovala dnešními ulicemi Belderberg, Adenauerallee a dalšími. Na obou stranách této cesty se rozvíjelo a rostlo místní osídlení, jehož význam v říši postupně rostl.

Středověký Bonn[editovat | editovat zdroj]

Bonnská stará radnice

Má se za to, že v období pozdní antiky, kdy se samotná Římská říše rozpadala, bylo město poničeno nájezdy barbarských a germánských hord. Nemalá část civilního obyvatelstva se ukryla v dobře chráněném místě spolu se zbytky vojenských posádek. V těchto časech zde však vojenskou službu nevykonávali vojáci z Říma, ale germánských kmenů, které byly s říší ve společném svazku. Poté, co se ale impérium nakonec rozpadlo začala tato vojska sloužit novým pánům a přešla na jejich stranu. V následných časech se směrem na jih od pevnosti Bonnburg rozvíjelo nové město, v období 11.13. století zde vznikl dokonce i klášter.

Růst Bonnu pokračoval i nadále, v roce 1597 se město stalo centrem Kolínského arcibiskupství. Kněz Klement August Bavorský (který vládl v letech 17231761) nařídil výstavbu barokních budov, které patří i v dnešní době k významným bonnským památkám. Velkovévoda Maxmilián Franjo (vládl v letech 17841794) se zasloužil o výstavbu univerzity a mnohých dalších budov, které sloužily hlavně dobře postaveným obyvatelům Bonnu.

V roce 1794 město obsadili Francouzi a Bonn se stal součástí císařské Francie. Po napoleonských válkách v roce 1815 byl ale přičleněn k Prusku, k rýnské provincii. V této době však Bonn svůj význam ztratil; zastínila jej mnohem rychleji se rozvíjející města v Porýní.

Rozvoj v 20. století[editovat | editovat zdroj]

Beethovenhalle

Po druhé světové válce připadl Bonn do okupační zóny Velké Británie, v roce 1949, byl vybrán Bonn za nové hlavní město Západního Německa. Za rozhodnutí, že právě Bonn se stane západoněmeckou metropolí, město děkuje Adenauerovi, starostovi a historicky prvnímu kancléři Západního Německa, který se sám v Bonnu narodil. Jeho volba nakonec převážila nad ostatními, kteří favorizovali Frankfurt nad Mohanem. Ten měl sice lepší infrastrukturu a vybavenost nežli lázeňské město, avšak zřízení metropole zde by si vyžádalo vyšší náklady než 95 milionů marek, které byly potřeba na umístění hlavního města právě do Bonnu. Kvůli relativně malé rozloze a počtu obyvatel byl Bonn v následujících letech parodován jako "hlavní město bez postřehnutelného nočního života" (Bundeshauptstadt ohne nennenwertes Nachtleben) či "Spolková vesnice" (Bundesdorf).

Nové světlo na postavení Bonnu jako hlavního města vrhlo až znovusjednocení Německa v roce 1990. Berlín se stal opět hlavním městem Spolkové republiky, avšak smlouva o této změně nehovořila o přemístění všech politických a správních institucí na severovýchod. Na zasedání Německého spolkového sněmu dne 20. června 1991 však bylo po dlouhé rozpravě dohodnuto, že se nakonec i správní instituce přestěhují. Řešení však bylo kompromisní - některá ministerstva dodnes v Bonnu zůstala a město má status tzv. Spolkového města (Bundesstadt). Kvůli nevyhnutelným rekonstrukcím staronových budov v Berlíně stěhování trvalo až do roku 1999.

Dnes tak hrají mnohem významnější úlohu v rozvoji, hospodářství a životě města soukromé společností. V Bonnu sídlí takové, jako například DHL, T-Mobile, či některé další čelné firmy; dominance veřejného sektoru ustoupila soukromému.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Pevnost Godesburg

Mezi nejvýznamnější památky patří například rodný dům Ludwiga van Beethovena v ulici Bonngase, známá je dále také radnice, dokončená v roce 1737 a vybudovaná v rokokovém stylu v době vlády Klementa Augusta Bavorského. Využívala se pro návštěvy významných hostů, kteří město navštěvovali i jako úřad starosty. V blízkosti radnice se nachází kurfiřtský zámek, který sloužil jako rezidence a dnes je jednou z hlavních budov komplexu bonnské univerzity.

Alej Poppelsdorfer Allee je významná z hlediska dějin dopravy, neboť tudy projela první koněspřežná dráha. Spolu s kurfiřtským zámkem pak turisté navštěvují také i palác Poppelsforf, který sloužil pro rekreaci kurfiřta v první polovině 18. století. Třídu Poppelsdorfer Allee překřížila v letech 18831884 železniční trať, tu doplnilo i nádraží, dnešní hlavní.

V současné době jsou třemi nejvyššími stavbami v Bonnu telekomunikační věž WDR (Westdeutscher Rundfunk), vysoká 180 metrů v čtvrti Bonn-Venusberg, následuje sídlo Deutsche Post s výškou 126,5 metrů a bývalá budova, která sloužila jakou součást parlamentu Západního Německa, s výškou 114,7 metrů. V současné době slouží jako součást kampusu Organizace spojených národů.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Bonn se skládá z celkem čtyř obvodů

V roce 1969 byly do té doby nezávislé obce Bad Godesberg a Beuel spolu s několika malými vesnicemi připojeny k městu Bonnu. Díky tomu se rozloha metropole zdvojnásobila. Bad Godesberg i Beuel se staly městskými obvody s vlastní samosprávou, dnes zde žije 70 000 obyvatel.

Každý z obvodů se dělí ještě na několik čtvrtí:

  • Bad Godesberg: Alt-Godesberg, Friesdorf, Godesberg-Nord, Godesberg-Villenviertel, Heiderhof, Hochkreuz, Lannesdorf, Mehlem, Muffendorf, Pennenfeld, Plittersdorf, Rüngsdorf i Schweinheim
  • Beuel: Beuel-centar, Beuel-istok, Geislar, Hoholz, Holtorf, Holzlar, Küdinghoven, Limperich, Oberkassel, Pützchen/Bechlinghoven, Ramersdorf, Schwarzrheindorf/Vilich-Rheindorf, Vilich i Vilich-Müldorf
  • Bonn: Auerberg, Bonn-Castell (do roku 2003: Bonn-sever), Bonn-centar, Buschdorf, Dottendorf, Dransdorf, Endenich, Graurheindorf, Gronau, Ippendorf, Kessenich, Lessenich/Meßdorf, Nordstadt, Poppelsdorf, Röttgen, Südstadt, Tannenbusch, Ückesdorf, Venusberg i Weststadt
  • Hardtberg: Brüser Berg, Duisdorf, Hardthöhe i Lengsdorf

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Bonn s dalšími německými městy spojují tři spolkové dálnice (Bundesautobahn) i síť železnic. Zastavují zde některé rychlovlaky Intercity-Express (ICE) a většina vlaků InterCity. Městskou dopravu zajišťuje kromě autobusové sítě také i dráha Stadtbahn, tedy tramvajová rychlodráha, jejíž koleje vedou až do Kolína nad Rýnem. V Bonnu se nachází také mezinárodní letiště Köln-Bonn.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Bonnská tramvaj

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Kromě těchto měst Bonn také rozvíjí mezinárodní spolupráci na projektech s mnoha dalšími městy, jako jsou například Minsk v Bělorusku, Ulánbátar v Mongolsku, Buchara v Uzbekistánu, Čengdžu v Číně, či La Paz v Bolívii.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bonn na bosenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu