Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský

Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský (8. prosince 1756 Vídeň26. červenec 1801 zámek Hetzendorf Vídeň) byl velmistrem Řádu německých rytířů v letech 1780 - 1801 a münsterským biskupem v letech 1784 - 1801.

Narodil se jako nejmladší syn/předposlední dítě ze šestnácti potomků císařovny Marie Terezie a jejího manžela Františka I. Štěpána Lotrinského a jako takový byl již od dětství předurčen pro duchovní stav.

Krom toho, že byl kolínským arcibiskupem a münsterským biskupem, stal se roku 1769 koadjutorem velmistra řádu německých rytířů, svého strýce Karla Alexandra Lotrinského a roku 1780 se stal sám velmistrem tohoto řádu, jehož byl posléze reformátorem. Byl vyznavač idejí osvícenství a významný mecenáš kultury a umění (umožnil například mladému Beethovenovi studovat u Josepha Haydna).

Ke konci života byl Maxmilián Ferdinand upoután na lůžko - trpěl otylostí, spavostí, depresemi a srdeční nedostatečností. Zemřel po dlouhé nemoci 26. červenec 1801 na zámku Hetzendorf u Vídně. Jako člen habsburské dynastie byl pohřben v tzv. Nové kryptě císařské hrobky kapucínského kláštera ve Vídni, jeho srdce však je uloženo v loretánské kapli vídeňského kostela sv. Augustina.

Genealogie[editovat | editovat zdroj]

Předci Maxmiliána Františka ve třech generacích
Maxmilián František
Habsbursko-Lotrinský
Otec:
František I. Štěpán
Lotrinský
Děd:
Leopold Josef Lotrinský
Praděd:
Karel V. Lotrinský
Prababička:
Eleonora Marie Josefa
Habsburská
Babička:
Alžběta Charlotta Orléanská
Praděd:
Filip I. Orléanský
Prababička:
Alžběta Šarlota Falcká
Matka:
Marie Terezie
Děd:
Karel VI.
Praděd:
Leopold I.
Prababička:
Eleonora Falcko-Neuburská
Babička:
Alžběta Kristýna Brunšvická
Praděd:
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Prababička:
Kristýna Luisa Öttingenská

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Karel Alexandr Lotrinský
Znak z doby nástupu Velmistr řádu německých rytířů
17801801
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel Rakousko-Těšínský