Leopold Salvátor Rakousko-Toskánský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Leopold Salvátor Rakousko-Toskánský
Arcivévoda Leopold Salvátor v roce 1905
Arcivévoda Leopold Salvátor v roce 1905
Rodné jméno Leopold Salvator Maria Joseph Ferdinand Franz von Assisi Karl Anton von Padua Johann Baptist Januarius Aloys Gonzaga Rainer Wenzel Gallus von Österreich-Toskana (německy)
Narození 15. října 1863
Brandýs nad Labem, Rakouské císařství
Úmrtí 4. září 1931 (ve věku 67 let)
Vídeň, Rakousko
Místo odpočinku Císařská hrobka ve Vídni
Manželka Blanka Bourbonsko-Kastilská
Děti Marie Dolores
Marie Immaculata
Markéta
Rainer Karel
Leopold
Marie Antonie
Antonín
Assunta
František Josef
Karel Pius Salvátor
Rodiče Karel Salvátor Toskánský
Maria Immaculata Sicilská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold Salvátor Rakousko-Toskánský (15. října 1863, Brandýs nad Labem4. září 1931, Vídeň) byl rakouský arcivévoda a princ toskánský pocházející z Habsbursko-Lotrinské dynastie.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejstarší syn arcivévody Karla Salvátora Toskánského a jeho ženy Marie Immakulaty Bourbonsko-Sicilské, dcery Ferdinanda II. Sicilského a arcivévodkyně Marie Terezie Izabely Rakouské.

Život[editovat | editovat zdroj]

Věnoval se vojenské kariéře a přispěl několika vojenskými vynálezy, díky kterým velmi zbohatl. Vojenskou kariéru dotáhl roku 1907 až na generálního inspektora a v roce 1916 na generálplukovníka. Věnoval se rozvoji a modernizaci dělostřelectva, létal balónem a podílel se na rozvoji vzduchoplavby. Vynalezl pohon na všechny čtyři kola pro tažná dělostřelecká vozidla.[1] V době první světové války dodával sušenou zeleninu.

Byl čestným členem vídeňské akademie věd. Měl čestný doktorát vídeňské techniky v Praze a byl protektorem České akademie věd a umění.[1] Po roce 1918 odešel do Barcelony, kde strávil většinu života. Až v roce 1930 se vrátil do Vídně, kde o rok později zemřel. Pohřben byl v kapucínské kryptě ve Vídni.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

V roce 1889 se oženil s princeznou Blankou Bourbonsko-Kastilskou, se kterou měl deset dětí.

  • Marie Dolores (1891 – 1974)
  • Marie Immaculata (1892 – 1971) ∞ 1932 Igino Nobile Neri-Serneri (1891 – 1950)[2]
  • Markéta (1894 – 1986) ∞ 1937 Francesco Marchese Taliani de Marchio (1887 – 1968)[3][4]
  • Rainer Karel (1895 – 1930), nadporučík v italské frontě
  • Leopold (1897 – 1958)[5]
    • 1919 baronka Dagmar Nicolis-Podrinie, svobodná paní z Wolfenou (1898 – 1971), rozvod r. 1931
    • ∞ Alice Coburnová
  • Marie Antonie (1899 – 1977)[6][7]
    • 1924 Don Raimond Orlandis y de Villalonga (1896 – 1936)
    • 1942 Luis Perez Suere
  • Antonín (1901 – 1987) ∞ 1931 Ileana Rumunská, dcera Ferdinanda I. Rumunského, (rozvedeno v r. 1954)
  • Assunta (1902 – 1993) ∞ 1939 dr. Josef Hopfinger (1905 – 1992),rozvod r. 1950
  • František Josef (1905 – 1975), vévoda madridský
    • 1937 Marta Baumerová, rozvod r. 1962
    • 1962 Marie Elena Seunigová
  • Karel Pius Salvátor (1909 – 1953) ∞ 1938 Christa Satzger de Bálványoshttp[8][9]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha : BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 249.  
  2. Hamannová, str. 288.
  3. http://thepeerage.com/p11177.htm#i111762
  4. Hamannová, str. 325–326.
  5. Hamannová, str. 251.
  6. http://thepeerage.com/p11177.htm#i111768
  7. Hamannová, str. 283.
  8. http://thepeerage.com/p11178.htm#i111775
  9. Hamannová, str. 219.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]