Karel II. Štýrský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel II. Štýrský
Vévoda Vnitřních Rakous
Karel II. Štýrský
Arcivévoda Karel v roce 1569
Doba vlády 15641590
Narození 3. června 1540
Vídeň
Úmrtí 10. července 1590
Štýrský Hradec
Pochován Seckau, Štýrsko
Manželky Marie Anna Bavorská
Potomci Ferdinand
Anna
Marie Kristina
Kateřina Renata
Alžběta
Ferdinand
Karel
Gregoria Maximiliána
Eleonora
Maxmilián Arnošt
Markéta
Leopold
Konstance
Marie Magdalena
Karel
Dynastie Habsburkové
Otec Ferdinand I. Habsburský
Matka Anna Jagellonská

Karel II. Štýrský (německy Karl von Innerösterreich, 3. června 1540 ve Vídni10. července 1590 ve Štýrském Hradci) byl štýrský arcivévoda, vládce v tzv. Vnitřních Rakousích z rodu Habsburků.

Život a vláda[editovat | editovat zdroj]

Dětství a počátek vlády[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejmladší syn císaře Ferdinanda I. a Anny Jagellonské v roce 1540 ve Vídni, kde vyrůstal. Již jako desetiletý obdržel vlastní dvůr v čele se svobodným pánem Leonardem Harrachem. Císař Ferdinand I. rozdělil závětí z roku 1554 rakouské dědictví mezi své 3 syny (Maxmiliána, Ferdinanda a Karla). Po jeho smrti v roce 1564 připadla nejmladšímu Karlovi vláda ve Vnitřních Rakousích. Arcivévoda Karel II. budoval Vnitřní Rakousy jako samostatné knížectví v rámci Svaté říše římské. Jednotlivé země si však zachovávaly vlastní zemské sněmy. Krátce před otcovou smrtí odpřisáhly Karlovi věrnost štýrské, korutanské a kraňské stavy. Do Štýrského Hradce, sídelního města Vnitřních Rakous, nový arcivévoda natrvalo přesídlil až o rok později, v roce 1565. Ihned zde zřídil centrální úřady. Štýrský Hradec se postupně alespoň na čas stal nejvýznamnějším rakouským městem, zejména poté, co v roce 1583 přesídlil císař Rudolf II. z Vídně do Prahy.

Z pověření svého nejstaršího bratra, císaře Maxmiliána II., odcestoval v letech 15681569 do Španělska. Tam se měl původně informovat o zdravotním stavu duševně chorého infanta dona Carlose, syna krále Filipa II. Ten však před Karlovým příjezdem zemřel. Nakonec vedl Karel jednání mezi Madridem a Vídní o sporných otázkách, především o povstání v Nizozemí a dynastických problémech.

Sňatek[editovat | editovat zdroj]

V letech 15581570 probíhala jednání o možném sňatku s anglickou královnou Alžbětou I., která však vyjednávání neustále protahovala (nikdy se nakonec nevdala). Uvažovalo se i o sňatku se skotskou královnou Marií Stuartovnou. I z tohoto záměru sešlo. Nakonec se Karel jako jednatřicetiletý v roce 1571 oženil se svojí dvacetiletou neteří Marií Bavorskou, dcerou své starší sestry Anny a bavorského vévody Albrechta V., se kterou měl 15 dětí. Jako přesvědčená obhájkyně katolické víry Marie významně ovlivňovala vládu svého manžela i výchovu dětí.

Boje s Turky[editovat | editovat zdroj]

Karel se musel také potýkat s nebezpečím turecké expanze, neboť jeho území bezprostředně sousedila s Osmanskou říší. Na hranicích probíhaly neustálé boje. Ačkoliv garance obrany Říše byla především povinností císaře, nemohl Karel na bratrovu pomoc příliš spoléhat a budoval aktivní obrannou linii v Chorvatsku na vlastní náklady sám. Založil vlastní dvorskou válečnou radu a nechal vybudovat pevnost Karlovac (je pojmenována po něm).

Náboženská politika[editovat | editovat zdroj]

Jako katolík (i pod vlivem své manželky) se Karel snažil o upevnění katolických pozic v ovládaných zemích. Byl však ve složité situaci, která jej nutila ke kompromisům. Mezi štýrskou šlechtou měli velké zastoupení a vliv protestanti. Karel byl na nich finančně závislý, neboť především obrana před Osmanskou říší byla velmi nákladná. Proto se tedy přes určité snahy o rekatolizaci období vlády Karla II. vyznačuje poměrně velkou náboženskou tolerancí. Úplný přechod zemí ke katolické víře se podařil až Karlovu synovi, pozdějšímu císaři Ferdinandovi II.

V roce 1572 podepsal Karel ve Štýrském Hradci náboženský mír, který zaručil evangelickým pánům a rytířům ve Štýrsku náboženskou svobodu a vedl k velkému rozkvětu protestantismu. O šest let později byla svoboda vyznání rozšířena i měšťany. Poskytnutá svoboda vyvolala nedůvěru u papeže a také byla zárodkem pozdějších sporů. Karel všechny ústupky v náboženských otázkách omezil pouze na svoji osobu a vyloučil možnost, že by zavazovaly i jeho nástupce. Zároveň se také snažil o to, aby se zlepšila všeobecně špatná pověst katolické církve. I proto přivedl do Štýrského Hradce jezuitský řád.

I přes mnohé kompromisy se Karel snažil o způsob vlády blízký absolutismu. Ve výrazném omezení moci stavů a posílení role panovníka však byl opět úspěšný až jeho syn Ferdinand.

Rozvoj kultury a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv nebyl Karel tak vášnivým sběratelem a podporovatelem umění jako jeho bratr Ferdinand Tyrolský, přinesl i on mnohé kulturní podněty. Ve Štýrském Hradci založil umělecký kabinet. V roce 1587 nechal stavět mauzoleum v bazilice v Seckau, které patří nejvýznamnějším renesančním památkám v Rakousku. S jeho jménem je spojeno i založení známého hřebčína v Lipici nedaleko Terstu (1580).

Podporoval i vzdělávání. V roce 1585 založil ve Štýrském Hradci univerzitu.

Karel II. zemřel v roce 1590 ve věku 50 let. Je pohřben v Seckau.

Děti[editovat | editovat zdroj]

V manželství, trvajícím 19 let, porodila jeho manželka Marie 15 dětí. Poslední z potomků se narodil jako pohrobek, tedy až po Karlově smrti.

Zikmund III. Vasa, polský a švédský král
Zikmund Báthory
Filip III., španělský král
∞ Zikmund III. Vasa, polský a švédský král
Cosimo II. de Medici, toskánský vévoda

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Charles II, Archduke of Austria ve Wikimedia Commons

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie = Die Habsburger. Eine biographisches Lexikon. Překlad Milada a Milan Kouřimských. 3. vyd. Praha : Brána, 2010. 408 s. Přeloženo ze čtvrtého, upraveného vydání. ISBN 978-80-7243-455-8. S. 198–199.  
  • VEBER, Václav, a kol. Dějiny Rakouska. 1. doplněné a aktualizované. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-239-4.  
Předchůdce:
Ferdinand I.
Znak z doby nástupu Štýrský vévoda
15641590
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ferdinand II.
Předchůdce:
Ferdinand I.
Znak z doby nástupu Kraňský vévoda
15641590
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ferdinand II.