František V. Modenský
František V. Modenský (1819 – 1875) byl v letech 1846 až 1859 modenským, reggijským, masským a carrarským vévodou. Dále byl také arcivévodou rakouským, princem českým, uherským a chorvatským. Pocházel z dynastie Rakousko-Este, což byla vedlejší větev Habsbursko-lotrinská dynastie.
Obsah |
Biografie [editovat]
Původ, mládí [editovat]
František byl starším ze dvou synů modenského vévody Františka IV. (1779-1846) a jeho ženy Marie Beatrice (1792-1840).
Po smrti matky v roce 1840 se stal dalším pretendentem Jakobitů anglického, skotského a irského trůnu. Po jeho smrti přešel tento post na jeho neteř, bavorskou královnu Marii Terezu.
Manželství, potomci [editovat]
V roce 1842 si vzal za ženu princeznu Adelgundu Bavorskou, dceru bavorského krále Ludvíka I. Z manželství se roku 1848 narodila jediná dcera Anna Beatrice, která však zemřela již následujícího roku 1849.
Vévéda modenský [editovat]
Na modenský trůn nastoupil František po smrti svého otce v roce 1846. O rok později, v roce 1847, kdy zemřela Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská, parmská, piacenzská a guastallská vévodkyně, připadla Guastalla právě Františku V. z Modeny.
Za revoluce v roce 1848 byl vévoda František nucen uprchnout před lidovým povstáním, o rok později byl za pomoci rakouského vojska znovu instalován na trůn.
Po francouzsko-piemontské válce roku 1859 byl vévoda František z Modeny nucen uprchnout (14. června), když bylo vévodství anektováno francouzskými a piemontskými vojsky. V prosinci roku 1859 se Modena, Parma a Toskánsko spojily ve Spojené středoitalské provincie. Již 18. března následujícího roku 1860 začlenil sardinský král Viktor Emanuel II. vévodství do nově vzniklého Italského království. František o čtyři dny později protestoval, avšak bez výsledku.
Po tomto tentokrát již definitivním opuštění své země se uchýlil do Vídně, kde žil v Modenském paláci. Měl rovněž letní sídlo na zámku Wildenwart v Bavorsku. Většinu času trávil v Rakousku, avšak také rád cestoval. Roku 1864 navštívil Střední východ.
Následnictví [editovat]
Jelikož již v době sesazení z trůnu byl bezdětný František V. posledním můžským příslušníkem modenské větve Habsbursko-lotrinská dynastie, která zdědila Modenu po předchozí estenské dynastii (která vymřela v roce 1803), bylo nutné určit dědice vévodské hodnosti a majetku, neboť ženy se samy nemohly stát vévodkyněmi.
František V. tak nabídl arcivévodovi Karlu Ludvíkovi (mladší bratr císaře Františka Josefa I.), že ustanoví jednoho z jeho synů svým dědicem, a to pod podmínkou, že chlapec přijme rodové jméno Este a naučí se během 12 měsíců obstojně italsky. Karel Ludvík informoval své dva starší syny. Mladší syn Otto požadavek naučit se italsky striktně odmítl, starší František Ferdinand naopak se k jeho splnění zavázal. Poté, co císař František Josef I. udělil svolení, bylo k habsburskému jménu Františka Ferdinanda připojeno jméno Este a on podstoupil výuku italštiny. Kromě výše uvedených dvou podmínek podle testamentu nesmělo být dědictví nikdy zcizeno.
František V. z Modeny zemřel 20. listopadu 1875 (ve věku 56 let) a pochován byl v císařské hrobce kapucínského kláštera ve Vídni. Mladému arcivévodovi Františku Ferdinandovi pouhých dvanáct let; nově nabytým dědictvím se stal jedním z nejbohatších lidí v Rakousku.
Odkazy [editovat]
| Předchůdce: František IV. |
 |
Modenský vévoda 1846 – 1859 |
|
Nástupce: - |
| Předchůdce: František IV. |
 |
Arcivévoda rakouský 1846 – 1875 |
|
Nástupce: - |
| Předchůdce: - |
|
Titulární modenský vévoda 1860 – 1875 |
|
Nástupce: František Ferdinand |
| Předchůdce: Marie Beatrice |
 |
Jakobitský pretendent František I. 1840 – 1875 |
|
Nástupce: Marie Tereza |
