František V. Modenský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
František V. Modenský
František V. Modenský
Portrét z období let (1845–1850)
autor Luigi Manzini
Doba vlády 18461859
Narození 1. června 1819
Modena
Úmrtí 20. listopadu 1875
Vídeň
Pochován Císařská hrobka ve Vídni
Předchůdce František IV.
Manželky Adéla Augusta Bavorská
Potomci Anna Beatrice (1848–1849)
Dynastie Habsbursko-Lotrinská
Rakouští-Este
Otec František IV. Modenský
Matka Marie Beatrice Savojská

František V. Modenský (1. června 1819, Modena20. listopadu 1875, Vídeň) byl v letech 18461859 modenským, reggijským, masským a carrarským vévodou. Dále byl také arcivévodou rakouským, princem českým, uherským a chorvatským. Pocházel z dynastie Rakouští-Este, což byla vedlejší větev Habsbursko-lotrinská dynastie.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

František byl starším ze dvou synů modenského vévody Františka IV. (1779–1846) a jeho ženy Marie Beatrice Savojské (1792–1840), dcery sardinského krále Viktora Emanuela I.

Po smrti matky v roce 1840 se stal dalším pretendentem Jakobitů anglického, skotského a irského trůnu. Po jeho smrti přešel tento post na jeho neteř, bavorskou královnu Marii Terezu.

Manželství, potomci[editovat | editovat zdroj]

V roce 1842 si vzal za ženu princeznu Adelgundu Bavorskou, dceru bavorského krále Ludvíka I. Z manželství se roku 1848 narodila jediná dcera Anna Beatrice, která však zemřela již následujícího roku 1849.

Vévoda modenský[editovat | editovat zdroj]

Na modenský trůn nastoupil František po smrti svého otce v roce 1846. O rok později, v roce 1847, kdy zemřela Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská, parmská, piacenzská a guastallská vévodkyně, připadla Guastalla právě Františku V. z Modeny.[1]

Za revoluce v březnu roku 1848 byl vévoda František nucen uprchnout před lidovým povstáním, téhož roku v srpnu byl za pomoci rakouského vojska znovu instalován na trůn.[1] V listopadu ještě unikl neúspěšnému atentátu. Ani další léta neuklidnila napjatou situaci.

Po francouzsko-piemontské válce roku 1859 byl vévoda František z Modeny nucen uprchnout (14. června), když bylo vévodství anektováno francouzskými a piemontskými vojsky. V prosinci roku 1859 se Modena, Parma a Toskánsko spojily ve Spojené středoitalské provincie. Již 18. března následujícího roku 1860 začlenil sardinský král Viktor Emanuel II. vévodství do nově vzniklého Italského království. František o čtyři dny později protestoval, avšak bez výsledku.

Po tomto tentokrát již definitivním opuštění své země se uchýlil do Vídně, kde žil v Modenském paláci. Měl rovněž letní sídlo na zámku Wildenwart v Bavorsku. Většinu času trávil v Rakousku, avšak také rád cestoval. Roku 1864 navštívil Střední východ.

Následnictví[editovat | editovat zdroj]

Jelikož již v době sesazení z trůnu byl bezdětný František V. posledním mužským příslušníkem modenské větve Habsbursko-lotrinská dynastie, která zdědila Modenu po předchozí estenské dynastii (která vymřela v roce 1803), bylo nutné určit dědice vévodské hodnosti a majetku, neboť ženy se samy nemohly stát vévodkyněmi.

František V. tak nabídl arcivévodovi Karlu Ludvíkovi (mladší bratr císaře Františka Josefa I.), že ustanoví jednoho z jeho synů svým dědicem, a to pod podmínkou, že chlapec přijme rodové jméno Este a naučí se během 12 měsíců obstojně italsky. Karel Ludvík informoval své dva starší syny. Mladší syn Otto požadavek naučit se italsky striktně odmítl, starší František Ferdinand naopak se k jeho splnění zavázal. Poté, co císař František Josef I. udělil svolení, bylo k habsburskému jménu Františka Ferdinanda připojeno jméno Este a on podstoupil výuku italštiny. Kromě výše uvedených dvou podmínek podle testamentu nesmělo být dědictví nikdy zcizeno.

František V. z Modeny zemřel 20. listopadu 1875 (ve věku 56 let) a pochován byl v císařské hrobce kapucínského kláštera ve Vídni. Mladému arcivévodovi Františku Ferdinandovi pouhých dvanáct let; nově nabytým dědictvím se stal jedním z nejbohatších lidí v Rakousku.[1]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha : Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 132.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
František IV.
Znak z doby nástupu Modenský vévoda
18461859
Znak z doby konce vlády Nástupce:
-
Předchůdce:
František IV.
Znak z doby nástupu Arcivévoda rakouský
18461875
Znak z doby konce vlády Nástupce:
-
Předchůdce:
-
Znak z doby nástupu Titulární modenský vévoda
18601875
Znak z doby konce vlády Nástupce:
František Ferdinand
Předchůdce:
Marie Beatrice
Znak z doby nástupu Jakobitský pretendent
František I.
18401875
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Marie Tereza