Estenští

Estenští

Země	Svatá říše římská, Bavorsko, Sasko, Hannoversko, Spojené království, Brunšvicko, Modena
Tituly	římsko-německý císař Král Spojeného království král Hannoverský Hannoverský kurfiřt Brunšvicko-Lüneburský vévoda Brunšvický vévoda Bavorský vévoda Saský vévoda Modenský vévoda Toskánský markrabě
Zakladatel	Azzo II.
Rok založení	cca. 815
Konec vlády	1803 - Modena 1866 - Hannoversko 1901 - Spojené království 1918 - Brunšvicko
Poslední vládce	Ercole III. - Modena Jiří V. - Hannoversko královna Viktorie - Spojené království Arnošt August Brunšvický - Brunšvicko
Současná hlava	Arnošt August V.
Větve rodu	Welfové (Welf-Este) Starší linie Welfů (†) Mladší linie Welfů (†) Hannoverská dynastie markrabata d'Este (Fulc-Este) (†) Rakouští-Este (†)

Rod d'Este (německy Este, italsky Este) je starobylý evropský šlechtický a panovnický rod, původem z italského města Ferrara, který v dalších staletích vládl v rozličných státech v Německu a Itálii. Za zakladatele rodu je uváděn Azzo II. markrabě estenský (996-1097), jehož syny se rod rozdělil na dvě větve:

• Starší větev, nazývaná též Welfové, založená bavorským vévodou Welfem IV. (I.). K ní náležel Ota, který byl v letech 1198–1218 římským králem, resp. císařem. Rodovou základnou však po staletí bylo malé Brunšvicko, dokud se v osobě Jiřího I. nestali panovníky Spojeného království, kde vládli v letech 1714–1901. V německých zemích Hannoversku a Brunšvicku se u moci udrželi až do roku 1866, resp. 1918.

• Mladší větev rodu markrabat z Este, založená Fulkem I., zůstala italská. Tato větev vládla hlavně ve vévodství Ferrara (1240–1597) a v Modenském vévodství (1288–1796). V roce 1803 tato větev vymřela a její nárok (Modenu) zdědila vedlejší linie Habsbursko-lotrinské dynastie.

Azzo II. měl ještě třetího syna Huga V., který byl hrabětem z Maine.

Welfové

Mladší větev Welfů

Brunšvičtí vévodové (Brunšvick-Wolfenbüttel)

linie Brunšvick-Bevern

• Ferdinand Albrecht II. - (1735)
• Karel I. - (1735-1780)
• Karel Vilém Ferdinand - (1780-1806)
• Fridrich Vilém - (1806-1807, 1813-1815), jako vévoda Brunšvicko-Wolfenbüttelský

• Karel II. - (1815-1830)
• Vilém - (1830-1884)
• 1884-1913, princ Arnošt Augustus Hannoverský se vzdal svých práv ve prospěch pruské administrativy, období císařských regentů

Dynastie Hannoverská

• Arnošt Augustus - (1913-1918), syn posledního hannoverského korunního prince, hlava Hannoverské dynastie (1923-1953)

Hannoverská dynastie

Kurfiřti Hannoverští a vévodové Brunšvicka-Lüneburska

Podrobnější informace naleznete v článcích Hannoverské kurfiřství a Vévodství Brunšvicko-Lünebursko.

• Jiří, vévoda Brunšvicko–Lüneburský - (1635-1641), zakladatel Hannoverské dynastie
• Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský - (1641-1692-1698), kurfiřtem od roku 1692, syn zakladatele Hannoverské dynastie
• Jiří I. - (1714-1727)
• Jiří II. - (1727-1760)
• Jiří III. - (1760-1820) od roku 1814 králem Hannoverským

Králové Hannoverští

Podrobnější informace naleznete v článku Hannoverské království.

Hannoverské království vzniklo v říjnu roku 1814 rozhodnutím Vídeňského kongresu. Britský král Jiří III. tak po napoleonských válkách získal zpět své hannoverské državy. Kongres rovněž rozhodl o územní výměně s Pruským královstvím, díky níž rozloha Hannoverska podstatně vzrostla.

Po smrti krále Viléma IV. v roce 1837 nastoupila v Británii na trůn jeho dcera Viktorie, jelikož neměl mužského potomka. V Hannoveru ale nastoupil na trůn princ Arnošt August I., strýc královny Viktorie. Stalo se to díky starému německému následnickému řádu, tj. polosalickému zákonu, díky němuž může žena vládnout pouze pokud rod nemá muže schopné vlády.

Při hlasování v Německém spolku 14. června 1866 podpořilo Hannoversko návrh na mobilizaci spolkových vojsk proti Prusku, což o den později vedlo k vyhlášení války ze strany Pruska. Hannoverská armáda ještě zvítězila v bitvě u Langensalzy (27. června 1866), o dva dny později však musela kapitulovat. Král Jiří V. byl zbaven trůnu a Hannoversko bylo připojeno k Prusku jako provincie.

• Jiří III. - (1760-1820), králem až od roku 1814, do té doby kurfiřt Hannoverský
• Jiří IV. - (1820-1830)
• Vilém IV. - (1830-1837)
• Arnošt August I. - (1837-1851), bratr Viléma IV.
• Jiří V. - (1851-1866), království obsazeno Pruskem

Králové Spojeného království Velké Británie a Irska

Podrobnější informace naleznete v článcích Spojené království Velké Británie a Irska a Act of Settlement.

Syn hannoverského kurfiřta Jiří Ludvík zdědil na základě Zákona o nástupnictví roku 1714 britský trůn jako Jiří I. Britsští králové vládly do roku 1814 současně jako kurfiřti Hannoverští a vévodové Brunšvicko-Lüneburští, od roku 1814 jako králové Hannoverští. Po smrti krále Viléma IV. v roce 1837 nastoupila v Británii na trůn jeho dcera Viktorie, jelikož neměl mužského potomka. V Hannoveru ale nastoupil na trůn princ Arnošt August I., strýc královny Viktorie.

• Jiří I. - (1714-1727)
• Jiří II. - (1727-1760)
• Jiří III. - (1760-1820)
• Jiří IV. - (1820-1830)
• Vilém IV. - (1830-1837)
• Viktorie - (1837-1901)

Italská větev

Markrabata estenská

• Azzo IV. - (1039–1097)
• Fulk I. - (1097–1128)
• Obizzo I. - (1128–1193)
• Azzo V. - (1193)
• Azzo VI. - (1193–1212)
• Azzo VII. - (1212–1264)
• Rainald I. - (1264–1251)

Pánové ferrarští a modenští

• Obizzo II. - (1097–1293)
• Azzo VIII. - (1293–1308)
• Aldobrandino II. - (1308–1326)
• Rainald II. - (1326–1128)
• Obizzo III. - (1335–1352)
• Aldobrandino III. - (1352–1361)
• Mikuláš II. - (1361–1388)
• Albert I. - (1388–1393)
• Mikuláš III. - (1393–1441)
• Lionel - (1441–1450)

Ferrarští a modenští vévodové

• Borso - (1450–1471)
• Ercole I. - (1471–1505)
• Alfons I. - (1505–1534)
• Ercole II. - (1534–1559)
• Alfons II. - (1559–1597)
• Caesar - (1597–1598), bratranec Alfonse II., ztratil Ferraru v roce 1598

Modenští vévodové

• Caesar - (1597–1628), bratranec Alfonse II., ztratil Ferraru v roce 1598
• Alfons III. - (1628–1629), zemřel roku 1644
• František I. - (1629–1658)
• Alfons IV. - (1658–1662)
• František II. - (1662–1694)
• Rainald II. - (1694–1737)
• František III. - (1737–1780)
• Ercole III. - (1780–1796), zemřel roku 1803, Modenu zabral Napoleon
• Maria Beatricie Modenská - (1750–1829), jeho dcera, dědička vévodství

Větev Rakousko-Este (Lotrinkové)

Po smrti Ercola III. zdědil vévodský titul jeho zeť Ferdinand Rakouský-d'Este (zemřel roku 1806). Po pádu Napoleona se mohl jeho syn jako František IV. (Francesco) ujmout svého dědictví v Itálii. Krátce poté také zdědil po své matce území Massy a Carrary.

Habsbursko-lotrinští vévodové byly v roce 1831 a 1848 vyhnáni, v obou případech se však poměrně rychle vrátili k moci. Po francouzsko-piemontské válce roku 1859 byl syn Františka V., vévoda František V. opět donucen uprchnout, tentokrát již definitivně. V prosinci roku 1859 se Modena, Parma a Toskánsko spojily ve Spojené středoitalské provincie, které byly v březnu 1860 anektovány Sardinským královstvím. František V. zemřel v roce 1875 bez následníka a tak připadl titul vévody modenského rakouské větve rodu resp. podle dohody arcivévodovi Františkovi Ferdinandovi d'Este ad personam. Po jeho smrti přešel titul přes císaře Karla I., jeho syna Roberta (který založil novou lotrinskou větev d'Este) a z něho na jeho syna Lorenze.

Modenští vévodové z rodu Lotrinků-Este

• Ferdinand I. - (1803–1806)
• František IV. - (1806–1846), de facto až od roku 1814
• František V. - (1846–1875)

Odkazy

Související články

• Guelphové
• Dějiny Německa
• Dějiny Itálie
• Seznam panovníků Svaté říše římské
• Seznam britských králů
• Seznam bavorských vládců
• Seznam saských panovníků
• Seznam hannoverských panovníků
• Hannoverská dynastie
• Seznam modenských vládců
• Dynastie